Program jako z pera KSČM? Politici a experti posoudili volební sliby ČSSD

Praha - O víkendu představila ČSSD volební program a priority do sněmovních voleb na podzim. Podle politiků a expertů se program podobá tomu, s jakým už přišla KSČM. Navíc prý obsahuje mnoho rozporů. ČSSD chce navyšovat důchody, mzdy a snižovat daně malým podnikům. Těm větším by je zvýšila.

Sociální demokraté o víkendu představili volební priority pro říjnové sněmovní volby. Vyšli ze svých tradičních témat jako je výše penzí, minimální mzdy či progresivní zdanění. Co vše má tedy ČSSD v plánu a jsou její sliby reálně splnitelné?

ČSSD deklaruje, že jejím cílem by bylo za čtyřleté funkční období dosáhnout výše minimální mzdy na 16 tisíc korun. Průměrná mzda by se měla taktéž navýšit, a to až na 40 tisíc korun. Strana chce také snížit daně pro malé a střední podniky, zároveň by zavedla progresivní zdanění z bankovních aktiv velkých bank, vetší daňovou zátěž by také měly pocítit velké podniky se zisky nad 100 milionů korun. 

"ČSSD také léta dotuje velké korporace, aby je nyní navrhovala nadměrně zdanit, čímž může některé z nich vyhnat a odradit další potencionální zahraniční investory. Takových rozporů obsahuje program ČSSD velké množství. Pokud by se program ČSSD realizoval, znamenal by další zadlužení, růst regulací, byrokracie a úředníků a hlavně závisti a konfliktů mezi jednotlivými sociálními skupinami,“ myslí si ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Sociální demokraté představili program, ve kterém chtějí navýšit minimální mzdu na 16 000 Kč a průměrnou mzdu na 40 000 Kč. Růst minimální mzdy lze administrativně nařídit, a proto neexistují technické překážky pro tento krok. Jinou otázkou je, jaké by to přineslo dopady do hospodářství. Při takto výrazném navýšení minimální mzdy, lze očekávat propouštění méně kvalifikovaných osob. Ekonomika se však nachází v dobré situaci, a tak by bylo možné vytvářet nová pracovní místa, která pojmou propuštěné osoby," uvedl pro EuroZprávy.cz ekonom z Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze Štěpán Křeček. 

"Větší problém bude mít ČSSD při prosazování průměrné mzdy ve výši 40 000 Kč. Průměrná mzda není závislá na politickém rozhodnutí a vyvíjí se podle ekonomické situace. Představa, že přijde nějaký politik a začne firmám nakazovat, kolik mají vyplácet svým zaměstnancům, je v tržním hospodářství nereálná," doplnil Křeček. 

Chápe, že ČSSD chce zavést progresivní daň na velké firmy a sektorovou daň na banky ve snaze navýšení mezd a zabránění odtoku zisků firem do zahraničí, nicméně recept nevidí jako správný. V důsledku to totiž nezvýší mzdy, ale pouze prodraží služby firem a bank. "Více by pomohlo, kdybychom do ekonomiky přilákali nové investice s vyšší přidanou hodnotou. Právě v těchto investicích se nachází vysoké mzdy pro kvalifikované zaměstnance, což by vedlo nejen k růstu průměrné mzdy, ale i k tlaku na růst všech mezd v ekonomice,“ dodal pro EuroZprávy.cz.

To jsou věci, které měla v programu v obdobné podobě KSČM ještě před ČSSD, předpokladem tak rychlého růstu mezd v soukromém sektoru je ale dlouhodobý růst výkonu ekonomiky a vyjednávací síla zaměstnanců," myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Po vzorku Ficova SMERU by chtěla ČSSD prosadit jízdné zdarma ve veřejné dopravě (autobusy, vlaky) pro děti, studenty základních a středních škol a také pro lidi nad 65 let věku. V dopravě chce docílit toho, aby došlo k realizaci vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem, která by zkrátila cestu mezi těmito metropolemi na dobu pod jednu hodinu.

 Sociální demokraté chtějí v dlouhodobé perspektivě zachovat věkovou hranici pro odchodu do důchodu na úrovni 65 let. Spolu s tím strana prosazuje pravidelné navyšování penzí. "Bez silné KSČM tento směr reforem těžko ČSSD prosadí," sdělil pro EuroZprávy.cz Dolejš.

"ČSSD neodpovídá na více nepříjemných otázek. Zrušili možná nedokonalou důchodovou reformu předchozí vlády, se svojí neměli odvahu přijít a pouze slibují růst důchodů bez ohledu na schodky na penzijním účtu," sdělil pro EuroZprávy.cz Petr Gazdík (STAN).

Strana jasně deklaruje, že chce být v "jádru" Evropské unie. Zároveň ale odmítá systém přerozdělování migrantů na základě kvót, což je fakticky v rozporu s unijními pravidly. 

"V jádru EU nebudeme jen tím, že si to přejeme. Proto se jako Lidovci a Starostové oprávněně cítíme být alternativou k ČSSD, která jen rozdává a neříká, kde na to vezme," dodal Gazdík.

Předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) preferuje důchodovou reformu, kterou navrhují lidovci. S ní prý bude na rozumné navyšování důchodů a lidé nebudou "dřít do smrti". "Euro máme přijmout až to bude racionální, připravit se musíme už teď," uvedl Bělobrádek pro EuroZprávy.cz. 

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD Petr Gazdík Pavel Bělobrádek anketa Štěpán Křeček Jan Skopeček (ODS) Jiří Dolejš

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy