Nabízet uprchlíkům místa by bylo pokrytecké, říká státní tajemník pro EU

Praha - Česká republika v případě kvót pro rozdělování uprchlíků ukázala vůli se systémem řídit, i když s ním nesouhlasila. V rozhovoru s ČTK to řekl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. S nabízením míst pro běžence podle něj Česko přestalo v situaci, kdy Řecko a Itálie oznámily, že na jejich území nejsou lidé, kteří by do systému spadali. Chmelař dodal, že Česko by mohlo místa pro uprchlíky nabízet, považuje to ale za pokrytecké.

"Mohli jsme hrát tu hru, která je podle mého názoru lehce pokrytecká, že bychom dávali nabídky a uprchlíky bychom přemisťovali na naše území. Oni by, jak se to stává v celé řadě členských států, přišli jedněmi dveřmi a odešli druhými," uvedl Chmelař k české pozici k systému kvót. "Nabízet něco, co situaci neřeší, se nám nezdálo adekvátní," dodal.

Evropská komise v úterý zahájila druhou fázi řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku, které odmítají přijímat uprchlíky na základě stanovených kvót. Pokud tyto země do měsíce neukážou vůli plnit své povinnosti v souvislosti s přijímáním žadatelů o azyl podle kvót z Řecka a Itálie, mohl by spor skončit u soudu EU a případnou pokutou. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos ve čtvrtek trojici zemí vzkázal, že mají svými skutky ukázat, že věří v principy EU.

Systém povinných relokací byl schválen na podzim 2015. Státy EU se podle něj měly řídit dva roky. Chmelař řekl, že ani země, kterým mělo přesouvání běženců do jiných částí EU ulehčit, už kvóty nepovažují za hlavní nástroj řešení situace. "Dnes už Itálie i Řecko nemají relokační mechanismus pro lidi s uprchlickým statusem za svou prioritu," řekl. Důvodem je to, že většina lidí, kteří se hromadí na jejich pobřeží, nemá na status uprchlíka nárok. Proto Řecko a Itálie požadují především důslednou návratovou politiku a lepší kontrolu pobřežní hranice.

Přes Středozemní moře do Itálie připlouvají především lidé, kteří chtějí zlepšit svou ekonomickou situaci. "Ač ty lidi je možné pochopit, tak si musíme uvědomit, že v Africe je populace zhruba miliardy lidí, z nichž většina se má hůře než lidé v Evropě," uvedl Chmelař. "To nelze řešit tak, že budeme vytvářet nový režim pro tyto lidi," dodal. Snahou Evropy by podle něj měla být stabilizace Afriky. "Musí se to řešit rozvojovou pomocí a v některých případech i větší vojenskou kapacitou, protože často jde o nelegální skupiny pašeráků, kteří obhospodařují ty migrační trasy," dodal.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.
Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci Aleš Chmelař Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 53 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy