Tvrdý boj o Hrad? Zeman by se bez problémů dostal do druhého kola. A za ním je...

Praha – K prezidentským volbám, které se budou konat příští rok, mají v plánu jít dva ze tří Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas, kterého se zúčastnilo 1008 lidí nad 18 let a ze všech krajů republiky. Zástupci z Medianu se jich ptali v období od 7. do 10. dubna. A pro koho by Češi hlasovali?

Pokud by lidé volili prezidenta dnes, do druhého kola by z prvního místa poslali současnou hlavu státu, Miloše Zemana. Ten by podle průzkumu získal hlasy 37 procent voličů. O druhé místo by svedli boj textař a producent Michal Horáček (20 procent) a někdejší šéf Akademie věd České republiky Jiří Drahoš (17 procent).

Na čtvrtém místě se s velkým odstupem umístil lékař a aktivista Marek Hilšer, kterého by volila dvě procenta Čechů. Po jednom procentu pak získali podnikatel Igor Sládek a bývalý diplomat a úředník Karel Štogl. Zbylých 21 procent dotazovaných prozatím není rozhodnuto nebo nechtělo odpovědět.

Podle výzkumníků Zemanovi logicky pomáhá jeho současná pozice. „37 procent lidí řeklo, že bude volit Miloše Zemana, současného prezidenta. Dá se skutečně předpokládat, že v prvním kole bude silný. Tak to většinou bývá u obhajujících kandidátů, že dostávají minimálně kolem 35 procent v tom středoevropském kontextu. Nicméně za ním jsou relativně srovnáni další kandidáti, Michal Horáček a Jiří Drahoš. Je zajímavé, že nějakých 21 procent lidí dnes vůbec neví, koho by volili,“ cituje Rozhlas Daniela Prokopa ze společnosti Median. 

Průzkum také ukázal, že svou účastí v prezidentských volbách příští rok si je jistých 51 procent lidí, 17 procent by se spíš účastnilo, naopak 18 procent tvrdí, že volit určitě nepůjde.. Nejsilnější volební účast avizují vysokoškoláci – 86 procent jich k volbám určitě nebo spíš půjde. Silnou skupinou jsou taky lidé nad šedesát let.

Lidé byli tázáni také na to, jakou profesi by podle nich měl mít prezidentský kandidát. Z výsledků průzkumu je jasné, že lidé vnímají prezidentkou funkci jako politickou, protože vysoko v žebříčku je aktivní nebo bývalý politik. „Určitě nebo spíš ano by takovou osobnost preferovalo zhruba 70 procent dotázaných. Ještě raději by lidé v prezidentské funkci viděli diplomata nebo někoho z akademické půdy, zhruba 80 procent, což nahrává třeba Jiřímu Drahošovi,“ píše Rozhlas.

Drahoš je podle výzkumníků třetím nejznámějším kandidátem, jeho jméno znají spíše lidé s vysokoškolským vzděláním. Michala Horáčka zná více lidí, jeho jméno podle průzkumu zná 88 procent dotazovaných. Nejznámější pak samozřejmě je Miloš Zeman, kterého zná 99 procent oslovených.

Dalšího kandidáta, lékaře Marka Hilšera znají hlavně mladší lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním. Povědomí o něm má 59 procent dotázaných. Podnikatele Igora Sládka a bývalého diplomata a úředníka Karla Štogla zná shodně 56 procent dotázaných. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Marek Hilšer Karel Štogl (kandidát na prezidenta)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy