Praha - Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes přijel na první oficiální návštěvu Prahy po svém březnovém nástupu do funkce. S vojenskými poctami ho na Hradě uvítal prezident Miloš Zeman, na následném jednání spolu oba prezidenti hovořili anglicky. Zeman znovu odmítl přijímání migrantů do Česka. Vyzval naopak k pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí.
Šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák označil cestu za "nástupní audienci" a připomněl, že Steinmeier už byl takto i u dalších sousedů Německa, například ve Francii, Rakousku či v Polsku.
Zeman pozval Steinmeiera k návštěvě Prahy letos v únoru poté, co byl bývalý německý ministr zahraničí zvolen prezidentem. Český prezident tehdy připomněl, že Česko a Německo si letos připomínají 25 let od podpisu smlouvy o dobrém sousedství a 20 let od podpisu česko-německé deklarace.
Zatím poslední německou prezidentskou návštěvou v Česku byla cesta Steinmeierova předchůdce Joachima Gaucka, který se v listopadu 2014 zúčastnil na Albertově vzpomínkových akcí u příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Gaucka tehdy zasáhlo jedno z vajec, kterými demonstranti házeli po Zemanovi.
"Mám silné pochybnosti o slučitelnosti jejich kultury - mám tím samozřejmě na mysli migranty muslimského typu - s evropskou kulturou," řekl dnes Zeman.
Odmítl také, že by Praha byla v migrační krizi nesolidární a poukázal na to, že Česko investuje peníze do rozvojové pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Právě na pomoc v zemích původu by se podle Zemana měla zaměřit i EU. "Řekl jsem panu prezidentovi Steinmeierovi, že si dovedu představit velmi účinnou pomoc evropských zemí v zemích původu migrantů, ať už je to elektřina, ať už jsou to vodní zdroje, školy, nemocnice a další oblasti," řekl. Uvedl rovněž, že odchod migrantů zhoršuje sociální situaci ve státech, odkud pocházejí.
"Přirozeně je správné, a říkám to i v Německu, že musíme dát lidem důvod pro to, aby chtěli zůstat v zemi, odkud pocházejí," řekl Steinmeier. Znamená to podle něj přispívat k hospodářskému růstu a k zajištění právního státu v zemích, odkud migranti pocházejí.
Německý prezident ale zároveň apeloval na to, aby se unijní státy řídily rozhodnutími Evropského soudního dvora (ESD). "Co se týká rozhodnutí ESD, nelze je akceptovat jen v případech, kdy se nám to hodí," řekl.
Prezidenti se neshodli také v otázce protiruských sankcí EU. Zatímco Zeman vyzval k jejich zrušení, protože podle něj nevedou k cíli, podle Steinmeiera nejsou samoúčelné a bude je možné odstranit teprve v okamžiku, kdy se podaří dosáhnout pokroku v mírovém procesu na Ukrajině.
Steinmeier ale zároveň uvedl, že ve velkém množství oblastí mají Česko a Německo společné zájmy. Zmínil například digitalizaci průmyslu, výstavbu přeshraniční dopravní infrastruktury nebo spolupráci ve vědě a výzkumu. Oba prezidenti také chválili česko-německé vztahy, podle nich se daří překonávat temné kapitoly minulosti.
Související
Němci se rozloučili s exprezidentem Köhlerem. Hned si nás získal, řekl Steinmeier
Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA
Frank-Walter Steinmeier , Miloš Zeman , Praha , Česko-německá deklarace , Česká republika , uprchlíci , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák