Castrův boj za svobodu? Vždyť podpořil sovětskou invazi do ČSSR, mračí se Zaorálek

Hradec Králové - Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nejdřív Fidel Castro jako revolucionář ztělesňoval v lidech velké naděje, postupně se z něj ale stal diktátor. Prezident Miloš Zeman se zatím k úmrtí bývalého vůdce Kuby nevyjádřil.

Kuba se za Castrova vedení za studené války stala součástí někdejšího sovětského bloku, Castrův život byl hodně složitý a hodně bouřlivý, uvedl Sobotka. "Na druhou stranu byl do značné míry nezávislý z hlediska svého jednání a svého rozhodování," dodal.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl Castrův postoj k sovětské invazi do Československa v roce 1968. "Možná někdy Fidel Castro bojoval za svobodu. Ale já jsem nikdy nemohl zapomenout, že když jsme my v roce 1968 také bojovali za kus svobody, tak Fidel Castro podpořil Sovětský svaz a invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa," sdělil Zaorálek ČTK. Dodal, že Castrovy sliby demokratických reforem skončily pronásledováním opozice, cenzurou tisku a zákazem emigrace.

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil Fidela Castra za "bojovníka za svobodu kubánského lidu". Vyjádřil soustrast Castrově rodině a rovněž "kubánskému lidu a všem, jež na odkaz Fidela Castra nikdy nezapomenou".

Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) soudí, že Castrova smrt může vést k omezenému uvolnění, protože jeho bratr Raúl se už nebude muset ohlížet na to, co by jeho činům řekl Fidel. Schwarzenberg je přesvědčený, že ale nepůjde o velké změny, nastávat budou pomaleji.

Vláda Fidela Castra na Kubě v datech:

1. ledna 1959 — Castrovi povstalci se chopili moci, diktátor Fulgencio Batista uprchl z ostrova.

červen 1960 — Kuba znárodnila Spojenými státy vlastněné ropné rafinérie poté, co odmítly zpracovávat sovětskou naftu; do října byly znárodněny prakticky všechny ostatní americké podniky.

říjen 1960 — Washington zakázal exportovat veškeré zboží na Kubu s výjimkou jídla a léků.

Psali jsme: Castro byl symbolem celé epochy, řekl Putin. Kuba vyhlásila smutek, pohřeb bude 4. prosince  

16. dubna 1961 - Castro vyhlásil Kubu socialistickým státem.

17. dubna 1961 - nepovedená invaze kubánských exulantů s podporou americké CIA v Zátoce sviní.

7. února 1962 - Washington zakázal veškerý kubánský import.

říjen 1962 - americká blokáda si vynutila odstranění sovětských jaderných raket z Kuby; americký prezident John F. Kennedy soukromě souhlasil, že nepodnikne invazi na Kubu.

duben 1980 - exodus z přístavu Mariel poté, co Kuba prohlásila, že může kdokoli odejít; z ostrova uprchlo zhruba 125.000 Kubánců.

srpen 1994 - Castro prohlásil, že nebude bránit Kubáncům v odchodu. Na moře se vydalo na 40.000 lidí, aby dopluli do Spojených států.

31. července 2006 - Fidel Castro oznámil, že podstoupil operaci a dočasně předal moc bratru Raúlovi.

19. února 2008 - Castro rezignoval coby kubánský prezident.

červenec 2010 - po letech v ústraní se Castro znovu začal objevovat na veřejnosti. Navštívil vědecký ústav, poskytl televizní rozhovor, hovořil s akademiky a dokonce se vypravil na delfíní představení do mořského akvária.

19. dubna 2011 - Raúl Castro vystřídal Fidela na postu prvního tajemníka komunistické strany. Jednalo se o poslední oficiální funkci, kterou Fidel Castro zastával.

19. dubna 2016 - Fidel Castro přednesl projev na rozloučenou na sedmém sjezdu kubánských komunistů. Prohlásil přitom: "Brzy budu jako všichni ostatní. Čas si přijde pro nás pro všechny, ale ideje kubánské revoluce přetrvají."

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Bohuslav Sobotka Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy