ROZHOVOR | Moravský patriotismus stále žije. Moravané chtějí spolkové země

Specifické postavení Moravy a Moravanů lze vypozorovat napříč českými dějinami. Moravské tendence k větší autonomii se projevily i za socialismu, v roce 1968. Moravané chtěli v souvislosti s federalizací, aby existovaly tři federální země. Čechy, Morava a Slovensko, to bylo odmítnuto. Stejná snaha byla odmítnuta i v revolučním roce 1989, kdy nabyly na síle myšlenky, že Moravané jsou jiným národem než Češi, zároveň vzniklo několik moravských politických uskupení. 

Nejznámějším takovým uskupením se stalo Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, které se dostalo do parlamentu ve volbách v roce 1992. Do Sněmovny už se v roce 1996 nevrátila žádná moravská strana. Dnes funguje pouze politická strana Moravané, která vznikla sjednocením dřívějších promoravských subjektů. Jakožto Moravané strana funguje od roku 2005. Jejich  čestným předsedou a statutárním zástupcem je Pavel Dohnal. 

Dohnal pro EuroZprávy.cz upřesnil, že politické straně Moravané nikdy nešlo o odtržení Moravy od Čech. Základem jejich politického programu je zemský princip. "Předpokladem návratu k zemskému územně správnímu uspořádaní České republiky je opětovné oddělení státní správy od samosprávy, obdobně jako tomu je v Německu či Rakousku. Její nesmyslné spojení do tzv. veřejné správy při zavedení krajského zřízení, umožňuje korupci a podvody při rozdělování a přerozdělování veřejných financí a někdy až neúnosné zatěžování obcí a měst výkonem státní správy. Návrat k zemskému územně správnímu uspořádání povede k návratu dvoustupňového výkonu státní správy - stát a okresní úřady a dvoustupňového výkonu samosprávy na úrovní měst - obcí a spolkových zemí," vysvětluje výhody zemského principu Dohnal.

Na otázku, jaké náklady by s sebou zřízení zemského principu nesly, Dohnal odpovídá, že žádné. Prý půjde naopak o úspory v řádech miliard korun. "Jedná se především o výraznou úsporu mzdových nákladů - úsporou administrativních pracovníků a provozních nákladů - náklady vznikající činností uspořených administrativních pracovníků," vyjmenovává.

Otázkou by bylo, jaké postavení by mělo získat Slezsko. "Za posledních 20 let jsem od žádné oficiální slezské politické či občanské iniciativy nezaznamenal žádnou reakci na současné krajské, nebo na alternativní zemské územně správní uspořádání," říká Dohnal. Obyvatelé slezské části České republiky by prý měli buď svou vlastní spolkovou zemi Slezsko, nebo by byli součástí Moravskoslezské země.  

Dohnal pro náš server okomentoval i nový oficiální název pro Českou republiky - Czechia. Moravané prý nemají nic proti tomu, aby se tak nazývaly Čechy. Nacionalismus pro Moravany znamená zejména patriotismus a vlastenectví. "Ti, kdo zaměňují nacionalismus za šovinismus nejsou politici, ale hlupkaví neználci," uvedl Dohnal. 

Moravané se nechystají kandidovat do říjnových sněmovních voleb ani v koalici, ani jako samostatná strana. "V současné době jednáme o podpoře jednoho z politických subjektů, jehož poslanci s velmi vysokou pravděpodobností zasednou v poslaneckých lavicích," upřesnil. 

"Naše podpora se soustředí především na účast našich členů na kandidátkách tohoto subjektu v moravských krajích. Za naši podporu získáváme závazek budoucích poslanců tohoto subjektu iniciovat zákony, které povedou k legislativnímu uznání moravské národnosti a obnově zemského - spolkového územně správního uspořádání České republiky," dodal. Dohnal míní, že Moravané disponují voličským jádrem zhruba o síle 10 tisíc voličů. 

O jakou stranu jde, Dohnal neprozradil. Jelikož však strana spolupracovala už v senátních volbách s ODS Petra Fialy, lze očekávat, že se jedná právě o ODS. "Předseda Moravanů představil předsedovi ODS program na revizi krajského uspořádání a obnovu zemského zřízení, což přijal Petr Fiala s porozuměním. Představitelé obou stran kladně zhodnotili spolupráci v senátních volbách a nevyloučili spolupráci v budoucnu," stojí na oficiálních stránkách Moravanů. Dohnal to nepotvrdil, dle jeho slov zatím "nic není podepsáno".

Zášť Moravy vůči Čechám a Praze Dohnal odmítá. "My máme zásadní výhrady k představitelům dosavadních parlamentních stran a je úplně jedno, jestli pochází z Čech, Moravy, nebo ze Slezska. Těmi základními výhradami jsou především odmítání legislativního uznání moravské národnosti, ke které se hlásí statisíce občanů České republiky a odmítání obnovy zemského - spolkového územně správního uspořádání České republiky a tím obnovení po staletí trvající přirozené zemské identity obyvatel Čech, Moravy a Slezska," vysvětluje. 

Moravané jsou aktivní i na mezinárodní úrovni. Strana Moravané je členem evropské politické strany Europen Free Alliance, která hájí v Evropském parlamentu zájmy nestátních národů, nicméně její podpora je pouze formou prohlášení a proklamací. V případě nás Moravanů platí stoprocentně výrok Marka Twaina: " Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene," sdělil pro EuroZprávy.cz Dohnal.

Vraťme se teď se na chvíli zpět do školních lavic a do prvních hodin dějepisu na základní škole. Pokud opomeneme Sámovu říši, tak prvním významným kulturním centrem na našem území byla Velká Morava (9. století). Mojmírovská knížata budovala opevněná hradiště a přilákala na naše území slovanské věrozvěsty Konstantina a Metoděje, kteří s sebou přinesli základy písma a křesťanskou víru. Po roce 1000 však postupně Moravu ovládli Přemyslovci s centrem v dnešních Čechách. 

Přemyslovský kníže Vratislav zřídil moravská údělná knížectví a obnovil moravské biskupství (1063). V podstatě mu šlo o vytvoření prodloužené ruky Prahy pro kontrolu moravského území. Největšími centry Moravy byly v této době Znojmo a Olomouc. Postupně bylo vytvořeno tzv. markrabství moravské, na Moravě se také objevil poprvé městský status, dřív než v Čechách. Paradoxně husitské války, které zasáhly zejména Čechy, byly pro Moravu novou příležitostí. Od roku 1423 tam měly hlavní slovo stavy (šlechta, duchovenstvo, města) a Morava jednala nezávisle na Čechách. Nad Moravou formálně vládl Albrecht Habsburský, který stál za ukončením bojů s Husity na Moravě. 

V roce 1464 vydal Jiří z Poděbrad v Olomouci listinu, která rušila lenní vztah Moravy k českému králi, ale zároveň zachovávala společného panovníka pro obě země. Morava se od Čech lišila i v tomto období. Moravská města a olomoucký biskup proti králi Jiřímu z Poděbrad vytvořila opoziční blok. V roce 1526, kdy na trůn nastoupili Habsburkové, byla Morava obejita. O novém panovníkovi Ferdinandu Habsburském totiž Praha hlasovala bez vědomí Moravy. V roce 1547, kdy se rozhořela vlna církevní reformace, v Čechách nastala vzpoura proti panovníkovi Ferdinandovi. Morava všech Čechům nepomohla, věděla, že povstání nemá mezinárodní oporu. Postupné náboženské utužování a rekatolizace v průběhu 17. století vedla k tomu, že se na Moravu usídlila mnohá náboženská uskupení a sekty. Relativní nezávislost Moravy skončila v roce 1628, kdyby bylo vydáno tzv. Obnovené zřízení zemské a přišlo období absolutismu a s ním spojený centralismus. 

Úvahy o samostatné Moravě se opět objevily v revolučním roce 1848, kdy Moravský zemský sněm dokonce pracoval na vlastní ústavě. K uvedení do praxe však nedošlo. Po vzniku samostatného Československa se otázka moravského patriotismu projevila ve věci administrativně správního uspořádání státu. Od roku 1927 fungoval tzv. zemský princip, kdy vedle sebe fungovaly Čechy, Moravskoslezská země a Slovensko. V čele země stál zemský prezident, který byl jmenován prezidentem republiky. Zemské zastupitelstvo bylo volené ze dvou třetin, třetinu jmenovala vláda. Země byly zrušeny v roce 1948 a došlo k vytvoření krajů. Ty pak byly v roce 1997 obnoveny, k zemskému principu se již nesáhlo.