Priority Česka pro brexit? Šéfové stran vydali společné prohlášení. Tady je

Praha - Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes svolal schůzku, která se týkala brexitu. Politici se shodli na tom, že zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti jsou prioritami Česka pro jednání o vystoupení Velké Británie z EU. Brexit oficiálně začne nejspíš v březnu.

Výsledkem schůzky, na kterou dorazili předsedové ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM, TOP 09 a hnutí Úsvit - Národní koalice, je prohlášení, které bude podle Sobotky připojeno k mandátu české vlády pro jednání o brexitu.

Sobotka po schůzce ocenil, že opozice a vláda se dokázaly na českém postoji dohodnout. "Dnešek je vzácný okamžik shody. Takových tady v posledních deseti patnácti letech mnoho v Poslanecké sněmovně nebylo. Já myslím, že je dobrý signál, že se česká politická reprezentace dokázala shodnout na tom, co je náš národní zájem v rámci vyjednávání, která povede Evropská unie," uvedl na tiskové konferenci po jednání.

Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka může shoda pomoci Česku prosadit jeho priority i do společné evropské pozice pro vyjednávání s Brity. "Pokud v Evropské radě řeknete, že to je průřezová dohoda všech politických sil ve Sněmovně, tak to samozřejmě svoji váhu má," řekl vicepremiér ČTK. Za nejdůležitější považuje, aby se nezhoršilo postavení českých občanů v Británii.

Předseda ODS Petr Fiala ke schůzce v minulosti opakovaně vyzýval a dnes ocenil, že se uskutečnila. "Ukázalo se, že se můžeme a máme pokusit dosáhnout nějaké národní shody a vytvořit společnou českou pozici, která by dávala jakékoliv vládě silný mandát pro vyjednávání v zahraničí," řekl novinářům ve Sněmovně. Předsedové stran se podle něj shodli na tom, že česká pozice má být silná, což se v prohlášení projevilo.

Priority vidí TOP 09 zejména v bezpečnosti a ekonomice. "Vážím si toho, že jednání proběhlo, podařilo se na úrovni všech parlamentních stran formulovat společnou pozici, v podstatě mandát pro předsedu vlády i stanovisko pro naše europoslance," řekl šef strany Miroslav Kalousek.

Zdůraznil, že pro Česko je Británie třetím největším exportním trhem po Německu a Slovensku a má nejakceschopnější evropskou armádu v NATO. "Ty naše zásadní národní zájmy spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím jsou především v otázkách bezpečnostních a ekonomických, aby bariér po brexitu bylo co nejméně a spolupráce byla co nejtěsnější," uvedl.

Celé znění dnešního prohlášení

Spojené království Velké Británie a Severního Irska je historickým partnerem České republiky, pevně nás pojí ideály demokratické společnosti a úcta k lidským právům. Česká republika bude do budoucna usilovat o co nejužší spolupráci ve všech oblastech. Respektujeme rozhodnutí občanů Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Naším hlavním cílem je, aby výsledkem jednání bylo nastavení vyváženého a oboustranně výhodného budoucího vztahu mezi Spojeným královstvím a EU.

Pro úspěch vyjednávání je zásadní především jednota na evropské úrovni. Stejný princip je třeba uplatňovat také při formulaci národní pozice. ČR se hodlá na formulování a prosazování společné pozice EU aktivně podílet.

Jsme zajedno v tom, že budeme usilovat o co nejužší politické, ekonomické a bezpečnostní vztahy se Spojeným královstvím, avšak tak, aby byly zohledněny národní zájmy České republiky, tedy zájmy našich občanů a firem, priority našeho členství v Evropské unii a aby se minimalizovaly negativní dopady na hospodářský růst a pracovní místa.

Za zásadní považujeme nastavení budoucích vztahů se Spojeným královstvím především v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, obchodu a služeb. Shodujeme se na nutnosti dalšího rozvoje našeho spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti. Maximální měrou budeme usilovat o zachování stávajících ekonomických vazeb a jejich případný další rozvoj, budeme bránit tarifním i netarifním překážkám pohybu zboží a služeb.

Ačkoli je nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií z dlouhodobého hlediska klíčovým bodem celého procesu, mělo by mu předcházet dojednání základních obrysů podmínek ukončení členství, které vymezí mantinely pro jednání o budoucí spolupráci.

Hlavními prioritami pro jednání o podmínkách ukončení členství Spojeného království v Evropské unii jsou z pohledu ČR především zachování stávajícího přístupu na trh zboží a služeb, zajištění práv našich občanů a vyřešení rozpočtových záležitostí.

Shodujeme se v důrazu na prosazení zachování již nabytých práv českých občanů, a to nejen pro trvale usazené osoby, ale i studentů a akademických pracovníků, kteří v konečném důsledku přispívají k růstu konkurenceschopnosti celé Unie. Naši občané žijící ve Spojeném království učinili životní rozhodnutí v legitimním očekávání a využili práv vyplývajících z jejich občanství a členství České republiky v EU. Toto východisko by měla jednání reflektovat. Rovněž budeme usilovat o to, aby bylo dosaženo spravedlivého finančního narovnání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím s ohledem na to, že Spojené království se nechce do budoucna plně účastnit na rozpočtu EU.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Brexit Petr Fiala (ODS) Miroslav Kalousek Česká republika

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

před 4 hodinami

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

před 5 hodinami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 7 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 11 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 12 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy