Boj o Hrad: Kdo už má dost podpisů? Tento týden výrazně zamíchal seznamem kandidátů

Praha - Prezidentský kandidát Strany rozumných občanů Petr Hannig má dostatek podpisů poslanců a může tak kandidovat na prezidenta. Oznámil to jeho mluvčí Adam B. Bartoš. Dva zájemci naopak oznámili, že z boje odstupují.

Bartoš uvedl, že Hannig ve středu 25. října v 16:45 přinesl na Ministerstvo vnitra 20 podpisů poslanců, které jsou potřebné k registraci do prezidentské volby. Je tedy oficiálním kandidátem, který se volby hlavy státu může zúčastnit.

„Předseda Rozumných Petr Hannig sehnal hlasy poslanců z několika politických subjektů. Široká podpora, kterou takto získal, je ukázkou jeho umění jednat a spojovat lidi,“ uvedl Bartoš v oznámení, které má server EuroZprávy.cz k dispozici. Hannig se ke kandidatuře přihlásil v polovině července. ČTK dnes řekl, že se pokoušel získat podpisy občanů, potřebných 50.000 se mu jich ale nastřádat nepodařilo.

„Chci věci řešit nejen rozumem, ale i srdcem. S pokorou a ve prospěch občanů této země," říká Petr Hannig, jehož prezidentské motto zní „Buďme hrdí". Rozumní kandidovali také ve víkendových volbách do Poslanecké sněmovny. Získali 36.528 hlasů, což je v přepočtu 0,72 procent. 

Hannig v červenci řekl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. Hannigovu kandidaturu podpořila také krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Před několika dny podobou zprávu zveřejnil bývalý velvyslanec Pavel Fischer. Ten získal podporu více než deseti senátorů napříč politickým spektrem. Do voleb se totiž může přihlásit i uchazeč, který si zajistí buď deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů. Senátorskou nominaci získal také místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ten ale tento týden oznámil, že nakonec kandidovat nebude.

Ohledně své kandidatury se ještě nerozhodl bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl.  Dnes ČTK sdělil, že má podpisy senátorů "v podstatě zajištěné". "Čekám s oznámením na definitivní sestavu kandidátů na prezidenta, abych zodpovědně posoudil svoje šance i s ohledem na moje finanční zázemí, zároveň jsem dostal velmi zajímavou nabídku z diplomacie, kterou zvažuji," uvedl. Rozhodnout se chce až na poslední chvíli.

Další možností, je získat 50.000 podpisů voličů. Touto cestou se vydali například současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Ti všichni už oznámili, že potřebný počet podpisů získali. 50 tisíc podpisů údajně nasbíral i podnikatel Vladimír Boštík, který ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet.

Podpisy občanů sbírají i bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek či prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, kterým ale kandidaturu, stejně jako Hannigovi, zajistily poslanecké podpisy. Hynek dnes na twitteru oznámil, že ho podpořilo 29 poslanců ze sedmi politických stran.

Ministerstvo vnitra dnes ČTK sdělilo, že k dnešnímu dni obdrželo čtyři kandidátní listiny zájemců o Hrad, které navrhují poslanci. Vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů jména navržených nesděluje. Kdo je čtvrtým uchazečem o Hrad s podpisy poslanců, tak není jasné.

O kandidaturu má zájem i lékař a aktivista Marek Hilšer nebo exposlanec Otto Chaloupka. Šéf republikánů Miroslav Sládek naopak s ohledem na výsledek voleb před několika dny oznámil, že kandidovat nakonec nebude.

U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí své volební účty dosud zaregistrovalo devět kandidátů a jedna kandidátka.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Petr Hannig

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 25 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy