ROZHOVOR | Lidé dostávají drobky od stolu těch nahoře, takže jsou spokojeni. Ale to se změní, říká pro EZ Dolejš

Jak hodnotíte výsledek voleb a to, jak dopadla KSČM?

Volební výsledek ukazuje, že v České republice zvítězila politická pravice plus populistická pravice. Za druhé výsledek odráží posun politické a veřejné debaty od soutěže idejí na pravolevém spektru k tématům, které jsou spíše populistického charakteru, kdy volič chtěl změnu, ale neměl jasnou představu, jak má být tato změna programově koncipována. To si myslím, že je nejvíce charakteristické pro tyto volby.

Výsledek vedl k jednomu nepřehlédnutelnému fenoménu, a to, že politická levice se propadla, což je trend, který je možné pozorovat v celé Evropě a v letošních volbách v jiných zemích. Kvantifikovat se to dá tím, že politická levice v českém parlamentu se pohybuje někde kolem 13 procent.

Výsledky levice jsou opravdu špatné. Je něco, co by ji mohlo z krize vytáhnout?

Jsou tu dva faktory – objektivní a subjektivní. Objektivní faktor je ten, že žijeme v stádiu hospodářské konjunktury, ekonomika šlape. Lidé dostávají - lidově řečeno – drobky od stolu těch nahoře, čili panuje relativní optimismus. Lidé kupují, lidé si půjčují. Z tohoto pohledu si myslím, že až toto období skončí a přijde určitý náraz, který čas od času přijde, tak se doba vrátí k těm sociálně ekonomickým tématům.

A ten subjektivní faktor spočívá v tom, že nositelé politické levice, což je dnes především KSČM a pak samozřejmě ČSSD, která možná není vyloženě levicová strana, ale má levicové voliče, budou muset projít nějakou změnou, která spočívá v tom, že její obraz, její tvář bude muset zaujmout voliče. Já osobně se domnívám, že budeme muset mnohem ofenzivněji manifestovat, že jsme strana pro 21. století a že nejsme stranou přestárlou. A že máme i nový potenciál a novou energii, což samozřejmě znamená, že budeme muset nabídnout mladé a nové tváře, které nejsou tolik propojeny s dobou minulou.

Kvůli výsledku voleb se mluví o možné obměně vedení strany. Dokážete si představit, že by se někdo z vašich mladých kolegů dostal do vedení KSČM? Je nějaká tvář, která by mohla přilákat mladší voliče?

Tyto otázky samozřejmě nemá cenu řešit příliš zbrkle. Myslím, že ve straně, která čítá skoro 40 tisíc členů, mladé, kteří už mají nějaké ostruhy a kteří jsou buď mladí poslanci, nebo – a to zejména – jsou ve vedení krajů a krajských zastupitelstev, máme. Abychom je vytáhli do viditelnější pozice, tak to je věcí konkrétních opatření, která budou realizována rychleji nebo postupně. V každém případě by to mělo vyvrcholit kolektivním rozhodováním buď ústředního výboru, nebo dokonce sjezdu. A já bych to celé shrnul tak, že tato generační obměna musí být viditelnější a zvládnutá relativně rychle.

Už jste prováděli nějaké analýzy toho, kam vaši voliči odešli? Kdo vám je odlákal?

To my víme. Myslím, že naši tradiční programoví voliči, tedy ti, kteří mají srdce nalevo, nám neutekli. Ti zůstali, ale je jich čím dál méně. A ta část voličů, která se přiklání k té či oné straně podle toho, na koho jsou naštvaní, takzvaní protestní voliči, se z velké části posunuli buď k ANO nebo v sociálně postižených oblastech z části i k panu Okamurovi. Určité množství mohlo jít také k Pirátům, ale to se týká spíše mladé generace a občanů měst a statisticky to není příliš významné.

Byla by KSČM ochotna jít do vlády s hnutím ANO?

Taková vláda by jen těžko našla programový základ. Myslím, že programově se s pravicovým hnutím ANO rozcházíme a že styčných momentů mezi námi příliš není. A to bez ohledu na to, jak si Andrej Babiš vyřeší své trestní stíhání, což je otevřená věc. Ale to asi budou řešit spíše kolegové na pravé části spektra. Jiná věc je umožnit fungování parlamentu a spustit vládu. To ale bude předmětem taktických vyjednávání. Ale nemůže to být programová spolupráce. Tu předem vylučuji, protože by neměla programový základ.

Spekulovalo se o možné koalici ANO, KSČM a SPD. Tohle je tedy podle vás úplně mimo mísu?

To by byla pěkná divočina. Nemělo by to programový základ.

Mohla by také vzniknout menšinová vláda hnutí ANO. Jak se díváte na takovou možnost?

Menšinová vláda samozřejmě může vzniknout. Jsou ale dvě věci – vznik vlády a pak její fungování. Vznik vlády předpokládá, že většina přítomných poslanců vládu umožní. Zde ale narážíme na ony programové limity, takže myslím, že takovou vládu bychom mohli podpořit jen velmi těžko. Pokud jde o fungování vlády, určitě by se našly věci, které by byly hlasovatelné, tu vpravo, tu vlevo. To samozřejmě vyloučit nelze. Teď ale spíše stojíme před tím, že když vznikne sněmovna a bude panem prezidentem pověřený předseda vítězného hnutí, jak vůbec tato vláda vznikne. A pokud by měla být menšinová a opřená o něco jako opoziční smlouvu, tak v tom bych viděl potenciální partnery ANO spíše vpravo.

Přemýšleli jste už o tom, zda budete chtít křeslo ve vedení Sněmovny?

Já osobně určitě ne a myslím, že i předseda Vojtěch Filip vnímá, že náš výsledek to automaticky nezaručuje. Je ale pravda, že Sněmovna by měla být utvářena poměrně. A protože devět stan je hodně, bude záležet také na jednání mezi jednotlivými subjekty. Do jisté míry je to otevřený příběh, ve kterém nejde jen o místopředsedu sněmovny, ale i o vedení výborů.

Děkujeme za rozhovor.