ROZHOVOR | Proč ČSSD propadla? Politolog nám prozradil tajemství letošních voleb. Pak řekl, jak to bude s koalicí

ROZHOVOR - Strany sice po volbách říkají, že s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem do vlády nechtějí, horké hlavy ale brzy zchladnou a někteří jistě budou ochotni jednat. Úplně vyloučeno není ani pokračování současné vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, říká v reakci na výsledky voleb politolog z Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek

Pokud byste měl na základě výsledků určit jednoho vítěze a jednoho poraženého, kdo by to byl?

To je celkem jednoduché. Vítězem je ANO 2011, poraženým ČSSD.

Do Sněmovny se dostalo celkem 9 stran, což je nejvíce v historii České republiky. Co přesně to bude znamenat? Jaké jsou klady a zápory takového rozložení sil?

Vidím pouze jediný klad – a to sice, že když si spočítáme všechny hlasy stran, které do Sněmovny prošly, je jen malé procento hlasů, které propadly. Je to asi jen 6 procent, což je pozitivní. Sněmovna teď ovšem bude velmi fragmentovaná, bude se obtížně skládat vládní koalici a není úplně vyloučeno, že se to nepodaří. Bude to dlouhodobý proces a to není nic, co by nás mělo a priori těšit

Už před volbami někteří politici varovali, že termín voleb není právě ideální právě proto, že jednání o vládě může trvat dlouho a že Česku může hrozit rozpočtové provizorium…

Je to možné. Podle vyjádření politických stran, které jsou teď ve Sněmovně, všichni trvají na tom, co říkali před volbami. Jenže pokud bychom všechny jejich výroky brali vážně, žádná vláda nikdy vzniknout nemůže. Prostě si budou muset sednout k jednacímu stolu a Andrej Babiš a jeho spolupracovníci budou muset zahájit seriózní jednání o vytvoření vládní koalice s ostatními stranami. Je otázka, koho se jim podaří přesvědčit. Zatím jediní, kteří vypadají, že by do toho za určitých okolností byli ochotni jít, jsou lidovci. A pak samozřejmě Tomio Okamura, kterému by se vládní angažmá líbilo. Otázka ale je, jak by se to líbilo hnutí ANO. Všichni ostatní se však tváří tak, že nechtějí mít s vládou příliš společného.

I po volbách některé strany trvají na tom, že nechtějí do vlády s trestně stíhaným člověkem. ANO však dál na Babišovi jako premiérovi trvá. Je tedy pravděpodobnější, že ustoupí hnutí ANO a Babiš členem vlády nebude, nebo ustoupí ti ostatní?

Myslím si, že hnutí ANO nemá žádný důvod, aby uhýbalo. Je to jednoznačný vítěz voleb. A i v momentu, kdy by se nepodařilo sestavit vládu - protože bez ANO se sestavit nedá - budeme směřovat k předčasným volbám nebo k úřednické vládě. Ani to ale není řešení, které by bylo trvalé. Takže ANO nemá žádný důvod, aby ze svého stanoviska slevilo.

Jaroslav Faltýnek už se nechal slyšet, že by ANO mělo nejprve nabídnout spolupráci ČSSD a KDU-ČSL Je podle vás pokračování stávající vládní koalice reálné?

Lidovci říkají, že nechtějí Babiše premiérem, ČSSD nechce o vládě jednat vůbec a mluví o odchodu do opozice. Tyto horké hlavy ale možná za chvíli vychladnou a začnou přemýšlet. Tato koalice by za jistých okolností pokračovat mohla, problém je, že nemá žádnou výraznou většinu. Jednání by navíc byla složitá, protože zejména sociální demokraté, ale tak trochu i lidovci, na vládní angažmá s ANO doplatili. Hnutí ANO z toho, že bylo ve vládě, dokázalo vytěžit maximum.

Sociální demokraté, kteří prosadili poměrně velkou část svého programu, byly vnímání jako poražení, když došlo na licitace o úspěchy a neúspěchy kabinetu. Na druhou stranu je ale KDU-ČSL otevřena různým vládním kombinacím. Jejich snaha být součástí vlády je poměrně dlouhodobá a známá. Pro sociální demokraty to může být v jistém směru lákavé. Mohou to podat tak, že sice prohráli volby, ale zůstalo jim vládní angažmá a tak mohou bojovat za své principy. Nechejme se překvapit.

Hodně hlasů posbírali Piráti i SPD Tomia Okamury. Dá se říci, komu voliče odlákali?

SPD posbírala hlasy protestních voličů. Je to protestní krajně pravicová strana, místy je až extremistická. To, že získala takové množství hlasů, není nijak dobrá zpráva. Je v tom kus práce ze strany Tomia Okamury, který sice primitivně, nicméně efektivně oslovuje voliče. Okamurovi se podařily dvě věci. Vygumoval všechny ostatní politické strany, které v krajně pravicové části politického spektra lovily. Dokázal nejlépe uchopit témata, která voliče zajímají, tedy migrace, islám a další. Je úplně jedno, že to v České republice není reální a relevantní téma, ale je tak pociťováno voliči. Důležité je ale zmínit jednu věc – Okamurovi nepřímo napomohly i mainstreamové politické strany včetně ČSSD, ODS i hnutí ANO, protože neodmítly tuto rétoriku, ale stavěly část své kampaně na imaginárních hrozbách islámu. Možná si mysleli, že to oni na tom dokáží profitovat a získat voliče, ale v tomto ohledu je Okamura přímočařejší a vítězem této části volebního klání byl on.

A Piráti?

Piráti jsou svým způsobem specifická protestní strana. I sčítání hlasů ukázalo, že je to strana spíše městská, je to strana mladých voličů, která má punc novosti. Tyto volby byly jakýmsi imaginárním střetem mezi starou a novou politikou. ANO je vnímáno jako strana nové politiky, i když to tak úplně neplatí, protože toto hnutí bylo čtyři roky ve vládě. Ale Piráti to mohli prodávat, těží z toho, že jsou jiná, nová strana, která nemá spojitost s establishmentem – ať už s Babišem nebo jinými stranami. Věnují tématům, které zajímají mladé voliče a které ostatní strany nejsou ochotny akcentovat, akceptovat, nebo jim prostě nerozumí. A v kombinaci toho všeho Piráti dosáhli toho, čeho dosáhli. Myslím si, že Piráti zřejmě odebrali hlasy Zeleným nebo třeba TOP 09.

V porovnání s minulými volbami doslova vstala z popela ODS. Čím to, že se k ní voliči, alespoň částečně, zase vracejí?

Oni si to odpracovali. Začali věnovat pozornost nejenom vnitřní obnově strany z hlediska organizačního i finančního. Je třeba si uvědomit, že se strana za čtyři roky dokázala dostat z červených čísel, což není nevýznamné pro to, s jakými prostředky vedete volební kampaň. Pak je tu také osobnost Petra Fialy. On není žádný přirozený davový vůdce, ale na druhou stranu je to velice solidní a slušný politik. A za třetí ODS vytvořila poměrně zajímavý mix pro některé části populace. Je to například jediná strana, která se stará o tu část voličů, které bychom označili za živnostníky a OSVČ. Ty nikdo jiný nezastupuje a ODS tuto skupinu ve své politice velice důrazně hájí. Určitě také zabraly apely na hodnoty. I když si nejsem jistý, zda byl dobrý tah využívat určité euroskeptické prvky, ale na druhou stranu to patří k historii strany. ODS se tedy zvedla a dokázala nabídnout program, který je alespoň pro část voličů přijatelný. A zároveň je to nejtradičnější, nejsilnější a tím pádem i nejvěrohodnější pravicová politická strana. Takže pro toho, kdo chce volit pravici, je v momentě, kdy se ANO posunulo spíše do středu, ODS poměrně logická volba.

Osud, který potkal před čtyřmi lety ODS, dnes do jisté míry prožívá ČSSD. Domníváte se, že se sociální demokraté propadli na dno, od kterého se odrazí zase zpět? Nebo to může být ještě horší?

Sociální demokraty nečekají jednoduché roky. Musí provést upřímný audit toho, proč se jim volby nepovedly. Navzdory tomu, že vstupovali do voleb u pozice vládní strany a tomu, že vláda určité úspěchy zaznamenala a že je dobrá ekonomická situace, strana prostě volby prohrála způsobem, který bych označil za drtivý. Myslím, že ČSSD by z toho měla vyvodit personální zodpovědnost. První reakce byla taková spíše vlažná. Když se ptali Chovance na rezignaci, odkázal na blížící se sjezd. Strana ale musí přistoupit k personální obměně a udělat si přehled, jací voliči jim zůstali, jací jim odešli a kam šli. Podle toho musejí také přemýšlet o modernizaci programu, protože to je věc, kterou ČSSD dlouhodobě zanedbávala. Jednak se této oblasti nikdo příliš nevěnoval, a také uvnitř strany existují různé proudy, které se nakonec v rozhodujícím období mezi sebou nedokázaly dohodnout.

Nakolik mohlo hrát roli to, že před volbami stranu vedl takzvaný triumvirát, tedy premiér Bohuslav Sobotka, šéf strany Chovanec a volební lídr Zaorálek?

To nebylo úplně šťastné řešení. V momentu, kdy se začala rozpadat Sobotkova vláda, hrozil personální rozklad vedení ČSSD. Tohle jim také určitě nepomohlo. Obecně strana dlouhodobě nepůsobí jako jednotná, působí spíše jako frakce různých křídel a silných slov a slabého vedení.

Jediným, kdo zatím z výsledků voleb vyvodil osobní zodpovědnost, byl šéf Zelených Matěj Stropnický, který rezignoval. Čekáte, že v příštích hodinách nebo dnech budou padat další hlavy?

Rezignovat by mohl kde kdo. Například právě vedení sociální demokracie. Myslím si, že i vedení KSČM by se mělo zamyslet nad tím, jestli je necelých 8 procent právě to, co očekávali a jestli není na čas vedení obměnit. Koneckonců ani lidovci nedosáhli výsledku, který by byl právě oslnivý. Osobně se ale domnívám, že nikdo další rezignovat nebude, sociální demokracie počká na sjezd a na jaře udělá obměnu, ale jinak spíš zvítězí kontinuita. Nemyslím si ale, že by to pro tyto takzvaně tradiční strany je úplně dobrá taktika. Obávám se, že svůj stín jen tak nepřekročí. Druhá věc je i ta, že aby měla smysl rezignace stávajícího vedení, musí existovat nějaká perspektiva. Někdo, kdo by staré vedení dokázal nahradit. A ani v ČSSD, ani v KDU-ČSL upřímně řečeno nevidím novu generaci, která by byla připravena pustit se do dalších politických bojů.

Děkujeme za rozhovor

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Vít Hloušek (politolog) volby 2017

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy