Další růst platů? Sobotka přišel před volbami s novým návrhem

Podle premiéra vláda rozhoduje o zvýšení tabulkových platů 670.000 lidí - hasičů, policistů, učitelů, pečovatelů, umělců a pracovníků dalších profesí. Ministerstvo práce propočítávalo několik možností růstu jejich výdělků. Většinou šlo o přidání mezi osmi a 13 procenty pro vybrané profese od listopadu a od ledna. Sobotka se kloní k variantě růstu tarifu učitelů o 15 procent a všech ostatních o deset procent.

"Ze strany ministerstva financí byly identifikovány potřebné úspory, měli bychom se dohodnout s koaličními partnery, že růst o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele, by měla být jedna z priorit pro rozpočet," uvedl Sobotka. Podle něj by učitelé měli dostat více proto, že ve srovnání s kantory z jiných zemí EU vydělávají nejméně. Lékaři a sestry by si pak měli polepšit od ledna, a to nejspíš o deset procent.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je návrh "seriózní a odpovídá růstu ekonomiky". "Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může," uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna. 

Kabinet by měl v pondělí rozhodovat také o růstu minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce navrhuje růst od ledna o 1200 korun na 12.200 korun. Odboráři požadují zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali zhruba 800 korun. Někteří vládní politici mluví o tom, že by se měla zvýšit o 1000 korun. Sobotka podporuje návrh resortu práce.

Podle Středuly je zvednutí nejnižšího výdělku o tisícikorunu pro odbory nepřijatelné. Podotkl, že na Slovensku jeden z návrhů počítá se zvednutím tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12.550 Kč). "O co jsou čeští zaměstnanci horší než slovenští? Nevidíme důvod, proč by se mělo licitovat. Nejsme báby na trhu. Jsme zaměstnanci a máme své rodiny," řekl Středula. Podle něj je na "masivní navyšování" vhodná doba, když je rekordně nízká nezaměstnanost a 160.000 evidovaných volných míst.

Sobotkův kabinet se při svém nástupu zavázal, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Při zvýšení o 1200 korun by se tato hranice podle premiéra překročila.

Podle Hospodářské komory tlak na zvyšování mezd přes minimální mzdu neodpovídá přirozenému růstu výdělků. "Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta," sdělila komora.