Prezident Miloš Zeman se během svého výkonu funkce hlavy státu sice do Spojených států podívat už několikrát, do Bílého domu na setkání se prezidentem však zatím nezavítal. Donald Trump ho sice oficiálně pozval, plánovaná schůzky ale nakonec byla odložena na neurčito. V případě prvního prezidenta České republiky Václava Havla ale lze mluvit o opaku, a své návštěvy Bílého domu má za sebou i jeho nástupce Václav Klaus.
Václav Havel byl první český a poslední československý prezidentský prezident, který v USA pobýval mnohokrát, a to jak na státních či pracovních návštěvách, tak soukromě. Na státní návštěvě byl Havel v USA už jako hlava Československa, a to v únoru 1990 a v říjnu 1991.
Při obou příležitostech se Václav Havel setkal v Bílém domě s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem, při druhé z návštěv pak uspořádal Bush na počest československého prezidenta ve svém sídle slavnostní večeři.
Jako český prezident byl Havel na nejvyšší úrovní přijat v Bílém domě v září 1998 za úřadování Billa Clintona. Také Clinton, v jehož vládní sestavě vedla ministerstvo zahraničí česká rodačka Madeleine Albrightová, pro Havla uspořádal slavnostní večeři v Bílém domě.
S prezidentem Clintonem se Václav Havel několikrát setkal v USA i soukromě. Do sídla americké hlavy státu pozval Havla v září 2002 také prezident George Bush mladší, v tomto případě se jednalo o pracovní návštěvu.
Václav Klaus už tolik pocty nezažil. Druhý český prezident během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu.
V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu o vývoji České republiky od pádu komunismu v roce 1989, se Klaus v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovni s americkým prezidentem, s Barackem Obamou se v jeho sídle nesešel.
Do Bílého domu pak Václava Klause pozvali častěji, jednal tam ovšem s viceprezidenty. Poprvé v listopadu 2003 s Richardem Cheneyem, se zástupcem George Bushe mladšího se setkal na stejném místě také při návštěvách USA v září 2005 a poté v březnu 2007 či květnu 2008, kdy se jednalo o možném umístění radaru americké protiraketové obrany v ČR.
Naposledy se Klaus v roli hlavy státu do Bílého domu podíval v listopadu 2009, kdy jednal se zástupcem Baracka Obamy, viceprezidentem Joem Bidenem.
Miloš Zeman jakožto současná hlava státu pobýval v USA od svého zvolení třikrát, jednalo se ovšem o pracovní cesty a do Bílého domu pozván nebyl. Poprvé byl Zeman ve Spojených státech v březnu 2015, kdy vystoupil jako řečník na konferenci AIPAC (Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti), hlavní proizraelské lobby v USA. Dvakrát, v září 2015 a letos, pak vedl českou delegaci na zasedání Valného shromáždění OSN, kdy se krátce setkal s Barackem Obamou.
V Bílém domě pak současného českého prezidenta, který tehdy ovšem působil v roli předsedy vlády, krátce přijal v listopadu 2001 George Bush mladší. V době krátce po teroristických útocích na Spojené státy americký prezident ocenil informace od českých tajných služeb, týkající se údajné schůzky teroristy Muhammada Atty s iráckým diplomatem v Praze (americká komise pro vyšetření teroristického útoku z 11. září ale později uvedla, že se taková schůzka nikdy neuskutečnila).
V prosinci loňského roku Donald Trump pozval Zemana k návštěvě Bílého domu, ke schůzce ale zatím nedošlo. Prezident šéfa Bílého domu nenavštívil v původně plánovaném termínu, protože schůzku odsunulo řešení severokorejské krize. Kdy a jestli vůbec se tak Zeman do Bílého domu podívá je proto nezodpovězenou otázkou.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Týdenní výhled filmů: Návrat Krotitelů duchů, nástrahy učitelských autorit nebo sicilská retro queer romance
Václav Havel , Miloš Zeman , Václav Klaus , Bílý dům USA , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák