Prezidentský kandidát Hynek: EU se musí změnit, nebo skončí. Euro ale přijímat nechce

Praha - Kandidát na prezidenta Jiří Hynek varuje, že se Evropská unie musí změnit, jinak hrozí její rozpad. Hynek by si přál, aby se EU vrátila ke svým kořenům a k tomu, proč vznikla. 

Deník Shopaholičky

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu by se ve funkci hlavy státu snažil být vyslancem českého průmyslu v zahraničí, prosazoval by národní zájem a jeho prioritou by byla bezpečnost.

„Byla to výborná myšlenka a výborně by to fungovalo, kdyby z toho náhodou evropští úředníci nezačali dělat něco, co je neřiditelné, něco, co nerespektuje přání jednotlivých členů Evropské unie a co se dle mého názoru řítí do záhuby," řekl o EU.

Jako prezident by se snažil blok změnit. Lidé podle něj mají právo vyjádřit v referendu názor na cokoli, tedy i na členství v EU. Jak by volil on, nechtěl říci, pouze poznamenal, že jeho názor je někdy rozporuplný. „To, co se teď děje v EU, tak srdce říká nechtěj tam být, ale rozum velí buď tam, protože nejsi připravený ani na ten odchod," dodal.

Členství v NATO podporuje, protože v žádné členské zemi aliance nikdy nebyl konflikt. S některými rozhodnutími NATO z minulosti ale nesouhlasí. Staví se proti zavedení společné evropské měny, protože v projektu vidí chyby a vstup považuje za ekonomické riziko. Na první zahraniční cestu by jel na Slovensko, následně by navštívil další sousedy.

O přijímání uprchlíků musí podle něj rozhodovat vláda na základě „národního zájmu", migrační kvóty odmítá. „Když si sem budeme chtít někoho pozvat, tak si ho sem pozveme," poznamenal. EU by podle něj měla pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují, nejsou bezpečnostním rizikem a jsou pro společnost přínosem. „Což u většiny těchto migrantů pochybuji," dodal.

Hynek se o prezidentský úřad uchází s podporou politické strany Realisté. Dosud se mu podařilo podle jeho odhadu sebrat asi 15.000 voličských podpisů. Věří, že sběr se zintenzivní po sněmovních volbách. Zároveň se sběrem podpisů voličů shání i podporu poslanců a senátorů. Zdůvodnil to tím, že kandidaturu oznámil pozdě a na získání podpory v petici mu nezbývá dostatek času. Podle svých slov je "daleko za polovinou" potřebných politických podpisů. Ke kandidatuře je třeba získat buď deset podpisů senátorů nebo 20 poslanců.

Po získání nominace se zaměří na financování kampaně. Požádat o podporu chce své příznivce, ale oslovit plánuje i „významné hráče". Uvedl, že v některých kruzích je dostatečně znám a některé lidi tak nepotřebuje přesvědčovat, že je vhodným kandidátem. Další chce oslovit skrz jejich komunity.

Dosavadního prezidenta Miloše Zemana nechce příliš hodnotit. „V tom, co udělal, je spousta pozitivního, na co bych chtěl navázat. To, co se mi nelíbilo, si nechám pro sebe, a dělal bych to jinak," řekl. Vymezovat se nechtěl ani vůči dalším uchazečům, které podle svých slov respektuje jako silné kandidáty.

Jako první viditelný krok by řešil větší zpřístupnění Hradu. „Nechtěl bych ale, aby to bylo na úkor bezpečnosti. Opravdu nežijeme ve světě, který je mírumilovný," zdůraznil. Podotkl, že jako „člověk z branže" ví o spoustě technologií, které by bezpečnost zajistily a odstranily fronty u bezpečnostních rámů. Právě otázku bezpečnosti označil za svou hlavní prioritu. Rád by také byl vyslancem českého průmyslu v zahraničí a pomáhal firmám prosadit se na zahraničních trzích. 

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) prezident čr EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy