Praha - Případů, kdy předseda významné politické strany ohlásil krátce před volbami svou rezignaci, je více. Dnes ohlásil rezignaci předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, stranu povede statutární místopředseda Milan Chovanec a volebním lídrem se stal řadový místopředseda Lubomír Zaorálek, podobně se ale zachovali i jiní politici.
Na jaře 2010 se chystaly volby do Poslanecké sněmovny (původně je strany chtěly na podzim 2009, plány politiků ale překazil Ústavní soud) a občanské demokraty do nich měl vést jejich předseda Mirek Topolánek. Jeho dříve pevné postavení v čele ODS se ale začalo drolit už po neúspěchu v krajských volbách na podzim 2008. Preference strany klesaly a Topolánek se pro ni stával spíše přítěží. Poslední kapkou se staly jeho výroky na adresu církví a homosexuálů, které pronesl při fotografování pro gay magazín.
Necelé dva měsíce před volbami, 25. března 2010, Topolánek po sedmi letech ve funkci pod tlakem nejprve odstoupil z pozice volebního lídra a nakonec ke 12. dubnu odešel i z čela strany (ve volbách už nekandidoval). Vedení ODS měl podle stanov převzít její první místopředseda David Vodrážka, v situaci hrozící volební porážky však výkonná rada sáhla k volbě politicky mnohem zkušenějšího Petra Nečase. Jím vedená ODS sice skončila druhá, nakonec ale sestavila koaliční vládu s TOP 09 a stranou Věci veřejné.
Nečasovo působení v čele kabinetu provázela řada sporů, postupně se snižoval počet poslanců stojících za jeho kabinetem. Čelil i odporu uvnitř strany, na volebním kongresu na podzim 2012 narychlo nominovaný Ivan Fuksa získal jako kandidát na předsedu třetinu hlasů. Postavení Petra Nečase nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením nevedlo v několika volbách za sebou - výrazně oslabila v Senátu, pokračovala dominance ČSSD v krajích a ve volbě prezidenta začátkem roku 2013 kandidát ODS Přemysl Sobotka propadl.
Osudným se nakonec Nečasovi stal policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013 a kauza jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové, expremiér se s ní oženil v září 2013). Petr Nečas po pěti dnech rezignoval na post předsedy vlády a odešel i z čela strany. Jako první místopředseda poté vedl občanské demokraty Martin Kuba, lídrem pro předčasné volby na podzim 2013 se však stala Miroslava Němcová. Pod jejím vedením ODS skončila až pátá, zaznamenala svůj nejhorší výsledek v historii (7,72 procenta a 16 mandátů).
Oddělení funkce premiéra a šéfa strany si před volbami do Poslanecké sněmovny sociální demokraté vyzkoušeli už v roce 2002. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman dlouho dopředu ohlásil odchod a v dubnu 2001 byl do čela ČSSD zvolen Vladimír Špidla. Pod jeho vedením sociální demokraté jasně zvítězili, jejich následná koaliční vláda utvořená s KDU-ČSL a US-DEU se však opírala jen o křehkou většinu 101 hlasů. Špidla odešel z čela strany i vlády v červnu 2004 po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák