Kolik zákonu schválila Sněmovna? Poslanci se nemohou dopočítat

Praha - Zástupci poslaneckých klubů se dnes ve Sněmovně rozešli ve vyčíslení toho, kolik zákonů dolní komorou prošlo v průběhu končícího volebního období. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na rozdíly v údajích řekl, že demokratický parlament se málokdy stoprocentně shodne.

Podle ODS to bylo 379 zákonů, poslanecký klub ANO spočítal 337 předpisů odeslaných do Senátu, sociální demokraté došli k 354 normám. Podle oficiálních internetových stránek Sněmovny schválila dolní komora celkem 338 zákonů včetně čtyř zákonných opatření Senátu.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura využil počet nových zákonů pro ilustraci toho, že nové legislativy je příliš. "Sněmovna schválila celkem neuvěřitelných 379 zákonů, to je 95 ročně, skoro dva týdně. To není dobré pro nikoho," řekl.

Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek naopak děkoval opozičním i koaličním poslancům za to, že k jednání využívali maximální počet dnů a i díky tomu je za Sněmovnou mnoho práce.

Šéfa klubu ČSSD Romana Sklenáka nepřekvapilo, že novináři během tiskových konferencí ostatních stran slyšeli už dvě jiná čísla. "Možná je to příznačné, ale věřím, že když to ověříte vy, nebo někdo jiný, tak zjistíte, že pravdu mám já," žertoval.

Rozdíly v číslech, ke kterým poslanci došli, způsobily podle tiskového odboru Sněmovny pravděpodobně rozdílné metody, jak předpisy počítat. Některé předpisy totiž Sněmovna schválila několikrát, pokud je vrátil Senát, nebo prezident, takže je možné je počítat jednou, ale i třikrát.

"Za minulého režimu se ty tehdejší loutkové parlamenty shodovaly pokaždé, to se od demokratického parlamentu čekat nedá, byť i takové chvíle se tady objevily," řekl Sobotka k neshodám v číslech.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zákony Bohuslav Sobotka Zbyněk Stanjura Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy