Praha - Prezidentský kandidát Strany rozumných občanů Petr Hannig má dostatek podpisů poslanců a může tak kandidovat na prezidenta. Oznámil to jeho mluvčí Adam B. Bartoš. Dva zájemci naopak oznámili, že z boje odstupují.
Bartoš uvedl, že Hannig ve středu 25. října v 16:45 přinesl na Ministerstvo vnitra 20 podpisů poslanců, které jsou potřebné k registraci do prezidentské volby. Je tedy oficiálním kandidátem, který se volby hlavy státu může zúčastnit.
„Předseda Rozumných Petr Hannig sehnal hlasy poslanců z několika politických subjektů. Široká podpora, kterou takto získal, je ukázkou jeho umění jednat a spojovat lidi,“ uvedl Bartoš v oznámení, které má server EuroZprávy.cz k dispozici. Hannig se ke kandidatuře přihlásil v polovině července. ČTK dnes řekl, že se pokoušel získat podpisy občanů, potřebných 50.000 se mu jich ale nastřádat nepodařilo.
„Chci věci řešit nejen rozumem, ale i srdcem. S pokorou a ve prospěch občanů této země," říká Petr Hannig, jehož prezidentské motto zní „Buďme hrdí". Rozumní kandidovali také ve víkendových volbách do Poslanecké sněmovny. Získali 36.528 hlasů, což je v přepočtu 0,72 procent.
Hannig v červenci řekl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. Hannigovu kandidaturu podpořila také krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.
Před několika dny podobou zprávu zveřejnil bývalý velvyslanec Pavel Fischer. Ten získal podporu více než deseti senátorů napříč politickým spektrem. Do voleb se totiž může přihlásit i uchazeč, který si zajistí buď deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů. Senátorskou nominaci získal také místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ten ale tento týden oznámil, že nakonec kandidovat nebude.
Ohledně své kandidatury se ještě nerozhodl bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl. Dnes ČTK sdělil, že má podpisy senátorů "v podstatě zajištěné". "Čekám s oznámením na definitivní sestavu kandidátů na prezidenta, abych zodpovědně posoudil svoje šance i s ohledem na moje finanční zázemí, zároveň jsem dostal velmi zajímavou nabídku z diplomacie, kterou zvažuji," uvedl. Rozhodnout se chce až na poslední chvíli.
Další možností, je získat 50.000 podpisů voličů. Touto cestou se vydali například současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Ti všichni už oznámili, že potřebný počet podpisů získali. 50 tisíc podpisů údajně nasbíral i podnikatel Vladimír Boštík, který ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet.
Podpisy občanů sbírají i bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek či prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, kterým ale kandidaturu, stejně jako Hannigovi, zajistily poslanecké podpisy. Hynek dnes na twitteru oznámil, že ho podpořilo 29 poslanců ze sedmi politických stran.
Ministerstvo vnitra dnes ČTK sdělilo, že k dnešnímu dni obdrželo čtyři kandidátní listiny zájemců o Hrad, které navrhují poslanci. Vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů jména navržených nesděluje. Kdo je čtvrtým uchazečem o Hrad s podpisy poslanců, tak není jasné.
O kandidaturu má zájem i lékař a aktivista Marek Hilšer nebo exposlanec Otto Chaloupka. Šéf republikánů Miroslav Sládek naopak s ohledem na výsledek voleb před několika dny oznámil, že kandidovat nakonec nebude.
U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí své volební účty dosud zaregistrovalo devět kandidátů a jedna kandidátka.
Související
Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou
Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě