Fischer se sejde s šéfredaktory kvůli náhubkovému zákonu

„Já jsem se tím začal zabývat s panem ministrem (pro lidská práva Michaelem) Kocábem. Počítám, že se do 14 či do deseti dnů s pány šéfredaktory sejdeme, ty věci si ještě vyjasníme, a potom se dohodneme na eventuelních dalších krocích, které jsou v rukou exekutivy“ řekl Fischer.

Stížnost k Ústavnímu soudu podalo na náhubkový zákon 34 senátorů. Podání stížnosti inicioval místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).

"Napadnutelný je zákon již z procedurálního hlediska. Novela formou přílepku neprošla vládou a ve sněmovně o něm nebyla žádná rozprava. Už toto může být pro Ústavní soud důvodem zákon zrušit," vysvětlil. Podle Pitharta je nutné udržet v rovnováze právo na informace a právo na ochranu soukromí, nelze ani jeden z těchto principů popřít předem.

Novela zakazuje zveřejnění policejních odposlechů, informace o účastnících trestního řízení mladších 18 let a údaje o obětech vybraných trestných činů. Média nesmějí zveřejnit jméno ani informace vedoucí k identifikaci. Informace mohou poskytnout pouze se souhlasem obětí.

Kromě Senátu byla proti schválení novely také média, ohradil se proti němu Syndikát novinářů, Unie vydavatelů, Světová asociace novin, mezinárodní organizace Reportéři bez hranic a další. Zákaz zveřejnění odposlechů, které nebyly použity u soudu, je podle nich porušením svobody projevu a práva občanů na informace. Kromě finančních sankcí přitom za porušení zákona hrozí i pětileté vězení.

Zákaz zveřejňování odposlechů byl přidán k vládní novele o ochraně údajů obětí trestných činů na popud poslanec Marka Bendy (ODS). Poslanecká sněmovna návrh schválila a přehlasovala i Senát, který návrh sněmovně vrátil. Senát bez připomínek ponechal pouze tu část zákona, která se vztahovala na ochranu soukromí obětí trestných činů. Vrácení návrhu sněmovně podpořilo 49 z 62 přítomných senátorů. Novelu trestního řádu podepsal 13. února prezident Václav Klaus. Ústavní stížnost je nyní jediným prostředkem, jak zákon napadnout.