Sněmovna navzdory nesouhlasu Senátu schválila zpřísnění podmínek pobytu cizinců v ČR

Praha – Poslanci přehlasovali Senát a opět schválili novelu, která zpřísní podmínky pobytu cizinců v Česku a omezí ekonomickou migraci. 

Sněmovna se tak rozhodla i přes nesouhlas senátorů a ochránců lidských práv, kterým vadilo mimo jiné zrušení dozoru státních zástupců nad zadržovacími zařízení pro migranty, který navrhla vláda. Normu, kterou prosadilo 113 ze 145 přítomných poslanců, podepsat ji ještě musí prezident Miloš Zeman. V případě přijetí budou některá opatření asi napadena senátory u Ústavního soudu.

Po vzoru azylového zákona má novela umožnit zastavení řízení o povolení pobytu, pokud by se cizinec bez vážného důvodu k řízení nedostavil, lhal by, předkládal padělané doklady. Na řízení má mít vliv také cizincovo odsouzení pro úmyslný trestný čin. Podnětem byly nedávné problémy se zahraničními pracovníky v některých českých průmyslových zónách.

Podle kritiků jsou změny v rozporu s mezinárodními závazky ČR. To však ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) rezolutně odmítl. Argumentoval potřebou zajistit bezpečnost a řídit migraci. Zpřísnění podle něj pocítí jen cizinci, kteří by se v Česku nechovali v souladu s právními předpisy.

Podle senátora Václava Lásky (za Zelené) novela „nezvyšuje bezpečnost a má pouze usnadnit práci úředníků ministerstva vnitra". Obvinil ministerstvo, že změny do zákona propašovalo navzdory postoji Legislativní rady vlády, proti čemuž se ministr i většina poslanců ohradili.

Počítá se také s tím, že pracující cizinci budou moci zůstat v Česku až půl roku bez toho, aby museli po třech měsících žádat o prodloužení víz. Podnikající cizinci by mohli zůstat až dva roky, pokud by se jejich aktivity týkaly významné investice. Změna zákona je nutná kvůli směrnicím EU, které byly schváleny před třemi lety. Nově má být v zákoně zaveden nový institut karty vnitropodnikového zaměstnance. Karta umožní cizincům být v Česku až půl roku, pokud pracují na pozici manažera, specialisty či stážisty ve firmě nebo korporaci, která má sídlo mimo Evropskou unii. Až půl roku by v zemi mohli pracovat také cizinci, kteří přijeli kvůli sezonní práci.

Ekonomickou migraci má novela omezit postihem takzvaného skrytého agenturního zaměstnávání bez povolení úřadu práce. Zavádí také kategorii nespolehlivého zaměstnavatele v případě jeho zadlužení, neplacení pojistného za zaměstnance nebo nelegálního zaměstnávání. Taková firma by cizince nemohla zaměstnávat. Proti tomu bouřily zaměstnavatelské svazy v čele s Hospodářskou komorou, podle níž je norma zneužitelná.

Novelu také kritizují organizace, které pracují s migranty. "Cizinecký zákon v podobě, kterou dnes schválili poslanci i přes senátní veto, zosobňuje posun k represivnímu vnímání legální migrace. S novelou nijak nesouvisející obecné argumenty o zvyšování bezpečností převážily nad dodržením legislativního procesu, ústavních principů i práva EU. Očekáváme, že řada kontroverzních ustanovení neprojde testem soudního přezkumu v konkrétních kauzách," řekl Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Cizinci senát

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy