Německý prezident Steinmeier poprvé v Praze: Zeman po schůzce opět odmítl uprchlíky

Praha - Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes přijel na první oficiální návštěvu Prahy po svém březnovém nástupu do funkce. S vojenskými poctami ho na Hradě uvítal prezident Miloš Zeman, na následném jednání spolu oba prezidenti hovořili anglicky. Zeman znovu odmítl přijímání migrantů do Česka. Vyzval naopak k pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí.

Šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák označil cestu za "nástupní audienci" a připomněl, že Steinmeier už byl takto i u dalších sousedů Německa, například ve Francii, Rakousku či v Polsku.

Zeman pozval Steinmeiera k návštěvě Prahy letos v únoru poté, co byl bývalý německý ministr zahraničí zvolen prezidentem. Český prezident tehdy připomněl, že Česko a Německo si letos připomínají 25 let od podpisu smlouvy o dobrém sousedství a 20 let od podpisu česko-německé deklarace.

Zatím poslední německou prezidentskou návštěvou v Česku byla cesta Steinmeierova předchůdce Joachima Gaucka, který se v listopadu 2014 zúčastnil na Albertově vzpomínkových akcí u příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Gaucka tehdy zasáhlo jedno z vajec, kterými demonstranti házeli po Zemanovi.

"Mám silné pochybnosti o slučitelnosti jejich kultury - mám tím samozřejmě na mysli migranty muslimského typu - s evropskou kulturou," řekl dnes Zeman.

Odmítl také, že by Praha byla v migrační krizi nesolidární a poukázal na to, že Česko investuje peníze do rozvojové pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Právě na pomoc v zemích původu by se podle Zemana měla zaměřit i EU. "Řekl jsem panu prezidentovi Steinmeierovi, že si dovedu představit velmi účinnou pomoc evropských zemí v zemích původu migrantů, ať už je to elektřina, ať už jsou to vodní zdroje, školy, nemocnice a další oblasti," řekl. Uvedl rovněž, že odchod migrantů zhoršuje sociální situaci ve státech, odkud pocházejí.

"Přirozeně je správné, a říkám to i v Německu, že musíme dát lidem důvod pro to, aby chtěli zůstat v zemi, odkud pocházejí," řekl Steinmeier. Znamená to podle něj přispívat k hospodářskému růstu a k zajištění právního státu v zemích, odkud migranti pocházejí.

Německý prezident ale zároveň apeloval na to, aby se unijní státy řídily rozhodnutími Evropského soudního dvora (ESD). "Co se týká rozhodnutí ESD, nelze je akceptovat jen v případech, kdy se nám to hodí," řekl.

Prezidenti se neshodli také v otázce protiruských sankcí EU. Zatímco Zeman vyzval k jejich zrušení, protože podle něj nevedou k cíli, podle Steinmeiera nejsou samoúčelné a bude je možné odstranit teprve v okamžiku, kdy se podaří dosáhnout pokroku v mírovém procesu na Ukrajině.

Steinmeier ale zároveň uvedl, že ve velkém množství oblastí mají Česko a Německo společné zájmy. Zmínil například digitalizaci průmyslu, výstavbu přeshraniční dopravní infrastruktury nebo spolupráci ve vědě a výzkumu. Oba prezidenti také chválili česko-německé vztahy, podle nich se daří překonávat temné kapitoly minulosti.

Související

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Miloš Zeman Praha Česko-německá deklarace Česká republika uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy