ROZHOVOR | Neexistující uprchlíci a cenzura v Česku? Politolog zhodnotil uplynulý týden

ROZHOVOR - Uplynulý týden přinesl řadu důležitých politických změn. Poslanci schválili takzvaný "lex Babiš", zákon očividně zaměřený proti ministru financí Andreji Babišovi. Na stoje byl opět přebytek státního rozpočtu a hledáčku médií se nevyhnula ani ČSSD. Politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil také na roli ministra vnitra Milana Chovance, který podle něj řeší neexistující uprchlíky namísto toho, aby vysvětlil veřejnosti své kroky.

Počátkem týdne řešily parlamentní strany, jak naložit s přebytkem státního rozpočtu. Podle ČSSD by se měla použít na rezervu důchodového účtu, ministr financí Andrej Babiš zvažoval, že se využije na splacení státního dluhu, lidovci jej chtějí využít na zvýšení životní úrovně venkova. Ačkoliv se nakonec debaty odložily o několik měsíců dá se očekávat, že kolem přebytku vznikne v koalici nový spor?

Je to velmi pravděpodobné, hlavně proto, že se blíží parlamentní volby a strany vládní koalice budou hodně soupeřit mezi sebou. To se týká zejména ANO a ČSSD, ale i lidovci cítí příležitost, jak se zavděčit svým tradičním voličům.

Psali jsme: Stát neví co s penězi? Ptali jsme se, jak naložit s desítkami miliard, a nestačili jsme se divit Z přebytku rozpočtu má být rezerva na valorizaci penzí, žádá ČSSD Miliardy pro důchodce? Vláda se hádala o přebytek rozpočtu  

Návrh ČSSD i KDU-ČSL by se dal označit za přijatelnější pro veřejnost, než návrh hnutí ANO. Dá se říct, že jelikož má ANO podle dosavadních průzkumu největší oblíbenost u voličů, může si dovolit dělat méně populární kroky? Přecejen řadě seniorů asi více záleží na důchodech, než na státním dluhu.

Návrh ANO je asi i racionálnější z hlediska dlouhodobého užitku z rozpočtového přebytku. Myslím, že v případě ANO to není tak přímočaré („kupování voličů/), ale spíše se za tím skrývá snaha poílit image strany a Andreje Babiše jako dobrých hospodářů, kteří nejen „umějí“ vykouzlit přebytek státního rozpočtu, ale také jej umějí investovat do budoucnosti.

České politické vody také rozvířil odchod poslankyně Pavlíny Nytrové z ČSSD. Uvedla, že ve straně funguje korupce, podrazy, pomluvy a útoky. Může být po jejím odchodu a zejména po těchto slovech pozice ČSSD otřesena a promítnout se to např. do blížících se voleb? 

Pokud si upřímně odpovíme na otázku, zda jsme vůbec o paní poslankyni Nytrové slyšeli předtím, než pronesla své kontroverzní výroky na adresu homosexuálů, můžeme si z odpovědi odvodit, že se nejedná v žádném případě o klíčovou členku poslaneckého klubu ČSSD. Pokud zůstaneme u vody, myslím, že se odchodem z ČSSD za paní poslankyní spíše voda celostátní politiky postupně uzavře. Vcelku symptomatické také je, že výroky paní poslankyně o situaci v ČSSD nevzbudily žádnou politicky významnou reakci. Podle všeho prostě paní poslankyně postupovala prostě podle hesla, že když už odchází, má alespoň bouchnout dveřmi.

Psali jsme: ROZHOVOR: ČSSD má problémy a neumí si s nimi poradit. O odchodu přemýšlejí i další lidé, říká pro EZ poslankyně Nytrová Poslankyně Nytrová končí v ČSSD, strana je prý prolezlá korupcí  

O ČSSD se živě hovořilo i v pátek. Lidové noviny uvedly, že strana hledá náhradu za Bohuslava Sobotku, to ale členové strany včetně ministra Lubomíra Zaorálka pro EuroZprávy.cz popřeli. Je přesto nasnadě domnívat se, že by mohla straně k překonání hnutí ANO pomoci nová tvář v čele?

Ne, respektive ne pro nadcházející parlamentní volby. Na to je pozdě. Volby budou na podzim, kampaň začne ve své horké fázi někdy v létě, již teď je potřeba tuto kampaň plánovat a řešit do toho otázku, kdo bude volebním leaderem či předsedou strany (přičemž u nás je zvykem, že se jedná o jednu a touž osobu), to by ČSSD nepomohlo. Spíše by to mohlo vést k tomu, že různá vnitrostranická pnutí by se propírala v rámci kampaně a v médiích, což by stranu poškodilo.

Psali jsme: Bohuslav Sobotka končí? V ČSSD se dějí velké věci, a my pátrali dál  

V průběhu týdne se také hovořilo o novém Centru proti terorismu a hybridním hrozbám. Ministr vnitra Milan Chovanec se snaží veřejnost i prezidenta Miloše Zemana přesvědčit, že centrum má bojovat proti propagandě, ale nezavádět cenzuru, očividně se mu to ale nedaří. Co za tím podle Vás stojí?

Tady nevím, těžko říci. Obecně platí, že prezident Zeman je mistr silných a zkratkovitých výroků, které bez ohledu na pravdivost svého obsahu velmi silně rezonují ve veřejném mínění. Pravda také je, že ministr Chovanec se příliš neobtěžoval s vysvětlováním, na co je taková instituce potřeba. Příliš mnoho se soustřeďuje na poněkud chimérické teroristické hrozby a nepřítomné migranty a podceňuje nutnost srozumitelně vysvětlovat kroky v jiných oblastech své agendy.

Psali jsme: Chovanec už to má spočítané? Americký novinář poodhaluje boj o moc v ČSSD Nejsou informace o hrozbě pro ČR, ujišťuje Sobotka. Ovčáček ho na twitteru odpálkoval  

Velkou politickou událostí bylo schválení takzvaného lex Babiš, zákonu o střetu zájmů, který pobouřil ministra financí Andreje Babiše, neboť se bude muset zbavit svých firem, pokud chtějí dále přijímat dotace a veřejné zakázky. Může tento zákon opravdu něco změnit? Co zabrání Babišovi v tom, aby si do vedení firem dosadil své lidi a řídil je skrze ně nadále?

Z hlediska samotného Andreje Babiše představuje lex Babiš jistou komplikaci z hlediska nutnosti převést své firmy pod jiné vedení, ale evidentně jej nijak nepoškozuje a ani do voleb pravděpodobně nepoškodí. Přesto má přijetí takového zákona svůj smysl a to ne kvůli Babišovi samotnému, ale kvůli potenciálním dalším politickým podnikatelům. Přinejmenším v tom, že napomůže odkrýt podnikatelské aktivity takových politiků a přece jen umožní trochu lépe kontrolovat jejich politicko-ekonomické vazby. Má také určitou symbolickou hodnotu v současném konfliktu mezi „starými“ a „novými“ stranami a jeho přijetí bylo z hlediska kredibility třeba takové ČSSD velmi důležité.

Psali jsme: Zeman napadne lex Babiš u Ústavního soudu. Sobotka mě podrazil, vypěnil Babiš Babišova reakce na střet zájmů? Nedůstojné kňučení, glosoval Kalousek Sněmovna potvrdila lex Babiš, přehlasovala Zemanovo veto  

Zákon neprošel klasickou formou skrze prezidenta republiky, ale přes přehlasování jho veta ve Sněmovně. Panuje mezi politiky opravdu taková frustrace a antipatie k osobě ministra, nebo jde čistě o nezaujatou věc?

V případě Lex Babiš šlo zejména o snahu nějak omezení přímo pana Babiše, zkomplikovat mu situaci a prokázat přímou vazbu mezi jeho politickými a ekonomickými zájmy a ambicemi. Ale jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, i když je Lex Babiš svou genezí zákonem nesporně účelovým, neznamená to ještě nutně, že je zákone špatným, protože na základě konkrétní politické poptávky může pomoci řešit budoucí problémy v oblasti propojení ekonomiky a politiky.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor politika

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 45 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy