Zeman humanistou? Za výrok ke genocidě ho sepsul diplomat

Laně v tomto smyslu zmiňuje reakci tureckého ministerstva zahraničí. To upřednostňuje vyjádření historiků k celé události okolo masakru Arménů za první světové války. Zeman je prý však politik, který historickou událost politicky zneužívá. Laně turecký postoj zpochybňuje. „Žádný zločin proti lidskosti, zvlášť když má velmi neblahé důsledky pro současnost, nelze posuzovat jen z úzce historického hlediska,“ brání v tomto smyslu Zemana.

Bývalý diplomat připomíná americkou zkušenost se stejnou záležitostí. „Jak známo, i v USA se kongres pokoušel pod vlivem arménské lobby genocidu Arménů odsoudit, vždy se to však exekutivě podařilo s ohledem na strategické zájmy země zmařit. Bývalý prezident Obama, ani Donald Trump výraz genocida pro masakr Arménů nepoužili,“ vysvětluje Laně. Je si vědom toho, že my sice nejsme světovou velmocí, jako Spojené státy, a že „náš prezident není (bohudík) šéfem vlády“. Jsme však v pozici, kdy usilujeme o vydání dvou Čechů zadržovaných v Turecku.

Ti jsou obviněni z terorismu. „A pokoušíme se vyřešit ostudu s nefunkční elektrárnou, kterou v Turecku stavěla společnost Vítkovice power engineering Zemanem vyznamenaného podnikatele Světlíka a utopila v ní mnoha miliardový úvěr z peněz českých daňových poplatníků,“ dodává Laně, aby ilustroval, že vztahy mezi námi a Tureckem nejsou nedůležité. Jako znalec turecké mentality připomíná, že Turecko patří k zemím, kde politická gesta mají velký význam. A Zemanovo prohlášení, že masová vražda Arménů je jedním z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem, jím jistě je.

„Kdyby Zeman odsuzoval násilí jakékoliv a kdekoliv, třeba izraelské páchané na Palestincích, zvěrstva čečenské války či války na východní Ukrajině, nebo svými výroky mírnil a nerozněcoval nenávist, v současnosti proti islámu a uprchlíkům, kdyby společnost jako důstojná hlava státu smiřoval a sám nebo prostřednictvím svého mediálního lokaje nesršel záští vůči komukoliv, kdo s ním nesouhlasí, nezpochybňoval dokonce i rozhodnutí soudu, jestliže on sám se dopustil lživého výroku, pak bychom v jeho jednání podobně jako třeba v postoji Václava Havla k tureckým obhájcům lidských práv mohli spatřovat důslednost,“ píše Laně. Dodává, že jeho „náhlý výron humanismu“ považuje za vypočítavé a čistě politické gesto