České politické klany: Bushům se nejvíc podobají Klausovi

Mocné rodinné klany v politice jsou v Česku jevem ne tak vídaným. Ve Spojených státech, které původně, když vznikaly, chtěly vyvarovat silné monarchistické vládě britského typu, se s nimi můžeme setkat poměrně často. Monarchistický princip silného panovníka byl v době vzniku soustátí úzce spjat s principem dědičnosti v rámci dynastie. A ač se Spojené státy vydaly cestou prezidentského systému, mocným dynastiím se nevyhnuly. Nejviditelnějšími případy silné politické dynastie tak jsou Kennedyové, Bushové a ze současnosti zejména Clintonové. Jak je to ale s příbuzenstvím v politické sféře v naší zemi?

MASARYKOVI

Příbuzenských vztahů v nejvyšších patrech české politiky by se dalo najít překvapivě málo. Příkladem, který by byl nejblíže těm americkým, může být „klan“ Masaryků. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) nebyl jediným politikem tehdejšího státu. Do politiky se aktivně zapojil taktéž jeho syn Jan Masaryk (1886-1948), kromě postu československého velvyslance ve Velké Británii byl také ministrem zahraniční Československa nejprve v rámci exilové vlády a po roce 1945 již řádně. Do politiky vstoupila také dcera prvního československé prezidenta Alice Masaryková (1879-1966). Hned v roce 1918 se stala poslankyní v rámci slovenské parlamentní reprezentace, akcentovala problematiku ženské otázky a feminismu. Později se ujala vedení prezidentské kanceláře svého otce, starala se zejména o úpravy Pražského hradu a jeho zahrad.

KLAUSOVI

Pokud bychom se zaměřili na období samostatné České republiky, za uplynulých 24 let její existence nenajdeme moc podobných rodinných vazeb uvnitř politické scény. Snad nejvíce se masarykovské dynastii podobá rodina druhého českého prezidenta Václava Klause. Václav Klaus sám prošel dlouhou politickou dráhou. Na kontě tak má například funkci federálního ministra financí, českého předsedy vlády, předsedy Poslanecké sněmovny nebo českého prezidenta. Do politiky se v současné době pomalu ale jistě zapojuje jeho syn Václav Klaus mladší. Ten je jednou z nejvýraznějších tváří ODS, kterou jeho otec založil. Dříve působil na výběrovém gymnázium PORG v Praze, nyní je školským expertem ODS a kandiduje do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách v Praze. Někdejší první dáma a manželka Václava Klause Livia „přičichla“ k politice z diplomatické úrovně. Klausová nejprve podpořila Miloše Zemana v první přímé prezidentské volbě, ten již jako zvolený prezident podepsal její pověřovací listinu a Livia se stala velvyslankyní pro Slovenskou republiku.

SCHWARZENBERGOVI

Ač jde o aristokratickou rodinu, mezi politické klany můžeme zařadit také šlechtice z rodu Schwarzenbergů. Karel Schwarzenberg (*1937) působil jako kancléř prezidenta Václava Havla, jako ministr zahraničí a kandidoval na prezidenta v první přímé prezidentské volbě. Jeho předkové byli významnými postavami na rakousko-uherské a české politické scéně. Zmínit můžeme například Karla III. Schwarzenberga (1824-1904), který působil téměř čtvrt století jako poslanec českého zemského sněmu a spolupracoval se „Staročechy“ v čele s F. L Riegrem. Aktivní byl i jeho syn Karel IV. Schwarzenberg (1859-1913), který byl také poslancem Říšské rady. Jeho syn Karel V. byl taktéž politicky aktivní – působil jako velvyslanec Rakouska v Itálii, ve Vatikánu a ve Velké Británii. Jeho syn Karel VI. Schwarzenberg byl otcem současného čestného předsedy TOP 09. Karel VI. měl být významným vlastencem se sklony k rusofilství.

STROPNIČTÍ

Stropnické rozhodně nelze označit za politický klan, ale na české poměry je nezvyklé, aby otec a syn současně byli v politice. Martin Stropnický (ANO) působil krátce na ministerstvu kultury v roce 1998, byl také velvyslancem ve Vatikánu a v Portugalsku. Nyní se jakožto poslanec hnutí ANO působí na ministerstvu obrany. Spekulovalo se také o jeho možné kandidatuře na post prezidenta pro volby v roce 2018. Jeho syn je ze zcela opačného politického zázemí. Matěj Stropnický momentálně vede Stranu zelených do voleb. Stropnický působil také jako náměstek pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO), než byl pod nátlakem z funkce odvolán.

DIENSTBIEROVÉ

Naopak otec a syn Dienstbierové zastávali stejné politické postoje a oba byli věrni sociálním demokratům. Jiří Dienstbier byl mezi lety 1989-1992 ministrem zahraničí za Československo, působil také jako místopředseda Čalfovy vlády. V letech 2008-2011 zastával funkci senátora za obvod Kladno. Zemřel před šesti lety. Jeho syn Jiří Dienstbier mladší kandidoval v roce 2013 na úřad českého prezidenta, v minulosti byl předsedou mládežnické organizace ČSSD Mladí sociální demokraté. V Sobotkově vládě zastával na čas pozici ministra pro lidská práva a rovné příležitosti.