Zeman by si pražskou kavárnu musel vymyslet, i kdyby neexistovala, míní politolog

Prezidentské volby se blíží, a podle politologa Milana Znoje už teď můžeme vědět, co čekat od jednoho z kandidátů, Miloše Zemana. „Miloš Zeman je plebiscitní prezident,“ domnívá se. Zmínil klasické dílo politické filosofie, Vladař, ve kterém autor Machivalli radí dobrému vladaři, chce-li uspět, aby dbal zejména na přízeň svého lidu. Tomu se může zalíbit „sérií dobře uvážených opatření, k nimž ovšem počítal i vraždu odpůrců,jenom tak může vladař zatočit se záludnými představiteli aristokracie a nemusí se spoléhat na jejich vrtkavou a zrádnou podporu,“ cituje politolog. Rady jsou podle politologa uplatnitelné i v dnešní době masové demokracie, která v době sepsání díla nepanovala.

„Na přímé lince k lidu se dá stavět politická moc, a to je něco, co Miloše Zemana eminentně zajímá,“ domnívá se Znoj. V době nástupu masové demokracie se prosadily masové strany, které prý byly schopné politicky organizovat množství lidí ke společné akci. Také se objevil nový typ vůdců, kteří svou podporu hledali mimo parlament napříč veřejností. Politický vývoj však dnes dospěl do fáze, kdy klasické politické strany postupně poztrácely členy a i vlastní obsah. „A to je naše situace a nebývalá příležitost pro populismus v politice,“ zmiňuje v souvislosti se Zemanem. 

„Tentokráte ale již nemusí organizovat masy na veřejnosti a vést je k politické akci. Stačí, když si přímou linku k lidu buduje přes masmediální kanály, občas zajde na náměstí a tu a tam utrousí nějaký „dobrý vtip“,“ popisuje taktiku Miloše Zemana Znoj. Mezi masmediální kanály politolog řadí média, propagandu a marketing. Podstatou populismu je antielitářství a s ním spojená averze k intelektuálům.

„Kdyby neexistovala pražská kavárna, tak by si ji Miloš Zeman musel vymyslet,“ dodává. Lidé, co na něj házeli vajíčka, byl dav, a Miloš Zeman mu dal dnes už zaběhlé pojmenování pražská kavárna.V souvislosti s vajíčkovou aférou byl obžalován za výtržnictví důchodce Jindřich Frühauf. U Obvodního soudu pro Prahu 2 popřel, že k pódiu se státníkem hodil dvě vajíčka. V případě prokázání viny mu hrozilo až dva roky za mřížemi. Soud ho dnes osvobodil. Podle soudce se nepodařilo prokázat, že by muž na prezidenta házel vejce.

Dalším příkladem, jak si prezident buduje přízeň u lidí a živí tak podstatu populismu, je „kauza Peroutka“. Toho podle politologa obvinil z „nahnědlého gentlemanství“ a ve snaze získat další podporu potřeboval konflikt s intelektuály. „Je to vlastně takový falešný sylogismus, ale je rétoricky působivý: i) Peroutka byl zrádce národa, ii) Peroutka byl intelektuál, ergo iii) pražská kavárna plná intelektuálů je zrádce národa,“ naznačuje rovnici smýšlení českého prezidenta. Jako nezapomenutelný moment vnímá politolog společnou účast Zemana a Martina Konvičky (tehdy předseda sdružení Blok proti islámu) na výročních oslavách k 17. říjnu rok po vajíčkové kauze. „Česká demokratická politika tehdy dosáhla svého dna,“ konstatuje Znoj.