ROZHOVOR | Neexistující uprchlíci a cenzura v Česku? Politolog zhodnotil uplynulý týden

ROZHOVOR - Uplynulý týden přinesl řadu důležitých politických změn. Poslanci schválili takzvaný "lex Babiš", zákon očividně zaměřený proti ministru financí Andreji Babišovi. Na stoje byl opět přebytek státního rozpočtu a hledáčku médií se nevyhnula ani ČSSD. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil také na roli ministra vnitra Milana Chovance, který podle něj řeší neexistující uprchlíky namísto toho, aby vysvětlil veřejnosti své kroky.

Počátkem týdne řešily parlamentní strany, jak naložit s přebytkem státního rozpočtu. Podle ČSSD by se měla použít na rezervu důchodového účtu, ministr financí Andrej Babiš zvažoval, že se využije na splacení státního dluhu, lidovci jej chtějí využít na zvýšení životní úrovně venkova. Ačkoliv se nakonec debaty odložily o několik měsíců dá se očekávat, že kolem přebytku vznikne v koalici nový spor?

Je to velmi pravděpodobné, hlavně proto, že se blíží parlamentní volby a strany vládní koalice budou hodně soupeřit mezi sebou. To se týká zejména ANO a ČSSD, ale i lidovci cítí příležitost, jak se zavděčit svým tradičním voličům.

Psali jsme: Stát neví co s penězi? Ptali jsme se, jak naložit s desítkami miliard, a nestačili jsme se divit Z přebytku rozpočtu má být rezerva na valorizaci penzí, žádá ČSSD Miliardy pro důchodce? Vláda se hádala o přebytek rozpočtu  

Návrh ČSSD i KDU-ČSL by se dal označit za přijatelnější pro veřejnost, než návrh hnutí ANO. Dá se říct, že jelikož má ANO podle dosavadních průzkumu největší oblíbenost u voličů, může si dovolit dělat méně populární kroky? Přecejen řadě seniorů asi více záleží na důchodech, než na státním dluhu.

Návrh ANO je asi i racionálnější z hlediska dlouhodobého užitku z rozpočtového přebytku. Myslím, že v případě ANO to není tak přímočaré („kupování voličů/), ale spíše se za tím skrývá snaha poílit image strany a Andreje Babiše jako dobrých hospodářů, kteří nejen „umějí“ vykouzlit přebytek státního rozpočtu, ale také jej umějí investovat do budoucnosti.

České politické vody také rozvířil odchod poslankyně Pavlíny Nytrové z ČSSD. Uvedla, že ve straně funguje korupce, podrazy, pomluvy a útoky. Může být po jejím odchodu a zejména po těchto slovech pozice ČSSD otřesena a promítnout se to např. do blížících se voleb? 

Pokud si upřímně odpovíme na otázku, zda jsme vůbec o paní poslankyni Nytrové slyšeli předtím, než pronesla své kontroverzní výroky na adresu homosexuálů, můžeme si z odpovědi odvodit, že se nejedná v žádném případě o klíčovou členku poslaneckého klubu ČSSD. Pokud zůstaneme u vody, myslím, že se odchodem z ČSSD za paní poslankyní spíše voda celostátní politiky postupně uzavře. Vcelku symptomatické také je, že výroky paní poslankyně o situaci v ČSSD nevzbudily žádnou politicky významnou reakci. Podle všeho prostě paní poslankyně postupovala prostě podle hesla, že když už odchází, má alespoň bouchnout dveřmi.

Psali jsme: ROZHOVOR: ČSSD má problémy a neumí si s nimi poradit. O odchodu přemýšlejí i další lidé, říká pro EZ poslankyně Nytrová Poslankyně Nytrová končí v ČSSD, strana je prý prolezlá korupcí  

O ČSSD se živě hovořilo i v pátek. Lidové noviny uvedly, že strana hledá náhradu za Bohuslava Sobotku, to ale členové strany včetně ministra Lubomíra Zaorálka pro EuroZprávy.cz popřeli. Je přesto nasnadě domnívat se, že by mohla straně k překonání hnutí ANO pomoci nová tvář v čele?

Ne, respektive ne pro nadcházející parlamentní volby. Na to je pozdě. Volby budou na podzim, kampaň začne ve své horké fázi někdy v létě, již teď je potřeba tuto kampaň plánovat a řešit do toho otázku, kdo bude volebním leaderem či předsedou strany (přičemž u nás je zvykem, že se jedná o jednu a touž osobu), to by ČSSD nepomohlo. Spíše by to mohlo vést k tomu, že různá vnitrostranická pnutí by se propírala v rámci kampaně a v médiích, což by stranu poškodilo.

Psali jsme: Bohuslav Sobotka končí? V ČSSD se dějí velké věci, a my pátrali dál  

V průběhu týdne se také hovořilo o novém Centru proti terorismu a hybridním hrozbám. Ministr vnitra Milan Chovanec se snaží veřejnost i prezidenta Miloše Zemana přesvědčit, že centrum má bojovat proti propagandě, ale nezavádět cenzuru, očividně se mu to ale nedaří. Co za tím podle Vás stojí?

Tady nevím, těžko říci. Obecně platí, že prezident Zeman je mistr silných a zkratkovitých výroků, které bez ohledu na pravdivost svého obsahu velmi silně rezonují ve veřejném mínění. Pravda také je, že ministr Chovanec se příliš neobtěžoval s vysvětlováním, na co je taková instituce potřeba. Příliš mnoho se soustřeďuje na poněkud chimérické teroristické hrozby a nepřítomné migranty a podceňuje nutnost srozumitelně vysvětlovat kroky v jiných oblastech své agendy.

Psali jsme: Chovanec už to má spočítané? Americký novinář poodhaluje boj o moc v ČSSD Nejsou informace o hrozbě pro ČR, ujišťuje Sobotka. Ovčáček ho na twitteru odpálkoval  

Velkou politickou událostí bylo schválení takzvaného lex Babiš, zákonu o střetu zájmů, který pobouřil ministra financí Andreje Babiše, neboť se bude muset zbavit svých firem, pokud chtějí dále přijímat dotace a veřejné zakázky. Může tento zákon opravdu něco změnit? Co zabrání Babišovi v tom, aby si do vedení firem dosadil své lidi a řídil je skrze ně nadále?

Z hlediska samotného Andreje Babiše představuje lex Babiš jistou komplikaci z hlediska nutnosti převést své firmy pod jiné vedení, ale evidentně jej nijak nepoškozuje a ani do voleb pravděpodobně nepoškodí. Přesto má přijetí takového zákona svůj smysl a to ne kvůli Babišovi samotnému, ale kvůli potenciálním dalším politickým podnikatelům. Přinejmenším v tom, že napomůže odkrýt podnikatelské aktivity takových politiků a přece jen umožní trochu lépe kontrolovat jejich politicko-ekonomické vazby. Má také určitou symbolickou hodnotu v současném konfliktu mezi „starými“ a „novými“ stranami a jeho přijetí bylo z hlediska kredibility třeba takové ČSSD velmi důležité.

Psali jsme: Zeman napadne lex Babiš u Ústavního soudu. Sobotka mě podrazil, vypěnil Babiš Babišova reakce na střet zájmů? Nedůstojné kňučení, glosoval Kalousek Sněmovna potvrdila lex Babiš, přehlasovala Zemanovo veto  

Zákon neprošel klasickou formou skrze prezidenta republiky, ale přes přehlasování jho veta ve Sněmovně. Panuje mezi politiky opravdu taková frustrace a antipatie k osobě ministra, nebo jde čistě o nezaujatou věc?

V případě Lex Babiš šlo zejména o snahu nějak omezení přímo pana Babiše, zkomplikovat mu situaci a prokázat přímou vazbu mezi jeho politickými a ekonomickými zájmy a ambicemi. Ale jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, i když je Lex Babiš svou genezí zákonem nesporně účelovým, neznamená to ještě nutně, že je zákone špatným, protože na základě konkrétní politické poptávky může pomoci řešit budoucí problémy v oblasti propojení ekonomiky a politiky.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor politika

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy