Podle komunistů je G20 k ničemu a na USA by uvalili sankce

"G20 se na ničem zásadním nedohodne. Za úsměvy a podanýma rukama totiž zuří konkurenční boj o to, kdo a jak povede svět," myslí si česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Vyjadřuje se tak k právě probíhajícímu summitu zemí G20 v německém Hamburku. Na něm se poprvé setkal americký a ruský prezident.

Dění summitu provází masové pouliční protesty různých antikapitalistických uskupení. "Už během prvních dnů došlo k několika střetům, a to zejména kvůli tomu, že policie začala vyklízet jeden z táborů, kde protestující kempovali. Stalo se to i přes souhlas vlády s protesty. Policie si rozhodně nebrala servítky ani na prvním středečním protestním pochodu, kterého se zúčastnilo něco přes 500 lidí. Na sobotu je plánována společná demonstrace a organizátoři očekávají až 100 000 účastníků. Dosavadní snahy ze strany policie ale svědčí spíše o snaze potenciální účastníky zastrašit, než dohlížet na klidný průběh," nabízí svůj pohled na protesty europoslankyně. 

Oceňuje, že protestů se účastní několikero různorodých skupin, organizací, spolků a stran. Prý jde o jakési alterglobalizační hnutí. "Summit G20 má před sebou řadu otázek. Tou hlavní je otázka, co udělat s „rozbitým světem“. Globální kapitalismus přestal fungovat podle starých politických pravidel a jak státy EU, tak USA a Rusko hledají způsob, jak se v současné situaci zorientovat," píše Konečná. Kritizuje také to, že se summitu účastní i turecký prezident Erdogan. 

"Hlavním problémem, kterému budou zástupci G20 čelit, jsou tak špatné odpovědi na probíhající krizi. Na krizi neoliberalismu se odpovídá více neoliberalismem, na krizi demokratických institucí se odpovídá jejich umrtvováním, nad nástupem sexismu a misogynie se máchá rukou, nad vzrůstajícím nacionalismem a rasismem se přimhuřují oči nebo ho někteří politici využívají pro svůj prospěch," domnívá se. Výsledkem summitu prý nebude nic závratného a další krize bude na spadnutí. 

"Zbývá tak diskutovat a prosazovat alternativy mimo oficiální summit. Hlavním je ochrana klimatu a zdrojů vody," nabízí řešení. Na úrovni mezinárodní je prý třeba uvažovat o uvalení sankcí na Spojené státy - v podobě klimatických dovozních cel, ty by měly zohledňovat nedodržování pařížské klimatické dohody. "Dalším krokem je útok na daňové ráje, ve kterých je ukryto podle některých dohadů na 30 bilionů dolarů. To jsou prostředky, které by mohly miliony a miliony lidí dostat z chudoby, hladu a nejistoty," píše europoslankyně.

Třetím bodem je dle jejího mínění zajištění bezpečnosti. Nikoliv však zbrojením a vyvážením zbraní do pochybných režimů. Místo zbrojení je třeba zahájit hospodářskou podporu těchto zemí. "Například tím, že zahraniční firmy zde budou nuceny platit důstojné mzdy a dodržovat ochranu přírody. Stejně tak v Evropě či USA musí začít rekonstrukce a rozšíření sociálního systému, který nenechá nikoho na holičkách," uzavírá Konečná.