Praha - Prezidentský kandidát Strany rozumných občanů Petr Hannig má dostatek podpisů poslanců a může tak kandidovat na prezidenta. Oznámil to jeho mluvčí Adam B. Bartoš. Dva zájemci naopak oznámili, že z boje odstupují.
Bartoš uvedl, že Hannig ve středu 25. října v 16:45 přinesl na Ministerstvo vnitra 20 podpisů poslanců, které jsou potřebné k registraci do prezidentské volby. Je tedy oficiálním kandidátem, který se volby hlavy státu může zúčastnit.
„Předseda Rozumných Petr Hannig sehnal hlasy poslanců z několika politických subjektů. Široká podpora, kterou takto získal, je ukázkou jeho umění jednat a spojovat lidi,“ uvedl Bartoš v oznámení, které má server EuroZprávy.cz k dispozici. Hannig se ke kandidatuře přihlásil v polovině července. ČTK dnes řekl, že se pokoušel získat podpisy občanů, potřebných 50.000 se mu jich ale nastřádat nepodařilo.
„Chci věci řešit nejen rozumem, ale i srdcem. S pokorou a ve prospěch občanů této země," říká Petr Hannig, jehož prezidentské motto zní „Buďme hrdí". Rozumní kandidovali také ve víkendových volbách do Poslanecké sněmovny. Získali 36.528 hlasů, což je v přepočtu 0,72 procent.
Hannig v červenci řekl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. Hannigovu kandidaturu podpořila také krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.
Před několika dny podobou zprávu zveřejnil bývalý velvyslanec Pavel Fischer. Ten získal podporu více než deseti senátorů napříč politickým spektrem. Do voleb se totiž může přihlásit i uchazeč, který si zajistí buď deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů. Senátorskou nominaci získal také místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ten ale tento týden oznámil, že nakonec kandidovat nebude.
Ohledně své kandidatury se ještě nerozhodl bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl. Dnes ČTK sdělil, že má podpisy senátorů "v podstatě zajištěné". "Čekám s oznámením na definitivní sestavu kandidátů na prezidenta, abych zodpovědně posoudil svoje šance i s ohledem na moje finanční zázemí, zároveň jsem dostal velmi zajímavou nabídku z diplomacie, kterou zvažuji," uvedl. Rozhodnout se chce až na poslední chvíli.
Další možností, je získat 50.000 podpisů voličů. Touto cestou se vydali například současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Ti všichni už oznámili, že potřebný počet podpisů získali. 50 tisíc podpisů údajně nasbíral i podnikatel Vladimír Boštík, který ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet.
Podpisy občanů sbírají i bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek či prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, kterým ale kandidaturu, stejně jako Hannigovi, zajistily poslanecké podpisy. Hynek dnes na twitteru oznámil, že ho podpořilo 29 poslanců ze sedmi politických stran.
Ministerstvo vnitra dnes ČTK sdělilo, že k dnešnímu dni obdrželo čtyři kandidátní listiny zájemců o Hrad, které navrhují poslanci. Vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů jména navržených nesděluje. Kdo je čtvrtým uchazečem o Hrad s podpisy poslanců, tak není jasné.
O kandidaturu má zájem i lékař a aktivista Marek Hilšer nebo exposlanec Otto Chaloupka. Šéf republikánů Miroslav Sládek naopak s ohledem na výsledek voleb před několika dny oznámil, že kandidovat nakonec nebude.
U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí své volební účty dosud zaregistrovalo devět kandidátů a jedna kandidátka.
Související
Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou
Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 25 minutami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 57 minutami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 1 hodinou
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 1 hodinou
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 1 hodinou
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 1 hodinou
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 2 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 2 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 3 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 4 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 5 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 6 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 6 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 6 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek