Tvrdý boj o Hrad? Zeman by se bez problémů dostal do druhého kola. A za ním je...

Praha – K prezidentským volbám, které se budou konat příští rok, mají v plánu jít dva ze tří Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas, kterého se zúčastnilo 1008 lidí nad 18 let a ze všech krajů republiky. Zástupci z Medianu se jich ptali v období od 7. do 10. dubna. A pro koho by Češi hlasovali?

Pokud by lidé volili prezidenta dnes, do druhého kola by z prvního místa poslali současnou hlavu státu, Miloše Zemana. Ten by podle průzkumu získal hlasy 37 procent voličů. O druhé místo by svedli boj textař a producent Michal Horáček (20 procent) a někdejší šéf Akademie věd České republiky Jiří Drahoš (17 procent).

Na čtvrtém místě se s velkým odstupem umístil lékař a aktivista Marek Hilšer, kterého by volila dvě procenta Čechů. Po jednom procentu pak získali podnikatel Igor Sládek a bývalý diplomat a úředník Karel Štogl. Zbylých 21 procent dotazovaných prozatím není rozhodnuto nebo nechtělo odpovědět.

Podle výzkumníků Zemanovi logicky pomáhá jeho současná pozice. „37 procent lidí řeklo, že bude volit Miloše Zemana, současného prezidenta. Dá se skutečně předpokládat, že v prvním kole bude silný. Tak to většinou bývá u obhajujících kandidátů, že dostávají minimálně kolem 35 procent v tom středoevropském kontextu. Nicméně za ním jsou relativně srovnáni další kandidáti, Michal Horáček a Jiří Drahoš. Je zajímavé, že nějakých 21 procent lidí dnes vůbec neví, koho by volili,“ cituje Rozhlas Daniela Prokopa ze společnosti Median. 

Průzkum také ukázal, že svou účastí v prezidentských volbách příští rok si je jistých 51 procent lidí, 17 procent by se spíš účastnilo, naopak 18 procent tvrdí, že volit určitě nepůjde.. Nejsilnější volební účast avizují vysokoškoláci – 86 procent jich k volbám určitě nebo spíš půjde. Silnou skupinou jsou taky lidé nad šedesát let.

Lidé byli tázáni také na to, jakou profesi by podle nich měl mít prezidentský kandidát. Z výsledků průzkumu je jasné, že lidé vnímají prezidentkou funkci jako politickou, protože vysoko v žebříčku je aktivní nebo bývalý politik. „Určitě nebo spíš ano by takovou osobnost preferovalo zhruba 70 procent dotázaných. Ještě raději by lidé v prezidentské funkci viděli diplomata nebo někoho z akademické půdy, zhruba 80 procent, což nahrává třeba Jiřímu Drahošovi,“ píše Rozhlas.

Drahoš je podle výzkumníků třetím nejznámějším kandidátem, jeho jméno znají spíše lidé s vysokoškolským vzděláním. Michala Horáčka zná více lidí, jeho jméno podle průzkumu zná 88 procent dotazovaných. Nejznámější pak samozřejmě je Miloš Zeman, kterého zná 99 procent oslovených.

Dalšího kandidáta, lékaře Marka Hilšera znají hlavně mladší lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním. Povědomí o něm má 59 procent dotázaných. Podnikatele Igora Sládka a bývalého diplomata a úředníka Karla Štogla zná shodně 56 procent dotázaných. 

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Marek Hilšer Karel Štogl (kandidát na prezidenta)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy