Tihle politici chtějí lepší židli. Přehled sběratelů funkcí

Praha - Letos se roztrhl pytel s poslanci, kteří chtějí vyměnit své staré křeslo ve Sněmovně za nové místo v Senátu, nebo si alespoň přilepšit ještě další funkcí v krajských zastupitelstvech. O přízeň voličů budou bojovat 7. a 8. října a v některých krajích budou souboje opravdu napínavé.

V říjnových volbách se o přízeň voličů utkají přední lékaři, významní vědci, neokoukaní technici i kontroverzní hvězdičky. O významné posty stojí ale i řada významných politiků, kterým jedno mocné křeslo ve veřejných službách nestačí.

O novou funkci v letošních krajských a senátních volbách zabojuje hned 96 poslanců. Do Senátu jich kandiduje sedm, do krajského zastupitelstva 89.

Senátorský mandát se pokusí získat bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), bývalý policista Stanislav Huml (ČSSD), poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL), zastupitel Olomouce Milan Brázdil (ANO), ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), bývalý skokan na lyžích Pavel Ploc (ČSSD) a poslanec Ladislav Velebný (ČSSD).

I na kandidátce do krajských zastupitelstev se ale objevuje mnoho známých jmen. Do vedení krajů by se rádi postavili místopředsedkyně Poslanecké Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), lékař a politik Jiří Běhounek (ČSSD), místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), zastupitel Plzeňského kraje Karel Šidlo (KSČM), bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) nebo podnikatel Radim Fiala (Úsvit).

Jestli se poslancům podaří přesvědčit voliče, že právě oni jsou nejvhodnějšími kandidáty do Senátu i do čela krajů, se dozvíme už 7. a 8. října. V druhém případě se pak zároveň bude rozhodovat i o tom, jestli kandidáti budou mít pouze funkci neuvolněného zastupitele a budou tak jen docházet na schůze krajského zastupitelstva, nebo se postaví přímo do čela kraje.

Získat postavení senátora nebo hejtmana je pro politiky velmi lákavé. K nově získanému postavení a moci by totiž dostali i štědrou finanční odměnu.

Plat senátora se pohybuje kolem 65 tisíc korun. Politik, který by zároveň zasedal i v radě kraje, by si přišel na minimálně dalších 60 tisíc. Pokud by pak jeden politik získal obě nejprestižnější křesla a byl by zároveň hejtmanem i senátorem, mohl by si dohromady vydělat až 165 tisíc měsíčně.

Související

Volby do Poslanecké sněmovny

Svět se vysmál Česku: Ruské vměšování uspělo jen u vás, jinde propadlo

Moskva - Ruské vměšování do voleb jiných států bylo jedním z nejžhavějších témat roku 2017 a dá se očekávat, že zvláště z americké strany mu bude věnována velká pozornost i v roce 2018. List The Washington Post se podíval na dřívější i současné příklady ruských snah ovlivnit volby jiných států ve svůj prospěch a došel k názoru, že ve většině případů se jednalo o vcelku zbytečnou snahu.

Více souvisejících

Volby 2016 politici Senát ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy