Sobotka nebyl první, kdo skončil. Před volbami odešli i Topolánek nebo Nečas

Na jaře 2010 se chystaly volby do Poslanecké sněmovny (původně je strany chtěly na podzim 2009, plány politiků ale překazil Ústavní soud) a občanské demokraty do nich měl vést jejich předseda Mirek Topolánek. Jeho dříve pevné postavení v čele ODS se ale začalo drolit už po neúspěchu v krajských volbách na podzim 2008. Preference strany klesaly a Topolánek se pro ni stával spíše přítěží. Poslední kapkou se staly jeho výroky na adresu církví a homosexuálů, které pronesl při fotografování pro gay magazín.

Necelé dva měsíce před volbami, 25. března 2010, Topolánek po sedmi letech ve funkci pod tlakem nejprve odstoupil z pozice volebního lídra a nakonec ke 12. dubnu odešel i z čela strany (ve volbách už nekandidoval). Vedení ODS měl podle stanov převzít její první místopředseda David Vodrážka, v situaci hrozící volební porážky však výkonná rada sáhla k volbě politicky mnohem zkušenějšího Petra Nečase. Jím vedená ODS sice skončila druhá, nakonec ale sestavila koaliční vládu s TOP 09 a stranou Věci veřejné.

Nečasovo působení v čele kabinetu provázela řada sporů, postupně se snižoval počet poslanců stojících za jeho kabinetem. Čelil i odporu uvnitř strany, na volebním kongresu na podzim 2012 narychlo nominovaný Ivan Fuksa získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů. Postavení Petra Nečase nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením nevedlo v několika volbách za sebou - výrazně oslabila v Senátu, pokračovala dominance ČSSD v krajích a ve volbě prezidenta začátkem roku 2013 kandidát ODS Přemysl Sobotka propadl.

Osudným se nakonec Nečasovi stal policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013 a kauza jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové, expremiér se s ní oženil v září 2013). Petr Nečas po pěti dnech rezignoval na post předsedy vlády a odešel i z čela strany. Jako první místopředseda poté vedl občanské demokraty Martin Kuba, lídrem pro předčasné volby na podzim 2013 se však stala Miroslava Němcová. Pod jejím vedením ODS skončila až pátá, zaznamenala svůj nejhorší výsledek v historii (7,72 procenta a 16 mandátů).

Oddělení funkce premiéra a šéfa strany si před volbami do Poslanecké sněmovny sociální demokraté vyzkoušeli už v roce 2002. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman dlouho dopředu ohlásil odchod a v dubnu 2001 byl do čela ČSSD zvolen Vladimír Špidla. Pod jeho vedením sociální demokraté jasně zvítězili, jejich následná koaliční vláda utvořená s KDU-ČSL a US-DEU se však opírala jen o křehkou většinu 101 hlasů. Špidla odešel z čela strany i vlády v červnu 2004 po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu.