ROZHOVOR – Do klání o hlasy občanů se ve sněmovních volbách zapojí i menší strany, na které většina médií zapomíná. My jsme se rozhodli jim prostor dát. „Je dobré si přiznat, že Evropě značně ujíždí vlak,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Nohel, předseda Koruny České - monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska. Povídali jsme si o výhodách monarchie, Benešových dekretech, ale také o důchodové reformě či návratu k zemskému zřízení.
Jste pro czexit?Ne. Mimo EU nemůžeme EU ovlivňovat.
Jste pro přijímání uprchlíků na základě povinných kvót?Ne. V případě možnosti vlastního výběru uprchlíků však klidně ANO.
Jste pro trest smrti?Nejsem si jistý. Trest smrti nemá bohužel žádný nápravný účinek, na druhou stranu už doživotně odsouzení nemají pod jeho hrozbou motivaci ke změně.
Měla by být odluka církve od státu?V praktické rovině ANO, protože církve jsou nyní ze strany státu snadno vydíratelné. Aby mohly být nezávislé, měly by být logicky i ekonomicky soběstačné. Na druhou stranu jsou církve, zejména katolická, velmi úzce spjaty s dějinami a kulturou našeho národa, proto by neměly být jednoduše zrušitelné jako pouhé spolky či sdružení nebo jiné organizace podléhající pouze státnímu právu. V takovém případě by bylo třeba říci odluce „ne“.
Jste pro návrat poplatků ve zdravotnictví?Návrat poplatků ve zdravotnictví mi nijak nevadí, zejména pokud by se oproti minulému zavedení nezvyšovaly.
Z jakého důvodu dáváte přednost parlamentní monarchii před republikou?Těch důvodů je více. Král je reprezentativnější než prezident, na svůj úřad se od dětství připravuje, ztělesňuje historickou kontinuitu země, stojí nad běžnou denní politikou, jeho postavení není dáno proměnlivým politickým vývojem ani kalkuly politických stran.
Král nepodléhá tlaku žádných kampaní. Zatímco prezident je v úřadě po určitou dobu, on králem zůstává stále. Náklady panovnického dvora jsou výrazně levnější než plat prezidenta, renta bývalých prezidentů i náklady na opakující se volby. Monarchie jsou v porovnání s republikami prestižnější, ale především: více než tisíc let kontinuity našeho vládnoucího rodu je v porovnání s posledním stoletím, kdy v průměru jednou za dvacet let měníme režim, prostě naprosto neporovnatelné.
Navrhujete například radikální zeštíhlení státní byrokracie. Jak toho chcete docílit a které úřady jsou podle vás zcela zbytečné?Není to otázka mechanického rušení vybraných úřadů jako celků. Problém je systémový. V momentě, kdy musíte jedno potvrzení nebo jeden doklad odevzdávat na více místech státní správy, je něco špatně. Úřady mezi sebou nekomunikují, když nutně nemusí, což je nutné systémově změnit. Je třeba zajistit větší prostupnost týchž dat, se kterými pracuje více úřadů v rámci svých agend.
Při efektivní správě informací, které pocházejí z ověřených datových zdrojů, se samo ukáže, které procesy jsou na úřadech duplicitní nebo úplně nadbytečné, a z nich teprve vyplyne možnost sloučení nebo zrušení některých úřadů. Nejde tedy primárně o to něco demonstrativně rušit, ale zefektivnit potřebné procesy tak, že nutnost zeštíhlení státní byrokracie vyplyne sama z toho, jak budou dotčené úřad sdílet potřebné informace s minimální nutností součinností konkrétních občanů.
Jaké výhody by měl návrat k zemskému zřízení?Vždy je lepší, když si vlastní záležitosti, spravují jak jen to je možné, občané sami. Tato kompetenční příslušnost je základním znakem principu subsidiarity. Není žádný důvod, proč by se o regionálních otázkách mělo rozhodovat na celostátní úrovni, stejně tak není nutné záležitosti celých zemských celků, např. Moravy nebo Slezska, ale i vlastních Čech rozmělňovat do jednotlivých krajů.
Ty jsou navíc uměle vytvořené a mám pocit, že se s nimi obyvatelé našich zemí dosud nesžili. Což je podle mě zároveň důkaz toho, že toto nakreslení hranic od stolu nemá nic společného s regionální identitou. Ta je tvořena na nejnižším stupni národopisně a na nejvyšším zemsky. Naopak – nebyl žádný logický důvod zemské zřízení opouštět.
Církev a šlechtické rody vedou se státem mnoho restitučních sporů. Například Řád německých rytířů nedostal Bouzov, kauza Opočno se vleče už řadu let. Měl by být vydáván majetek původním majitelům?Rozhodně ano. Cokoliv bylo ukradeno, musí být bezpodmínečně vráceno. Tato hra úřadů, kdy se vydávají kdejaké ruiny bez problémů a na velké a krásné stavby se pohlíží jiným metrem, je dlouhodobě nepřijatelná.
Soud se většinou odvolává na Benešovy dekrety. Měly by být zrušeny?Ve všech případech by se mělo postupovat podle platného práva, ne však hledat kdejakou kličku, aby se vydání zabaveného majetku nemuselo uskutečnit. Platí přeci presumpce neviny, tedy kde není absolutní jistota, mělo by se i vracet. Benešovy dekrety jsou jednoznačně překonané, protože paušalizují.
Kvůli nim byli potrestáni i ti Němci, kteří se ničím neprovinili, a naopak trestu unikli ti Češi, kteří zradili. Mělo se postupovat individuálně i za cenu toho, že spory potrvají roky. Princip kolektivní viny je totiž jednoznačně v moderní společnosti zcela nepřijatelný. Mně osobně by vůbec nevadilo, kdyby byly dekrety zrušeny, dnešnímu člověku již nemají co říci.
Populace stárne, což klade vysoké nároky na důchodový systém. Jak by měla vypadat penzijní reforma?V prvé řadě by měly být adresné účty pro různé typy pojištění a odvodů, které jako každá fyzická osoba platíme, ze kterých by bylo naprosto jasně patrné, kdo kolik do svého státu za život investoval, a od čeho se tedy odvíjí jeho důchodový příjem. Je však dobré připomenout, že institut důchodu byl zaveden v době, kdy populace rostla – jinými slovy bez prorodinné politiky je sebelepší důchodový systém nerealizovatelný.
A rodinná politika dle monarchistů?Jednoznačně prorodinná. Nejvyšší prioritou v této oblasti s nejvyšší bonifikací by měly být naprosto jasně vícečetné rodiny. Ženy by měly mít možnost zůstávat s dětmi co nejdéle a jejich kariérní přestávka by neměl být vnímána ze strany rodiny jako vážný ekonomický výpadek. Dnes tomu tak je a je smutné pozorovat všechny rodiče, kteří plánují své rodičovství jen ve světle ekonomických ukazatelů.
Málo politiků si uvědomuje, že se jedná o skutečný politický problém, protože sami uvažují podobně, přitom dětí by se u nás rodilo mnohem víc, kdyby zejména mladé rodiny nemusely žít pod tlakem ekonomické nejistoty. Vymírání naší populace nezachrání nic jiného, než její opětovný nárůst, proto by prorodinná politika mělo být jednoznačně první prioritou jakékoli politické strany a jakékoliv příští vlády.
Měl by stát seškrtat sociální dávky?Záleží na tom, jaké. Nikdo jistě nebude popírat nutnost potřeby sirotkům, skutečně sociálně slabým nebo postiženým. Pokud by bylo důsledněji kontrolováno, komu jsou dávky určeny a zda je toto určení oprávněné, jsem přesvědčen, že by se do systému dávek nemusel nijak výrazně zasahovat. Navíc se ještě ušetřilo.
Jak jste vnímal nedávnou vládní krizi? Na prezidenta Miloše Zemana se už zase chystala ústavní žaloba...Prezident Zeman bohužel dělá myšlence restaurace monarchie velikou reklamu, a to přímo způsobem výkonu své funkce. Na něm je krásně vidět, jak je možné vykonávat úřad hlavy státu bez jakékoliv vazby na vnější okolnosti.
Když vstupují do Koruny České noví lidé, často uvádějí jako jeden z motivů chování Miloše Zemana, které jim také pomohlo otevřít oči ve vztahu ke správnému státnímu zřízení. Jako předseda bych z toho měl mít vlastně radost, ale přiznám se, že nemám. Lidé by měli být přitahováni pozitivními vzory, ne se jen negativně vymezovat.
Panovník se na rozdíl od prezidenta musí chovat způsobem, který zajistí blaho a prosperitu maximálnímu počtu obyvatel, protože od toho se odvíjí jeho autorita ve společnosti. Prezident – a to jakýkoliv – takový motiv nemá, neboť necítí kontinuitu s předchozí a následující hlavou v úřadu. Délka jeho úřadu je dána zákonem, i proto nemá žádný motiv ke změně chování.
Máte obavy o demokracii v Česku, o čemž se hovoří v souvislosti s Andrejem Babišem?Ano, konkrétně toto přibližování politického vliv, mediálního dopadu a značných finančních prostředků může představovat reálné ohrožení demokratických poměrů u nás. K tomu není potřeba víc dodávat, jen bych rád upřesnil, že právě v republice jsou navíc demokratické poměry v mnohem větším ohrožení – ve stabilních monarchiích se žádné režimy nestřídají.
Ptát se monarchistů na prezidentkého kandidáta je nejspíš oxymoron, přesto mi to nedá. Máte mezi stávajícími kandidáty favorita, či volbu hlavy státu zcela ignorujete?Ani jedno, ani druhé. S největší pravděpodobností nebudeme pro prezidentskou volbu dávat našim členům a příznivcům žádné doporučení. Jít k prezidentským volbám není něco, co by bylo vyloženě proti naší mysli, my současný právní stav respektujeme, jen si přejeme jeho významný a efektivní upgrade pro dobro této země a našich potomků.
Jakým směrem by se měla ubírat zahraniční politika ČR? Okolnosti ve světě, zejména nárůst náboženského fundamentalismu a upevňování pozic regionálních velmocí, nás nutí ke spolupráci. Tím prvním okruhem by tak pro nás měla být Evropa. Nejen současná EU, ale Evropa jako kontinent. Pokud budeme jako Evropané dostatečně silní a sebevědomí, můžeme získat suverénní pozici na světové scéně. Je dobré si přiznat, že ji dnes nemáme, a že nám oproti Číně, USA, Rusku, ale i oproti spolupráci blízkovýchodních států znatelně ujíždí vlak.
Pomalu začínáme být nezajímavým kontinentem, resp. zajímavá je na nás nyní pouze koncentrovaná výše hmotných statků, tedy reálně oproti ostatním kontinentům. Měli bychom si přestat nalhávat, že je pro někoho přitažlivé naše politické upořádání, dějiny, vědecká úroveň nebo kultura, když tyto prokazatelné hodnoty sami mezi sebou nedokážeme jasně definovat, natož obhajovat.
Na tom je ale třeba systematicky pracovat, aby se nestalo, že vedle nás vyroste jakoby z ničeho nic velmoc, která nás absolutně nebude respektovat, protože k tomu nebude mít jediný důvod. Návrat k monarchii je jedním z přirozených kroků k posílení naší identity a záruka budoucí stability země i kontinentu.
Děkujeme za rozhovor.
Související
V Praze demonstrovali monarchisté. Hanba, volali před "republikánským Hradem"
28. říjen budí vášně: Kalousek si rýpl do Zemana, monarchisté chtějí návrat krále
Koruna Česká (monarchisté) , volby 2017 , Miloš Zeman , Petr Nohel (Koruna Česká) , rozhovor , benešovy dekrety , církevní restituce , Andrej Babiš , prezidentské volby 2018 , Česká republika
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková