ROZHOVOR | Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Poslanci hnutí ANO řečnili takřka celý den a hájili svého předsedu Andreje Babiše. O čem to vypovídá, proč zvolili takovou strategii?

Pomalu se blíží volby, a to si hnutí ANO dobře uvědomuje. Jednání tak můžeme chápat jako velmi svéráznou součást volební kampaně. Hnutí ANO svým několikahodinovým expozé chtělo dosáhnout toho, aby upevnilo Babišovu verzi celé kauzy. Nejzajímavějším momentem byla snaha spojit nebo překrýt kauzu Čapí hnízdo kauzami jiných politiků. Několikrát se opakovalo OKD, snahou tak bylo zamlžit význam Čapího hnízda.

Sněmovna nakonec rozhodla o vydání poslanců Babiše i Faltýnka. Co to znamená pro hnutí ANO ve smyslu volebních průzkumů - uškodí mu vydání poslanců?

Teoreticky by jim to uškodit mělo, ale stát se to nemusí. Kauza poměrně polarizuje veřejné mínění a u těch, kteří jsou rozhodnutí, že budou volit ANO, pro ně to může být momentem, který jejich volbu posílí. Pokud věří Babišově verzi a věří, že se jedná o politicky účelovou kauzu, tak to upevní jejich podporu. Nemyslím si, že to bude mít za následek drastický pád preferencí ANO, to určitě ne. 

Jak využily jednání o hlasování opoziční a vládní strany? Měla například ČSSD nebo KDU-ČSL zájem na tom, aby se zviditelnila před voliči?

To ne. Včera to bylo spíše v režii ANO, což se však dalo očekávat. Postoj ostatních stran byl jasný už předem, většina deklarovala, že je pro vydání Babiše i Faltýnka. Ostatní strany hlasování pojímaly spíše technicky a chtěly se dostat k hlasování. 

Proč ANO, které v minulosti odmítalo koncept trestněprávní a přestupkové imunity (a mělo tento bod také v programu), teď měla s vydáním poslanců problém?

Většina poslanců za ANO opustila sál, de facto se tak vyhnuli tomu, aby hlasovali proti vydání. Logika je taková, a to nejen u hnutí ANO, že volební program pro ně platí do momentu, dokud se nekříží s jejich ekonomickými nebo politickými zájmy. V tomto případě je to zcela zjevné. 

Mohlo by teoreticky dojít k situaci, že se po volbách, pokud Babiš i Faltýnek budou zvoleni do Sněmovny, nenajde potřebná většina k opětovnému vydání obou poslanců?

Dovedu si představit situaci, kdy součástí nějakých jednání o koaliční vládě nebo o podpoře vlády může být i tato otázka. Šance, že v nové sněmovně dojde k zablokování vydání Babiše a Faltýnka, je docela vysoká. Není ale realistické očekávat, že by hnutí ANO získalo ve volbách takovou většinu. Spíše je reálné, že ANO, jakožto nejsilnější strana vzešlá z voleb, uzavře neformální dohodu s nějakou jinou stranou. Hnutí by si tak pojistilo, že při dalším hlasování o vydání se nenajde potřebný počet hlasů nutný pro opětovné vydání. Nemusí ani dojít k uzavření tajné dohody, mohlo by spíše jít o součást debaty, kde by se vysvětlilo, že druhá strana nechce podporovat "účelové akce", "Babiš je nevinný".

Do jaké míry bude mít Andrej Babiš v případě vítězství ve volbách ztíženou pozici při vyjednávání o vládě, pokud bude stíhaný? Někteří politici už se nechali slyšet, že s trestně stíhaným člověkem do vlády nepůjdou.

Tady odpovím trochu cynicky. Co jiného mají říkat? Po volbách, až se obsadí poslanecká místa a začne se vyjednávat o koalici, může být jejich postoj zdaleka jiný a ne tak zásadový, jako v tuto chvíli. Pro Babiše to je komplikace a je to nepříjemné a v českém prostředí bezprecedentní, myslím ale, že to lídr hnutí může překonat. 

Jakou lze očekávat roli prezidenta Zemana při sestavování vlády?

Prezident by potenciálně mohl dělat problémy s nominací toho, kdo bude pověřen sestavením vlády. Ale už teď víme, že je v případě Babiše dělat nebude. Několikrát deklaroval, že pro něj toto nepředstavuje překážku

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Vít Hloušek (politolog) Andrej Babiš politolog Hnutí ANO Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) poslanecká imunita

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy