Sobotka nebyl první, kdo skončil. Před volbami odešli i Topolánek nebo Nečas

Praha - Případů, kdy předseda významné politické strany ohlásil krátce před volbami svou rezignaci, je více. Dnes ohlásil rezignaci předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, stranu povede statutární místopředseda Milan Chovanec a volebním lídrem se stal řadový místopředseda Lubomír Zaorálek, podobně se ale zachovali i jiní politici.

Na jaře 2010 se chystaly volby do Poslanecké sněmovny (původně je strany chtěly na podzim 2009, plány politiků ale překazil Ústavní soud) a občanské demokraty do nich měl vést jejich předseda Mirek Topolánek. Jeho dříve pevné postavení v čele ODS se ale začalo drolit už po neúspěchu v krajských volbách na podzim 2008. Preference strany klesaly a Topolánek se pro ni stával spíše přítěží. Poslední kapkou se staly jeho výroky na adresu církví a homosexuálů, které pronesl při fotografování pro gay magazín.

Necelé dva měsíce před volbami, 25. března 2010, Topolánek po sedmi letech ve funkci pod tlakem nejprve odstoupil z pozice volebního lídra a nakonec ke 12. dubnu odešel i z čela strany (ve volbách už nekandidoval). Vedení ODS měl podle stanov převzít její první místopředseda David Vodrážka, v situaci hrozící volební porážky však výkonná rada sáhla k volbě politicky mnohem zkušenějšího Petra Nečase. Jím vedená ODS sice skončila druhá, nakonec ale sestavila koaliční vládu s TOP 09 a stranou Věci veřejné.

Nečasovo působení v čele kabinetu provázela řada sporů, postupně se snižoval počet poslanců stojících za jeho kabinetem. Čelil i odporu uvnitř strany, na volebním kongresu na podzim 2012 narychlo nominovaný Ivan Fuksa získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů. Postavení Petra Nečase nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením nevedlo v několika volbách za sebou - výrazně oslabila v Senátu, pokračovala dominance ČSSD v krajích a ve volbě prezidenta začátkem roku 2013 kandidát ODS Přemysl Sobotka propadl.

Osudným se nakonec Nečasovi stal policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013 a kauza jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové, expremiér se s ní oženil v září 2013). Petr Nečas po pěti dnech rezignoval na post předsedy vlády a odešel i z čela strany. Jako první místopředseda poté vedl občanské demokraty Martin Kuba, lídrem pro předčasné volby na podzim 2013 se však stala Miroslava Němcová. Pod jejím vedením ODS skončila až pátá, zaznamenala svůj nejhorší výsledek v historii (7,72 procenta a 16 mandátů).

Oddělení funkce premiéra a šéfa strany si před volbami do Poslanecké sněmovny sociální demokraté vyzkoušeli už v roce 2002. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman dlouho dopředu ohlásil odchod a v dubnu 2001 byl do čela ČSSD zvolen Vladimír Špidla. Pod jeho vedením sociální demokraté jasně zvítězili, jejich následná koaliční vláda utvořená s KDU-ČSL a US-DEU se však opírala jen o křehkou většinu 101 hlasů. Špidla odešel z čela strany i vlády v červnu 2004 po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka ČSSD Petr Nečas Mirek Topolánek

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy