Marksová zuří, ženy bez partnera mají smůlu. Možnost umělého oplodnění odmítl i ministr Ludvík

Praha - Návrh poslance Františka Adámka (ČSSD) k novele zákona o specifických zdravotních službách, aby mohly ženy, které nemají partnera, podstoupit umělé oplodnění, zcela rozdělil Sněmovnu. Návrh přijat nebyl, jeho kritičkou byla zejména Jitka Chalánková (TOP 09), ale i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

S návrhem na to, aby ženy, které nemají partnera, mohly podstoupit umělé oplodnění  za pomoci spermatu anonymního dárce, přišel poslanec za ČSSD František Adámek. Hlasování o tomto návrhu bylo součástí projednávaného bodu k novele zákona o specifických zdravotních službách. Návrh nebyl přijat, pro se vyslovilo pouze 40 poslanců ze 153 přítomných.

Inseminace ve Sněmovně? Naštěstí jen v teoretické rovině

Kritikem návrhu svého stranického kolegy byl i současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Ten návrh považuje spíše za otázku etickou, schválení návrhu by navíc navýšilo počet dětí vyrůstajících v neúplných rodinách.Ministr na svém twitterovém účtu jednání o návrhu značně zironizoval. "Ve sněmovně je to teď samá inseminace, naštěstí jen v teoretické rovině...," napsal Ludvík. 

Překvapivě tak došlo ke shodě s tehdejším ministrem zdravotnictví za TOP 09 Leošem Hegerem. Ani ten pro návrh ruku nezvedl, stejně jako zbytek přítomných poslanců za TOP 09. Nejhlasitější odpůrkyní návrhu Jitka Chalánková (TOP 09) popřela, že by právo na dítě patřilo mezi základní lidská práva. "Nejedná se o zákon zdravotnický, ale etický, lidskoprávní," dodala poslankyně. Vůči jejím slovům se později ohradila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta se do Chalánkové opřela na sociální síti twitter: "Je velké štěstí pro všechny normální lidi, že tato paní už nebude do Sněmovny kandidovat," napsala na její adresu. 

Nejednota uvnitř ČSSD a hnutí ANO, ODS a TOP 09 proti

Cílem poslance Adámka, předkladatele návrhu, přitom prý bylo pomoci zejména neplodným ženám. ČSSD však byla při hlasování nejednotná. 13 jejich poslanců se vyslovilo pro návrh, 18 proti. Proti se vyslovil například ministr vnitra Milan Chovanec nebo premiér Bohuslav Sobotka.

Nejednotné bylo v této záležitosti také hnutí ANO. 21 poslanců hlasovalo pro návrh a 5 proti návrhu. Téměř všichni poslanci za KSČM se zdrželi, TOP 09 a ODS byli proti návrhu. Lidovci se postavili proti návrhu, jediný, kdo byl návrhu nakloněn, byl Ivan Gabal, který se v rámci zachování většinového postoje strany zdržel hlasování. Návrh předtím získal podporu ve zdravotním výboru Sněmovny. 

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

top 09 Jitka Chalánková (TOP09) Michaela Marksová-Tominová Miloslav Ludvík Leoš Heger umělé oplodnění Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy