Prezidentský kandidát Hynek: EU se musí změnit, nebo skončí. Euro ale přijímat nechce

Praha - Kandidát na prezidenta Jiří Hynek varuje, že se Evropská unie musí změnit, jinak hrozí její rozpad. Hynek by si přál, aby se EU vrátila ke svým kořenům a k tomu, proč vznikla. 

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu by se ve funkci hlavy státu snažil být vyslancem českého průmyslu v zahraničí, prosazoval by národní zájem a jeho prioritou by byla bezpečnost.

„Byla to výborná myšlenka a výborně by to fungovalo, kdyby z toho náhodou evropští úředníci nezačali dělat něco, co je neřiditelné, něco, co nerespektuje přání jednotlivých členů Evropské unie a co se dle mého názoru řítí do záhuby," řekl o EU.

Jako prezident by se snažil blok změnit. Lidé podle něj mají právo vyjádřit v referendu názor na cokoli, tedy i na členství v EU. Jak by volil on, nechtěl říci, pouze poznamenal, že jeho názor je někdy rozporuplný. „To, co se teď děje v EU, tak srdce říká nechtěj tam být, ale rozum velí buď tam, protože nejsi připravený ani na ten odchod," dodal.

Členství v NATO podporuje, protože v žádné členské zemi aliance nikdy nebyl konflikt. S některými rozhodnutími NATO z minulosti ale nesouhlasí. Staví se proti zavedení společné evropské měny, protože v projektu vidí chyby a vstup považuje za ekonomické riziko. Na první zahraniční cestu by jel na Slovensko, následně by navštívil další sousedy.

O přijímání uprchlíků musí podle něj rozhodovat vláda na základě „národního zájmu", migrační kvóty odmítá. „Když si sem budeme chtít někoho pozvat, tak si ho sem pozveme," poznamenal. EU by podle něj měla pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují, nejsou bezpečnostním rizikem a jsou pro společnost přínosem. „Což u většiny těchto migrantů pochybuji," dodal.

Hynek se o prezidentský úřad uchází s podporou politické strany Realisté. Dosud se mu podařilo podle jeho odhadu sebrat asi 15.000 voličských podpisů. Věří, že sběr se zintenzivní po sněmovních volbách. Zároveň se sběrem podpisů voličů shání i podporu poslanců a senátorů. Zdůvodnil to tím, že kandidaturu oznámil pozdě a na získání podpory v petici mu nezbývá dostatek času. Podle svých slov je "daleko za polovinou" potřebných politických podpisů. Ke kandidatuře je třeba získat buď deset podpisů senátorů nebo 20 poslanců.

Po získání nominace se zaměří na financování kampaně. Požádat o podporu chce své příznivce, ale oslovit plánuje i „významné hráče". Uvedl, že v některých kruzích je dostatečně znám a některé lidi tak nepotřebuje přesvědčovat, že je vhodným kandidátem. Další chce oslovit skrz jejich komunity.

Dosavadního prezidenta Miloše Zemana nechce příliš hodnotit. „V tom, co udělal, je spousta pozitivního, na co bych chtěl navázat. To, co se mi nelíbilo, si nechám pro sebe, a dělal bych to jinak," řekl. Vymezovat se nechtěl ani vůči dalším uchazečům, které podle svých slov respektuje jako silné kandidáty.

Jako první viditelný krok by řešil větší zpřístupnění Hradu. „Nechtěl bych ale, aby to bylo na úkor bezpečnosti. Opravdu nežijeme ve světě, který je mírumilovný," zdůraznil. Podotkl, že jako „člověk z branže" ví o spoustě technologií, které by bezpečnost zajistily a odstranily fronty u bezpečnostních rámů. Právě otázku bezpečnosti označil za svou hlavní prioritu. Rád by také byl vyslancem českého průmyslu v zahraničí a pomáhal firmám prosadit se na zahraničních trzích. 

Související

Více souvisejících

Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) prezident čr EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy