Obchod s vojenským materiálem? Sněmovna patrně novelu zpřísní

Praha - Sněmovna možná zpřísní novelu, která má platnost povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem omezit pouze na dobu maximálně pěti let. Poslanci z výboru pro obranu chtějí mimo jiné omezit lhůtu, v níž by se ministerstva vnitra, zahraničí nebo obrany měla k obchodu vyjádřit, na maximálně půldruhého měsíce. Novelu by měla dolní komora projednávat na nadcházející schůzi.

Poslanec ČSSD Antonín Seďa by chtěl zákonem obchodníkům se zbraněmi umožnit, aby se proti zrušení licence k obchodu se zbraněmi mohli do 15 dnů odvolat k soudu. Žadatel o povolení by měl nově předložit také vlastnickou strukturu své firmy.

Novela, kterou vláda předložila už před dvěma lety, má ministerstvům vnitra a obrany umožnit se souhlasem kabinetu nejen nakupovat, ale nově i prodávat vojenský materiál bez účasti prostředníků. Ministerstvo průmyslu a obchodu jim k tomu vydá licenční potvrzení. Možnost přímého prodeje Parlament schválil už v roce 2011.

Omezení platnosti licence na maximálně pět let má podle vlády pomoci zlepšit přehled o uskutečněných obchodech. Za licence se také budou platit vyšší správní poplatky. Dosavadní licence však zůstanou v platnosti za podmínek, za nichž byly vydány. Také povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem se budou vydávat na dobu pěti let. Povolení je zapotřebí k obchodní činnosti, licence je nutná hlavně pro vývoz nebo dovoz materiálu ze zemí mimo EU.

Změny zákona mají zlepšit kontrolu obchodování s vojenským materiálem. Za obchodování bez patřičného povolení bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Držitelé povolení budou mít nově také povinnost informovat stát o dovozu vojenského materiálu z jiných členských států EU, aby stát získal o těchto transferech lepší přehled.

Související

Více souvisejících

zbraně Antonín Seďa Poslanecká sněmovna zákony ministerstvo obrany ministerstvo zahraničí firmy

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy