Sněmovna schválila plošné zavedení občanek s čipem. Budou na nic zadarmo, oponuje ODS

Praha - Sněmovna dnes schválila novelu, podle níž bude stát plošně vydávat zdarma občanské průkazy s elektronickým kontaktním čipem, nyní se za něj platí 500 korun. ODS neprosadila opětovné vrácení normy do druhého čtení. O změně nyní budou rozhodovat senátoři.

Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez návštěvy úřadu. Měly by být podle ministerstva vnitra povinným dokladem a kromě prokazování totožnosti osobně by měly být prostředkem k elektronické identifikaci. Někteří poslanci ale při projednávání normy poukazovali na zastaralost technologie.

Každý čip občanského průkazu bude mít podle záměru takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy. Lidé by mohli dokumenty podávat přímo z domova a nemuseli by na úřad. Dalším z cílů nových občanských průkazů je poskytnout držitelům elektronický podpis.

ODS marně žádala další úpravy v souvislosti s návrhem zákona o elektronické identitě, který začne Sněmovna projednávat v úvodním kole příští týden.

Předseda poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura upozorňoval na to, že bez dalších úprav bude nutné normu, která byla nyní schválena, novelizovat. Nynější předloha bude podle něho jinak znamenat jen to, že nyní jsou občanské průkazy "s čipem na nic za 500 korun, následně budou na nic zadarmo".

"Bude potřebná technická úprava," připustil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Zákony ale podle něho nejsou provázány tak těsně, jak tvrdí ODS. Už dříve ministr řekl, že výroba nových dokladů s čipem se musí spustit dřív.

O doklady vydané do 24 hodin by lidé mohli žádat podle podpořených úprav výboru pro veřejnou správu na ministerstvu vnitra nebo na obecních úřadech s rozšířenou působností. Pro hotový dokument by museli na ministerstvo. V případě dokladů vydávaných do pěti dnů by je lidé mohli převzít i na obecním úřadu, na kterém o dokument požádali.

Za občanský průkaz vydaný do 24 hodin by lidé museli uhradit 1000 korun, u dětí do 15 let polovinu. Pokud by žadatel dostal průkaz do pěti dnů, zaplatil by za něj 500 korun, platba za děti by činila 300 korun. Mnohem vyšší sazby by úřady vybíraly za pasy. Za cestovní dokument vydaný do 24 hodin by inkasovaly 6000 korun, za děti do 15 let by rodiče platili za pas 2000 korun. Za cestovní doklad vydaný do pěti dnů by poplatky činily 3000 korun a 1000 korun pro děti.

Související

Více souvisejících

občanský průkaz Poslanecká sněmovna zákony Zbyněk Stanjura Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy