ROZHOVOR - Strany sice po volbách říkají, že s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem do vlády nechtějí, horké hlavy ale brzy zchladnou a někteří jistě budou ochotni jednat. Úplně vyloučeno není ani pokračování současné vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, říká v reakci na výsledky voleb politolog z Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek
Pokud byste měl na základě výsledků určit jednoho vítěze a jednoho poraženého, kdo by to byl?
To je celkem jednoduché. Vítězem je ANO 2011, poraženým ČSSD.
Do Sněmovny se dostalo celkem 9 stran, což je nejvíce v historii České republiky. Co přesně to bude znamenat? Jaké jsou klady a zápory takového rozložení sil?
Vidím pouze jediný klad – a to sice, že když si spočítáme všechny hlasy stran, které do Sněmovny prošly, je jen malé procento hlasů, které propadly. Je to asi jen 6 procent, což je pozitivní. Sněmovna teď ovšem bude velmi fragmentovaná, bude se obtížně skládat vládní koalici a není úplně vyloučeno, že se to nepodaří. Bude to dlouhodobý proces a to není nic, co by nás mělo a priori těšit
Už před volbami někteří politici varovali, že termín voleb není právě ideální právě proto, že jednání o vládě může trvat dlouho a že Česku může hrozit rozpočtové provizorium…
Je to možné. Podle vyjádření politických stran, které jsou teď ve Sněmovně, všichni trvají na tom, co říkali před volbami. Jenže pokud bychom všechny jejich výroky brali vážně, žádná vláda nikdy vzniknout nemůže. Prostě si budou muset sednout k jednacímu stolu a Andrej Babiš a jeho spolupracovníci budou muset zahájit seriózní jednání o vytvoření vládní koalice s ostatními stranami. Je otázka, koho se jim podaří přesvědčit. Zatím jediní, kteří vypadají, že by do toho za určitých okolností byli ochotni jít, jsou lidovci. A pak samozřejmě Tomio Okamura, kterému by se vládní angažmá líbilo. Otázka ale je, jak by se to líbilo hnutí ANO. Všichni ostatní se však tváří tak, že nechtějí mít s vládou příliš společného.
I po volbách některé strany trvají na tom, že nechtějí do vlády s trestně stíhaným člověkem. ANO však dál na Babišovi jako premiérovi trvá. Je tedy pravděpodobnější, že ustoupí hnutí ANO a Babiš členem vlády nebude, nebo ustoupí ti ostatní?
Myslím si, že hnutí ANO nemá žádný důvod, aby uhýbalo. Je to jednoznačný vítěz voleb. A i v momentu, kdy by se nepodařilo sestavit vládu - protože bez ANO se sestavit nedá - budeme směřovat k předčasným volbám nebo k úřednické vládě. Ani to ale není řešení, které by bylo trvalé. Takže ANO nemá žádný důvod, aby ze svého stanoviska slevilo.
Jaroslav Faltýnek už se nechal slyšet, že by ANO mělo nejprve nabídnout spolupráci ČSSD a KDU-ČSL Je podle vás pokračování stávající vládní koalice reálné?
Lidovci říkají, že nechtějí Babiše premiérem, ČSSD nechce o vládě jednat vůbec a mluví o odchodu do opozice. Tyto horké hlavy ale možná za chvíli vychladnou a začnou přemýšlet. Tato koalice by za jistých okolností pokračovat mohla, problém je, že nemá žádnou výraznou většinu. Jednání by navíc byla složitá, protože zejména sociální demokraté, ale tak trochu i lidovci, na vládní angažmá s ANO doplatili. Hnutí ANO z toho, že bylo ve vládě, dokázalo vytěžit maximum.
Sociální demokraté, kteří prosadili poměrně velkou část svého programu, byly vnímání jako poražení, když došlo na licitace o úspěchy a neúspěchy kabinetu. Na druhou stranu je ale KDU-ČSL otevřena různým vládním kombinacím. Jejich snaha být součástí vlády je poměrně dlouhodobá a známá. Pro sociální demokraty to může být v jistém směru lákavé. Mohou to podat tak, že sice prohráli volby, ale zůstalo jim vládní angažmá a tak mohou bojovat za své principy. Nechejme se překvapit.
Hodně hlasů posbírali Piráti i SPD Tomia Okamury. Dá se říci, komu voliče odlákali?
SPD posbírala hlasy protestních voličů. Je to protestní krajně pravicová strana, místy je až extremistická. To, že získala takové množství hlasů, není nijak dobrá zpráva. Je v tom kus práce ze strany Tomia Okamury, který sice primitivně, nicméně efektivně oslovuje voliče. Okamurovi se podařily dvě věci. Vygumoval všechny ostatní politické strany, které v krajně pravicové části politického spektra lovily. Dokázal nejlépe uchopit témata, která voliče zajímají, tedy migrace, islám a další. Je úplně jedno, že to v České republice není reální a relevantní téma, ale je tak pociťováno voliči. Důležité je ale zmínit jednu věc – Okamurovi nepřímo napomohly i mainstreamové politické strany včetně ČSSD, ODS i hnutí ANO, protože neodmítly tuto rétoriku, ale stavěly část své kampaně na imaginárních hrozbách islámu. Možná si mysleli, že to oni na tom dokáží profitovat a získat voliče, ale v tomto ohledu je Okamura přímočařejší a vítězem této části volebního klání byl on.
A Piráti?
Piráti jsou svým způsobem specifická protestní strana. I sčítání hlasů ukázalo, že je to strana spíše městská, je to strana mladých voličů, která má punc novosti. Tyto volby byly jakýmsi imaginárním střetem mezi starou a novou politikou. ANO je vnímáno jako strana nové politiky, i když to tak úplně neplatí, protože toto hnutí bylo čtyři roky ve vládě. Ale Piráti to mohli prodávat, těží z toho, že jsou jiná, nová strana, která nemá spojitost s establishmentem – ať už s Babišem nebo jinými stranami. Věnují tématům, které zajímají mladé voliče a které ostatní strany nejsou ochotny akcentovat, akceptovat, nebo jim prostě nerozumí. A v kombinaci toho všeho Piráti dosáhli toho, čeho dosáhli. Myslím si, že Piráti zřejmě odebrali hlasy Zeleným nebo třeba TOP 09.
V porovnání s minulými volbami doslova vstala z popela ODS. Čím to, že se k ní voliči, alespoň částečně, zase vracejí?
Oni si to odpracovali. Začali věnovat pozornost nejenom vnitřní obnově strany z hlediska organizačního i finančního. Je třeba si uvědomit, že se strana za čtyři roky dokázala dostat z červených čísel, což není nevýznamné pro to, s jakými prostředky vedete volební kampaň. Pak je tu také osobnost Petra Fialy. On není žádný přirozený davový vůdce, ale na druhou stranu je to velice solidní a slušný politik. A za třetí ODS vytvořila poměrně zajímavý mix pro některé části populace. Je to například jediná strana, která se stará o tu část voličů, které bychom označili za živnostníky a OSVČ. Ty nikdo jiný nezastupuje a ODS tuto skupinu ve své politice velice důrazně hájí. Určitě také zabraly apely na hodnoty. I když si nejsem jistý, zda byl dobrý tah využívat určité euroskeptické prvky, ale na druhou stranu to patří k historii strany. ODS se tedy zvedla a dokázala nabídnout program, který je alespoň pro část voličů přijatelný. A zároveň je to nejtradičnější, nejsilnější a tím pádem i nejvěrohodnější pravicová politická strana. Takže pro toho, kdo chce volit pravici, je v momentě, kdy se ANO posunulo spíše do středu, ODS poměrně logická volba.
Osud, který potkal před čtyřmi lety ODS, dnes do jisté míry prožívá ČSSD. Domníváte se, že se sociální demokraté propadli na dno, od kterého se odrazí zase zpět? Nebo to může být ještě horší?
Sociální demokraty nečekají jednoduché roky. Musí provést upřímný audit toho, proč se jim volby nepovedly. Navzdory tomu, že vstupovali do voleb u pozice vládní strany a tomu, že vláda určité úspěchy zaznamenala a že je dobrá ekonomická situace, strana prostě volby prohrála způsobem, který bych označil za drtivý. Myslím, že ČSSD by z toho měla vyvodit personální zodpovědnost. První reakce byla taková spíše vlažná. Když se ptali Chovance na rezignaci, odkázal na blížící se sjezd. Strana ale musí přistoupit k personální obměně a udělat si přehled, jací voliči jim zůstali, jací jim odešli a kam šli. Podle toho musejí také přemýšlet o modernizaci programu, protože to je věc, kterou ČSSD dlouhodobě zanedbávala. Jednak se této oblasti nikdo příliš nevěnoval, a také uvnitř strany existují různé proudy, které se nakonec v rozhodujícím období mezi sebou nedokázaly dohodnout.
Nakolik mohlo hrát roli to, že před volbami stranu vedl takzvaný triumvirát, tedy premiér Bohuslav Sobotka, šéf strany Chovanec a volební lídr Zaorálek?
To nebylo úplně šťastné řešení. V momentu, kdy se začala rozpadat Sobotkova vláda, hrozil personální rozklad vedení ČSSD. Tohle jim také určitě nepomohlo. Obecně strana dlouhodobě nepůsobí jako jednotná, působí spíše jako frakce různých křídel a silných slov a slabého vedení.
Jediným, kdo zatím z výsledků voleb vyvodil osobní zodpovědnost, byl šéf Zelených Matěj Stropnický, který rezignoval. Čekáte, že v příštích hodinách nebo dnech budou padat další hlavy?
Rezignovat by mohl kde kdo. Například právě vedení sociální demokracie. Myslím si, že i vedení KSČM by se mělo zamyslet nad tím, jestli je necelých 8 procent právě to, co očekávali a jestli není na čas vedení obměnit. Koneckonců ani lidovci nedosáhli výsledku, který by byl právě oslnivý. Osobně se ale domnívám, že nikdo další rezignovat nebude, sociální demokracie počká na sjezd a na jaře udělá obměnu, ale jinak spíš zvítězí kontinuita. Nemyslím si ale, že by to pro tyto takzvaně tradiční strany je úplně dobrá taktika. Obávám se, že svůj stín jen tak nepřekročí. Druhá věc je i ta, že aby měla smysl rezignace stávajícího vedení, musí existovat nějaká perspektiva. Někdo, kdo by staré vedení dokázal nahradit. A ani v ČSSD, ani v KDU-ČSL upřímně řečeno nevidím novu generaci, která by byla připravena pustit se do dalších politických bojů.
Děkujeme za rozhovor
Související
Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka
Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka
rozhovor , Vít Hloušek (politolog) , volby 2017
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák