Zeman udělil Řád bílého lva šesti politikům a vojákům, oceněni byli i Troška či Vondráčková

Praha - 39 lidí dnes na Hradě vyznamenal prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku. Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva dostala šestice vojáků a zahraničních politiků. Za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky ho udělil vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi, slovinskému prezidentu Borutu Pahorovi a německému exkancléři Gerhardu Schröderovi, jehož nazval svým přítelem.

Řád bílého lva vojenské skupiny prezident propůjčil trojici českých a československých vojáků. Posmrtně vyznamenal legionáře a velitele Pražského povstání armádního generála Karla Kutlvašra, který byl vězněn za komunistického režimu. K jeho ocenění Zeman řekl, že napraví jeden dluh, a že byl Kutlvašr neoprávněně persekuován, místo aby země ocenila jeho zásluhy.

In memoriam byl oceněn i další československý legionář a někdejší náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí. Ocenění převzala jeho dcera. Řád bílého lva Zeman propůjčil také armádnímu generálovi Karlu Pezlovi, prvnímu náčelníkovi generálního štábu české armády.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka Zeman vyznamenal tři osobnosti. In memoriam řád udělil slovinskému architektu Josipu Plečnikovi, který se mimo jiné podílel na současné podobě Pražského hradu. Posmrtně řád dostal také Charles Crane, americký diplomat, který podporoval slovanskou kulturu. Sponzoroval například Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Zemřel v roce 1939, ke konci života se ale podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera.

Řádem TGM byl přímo na Hradě vyznamenán Petr Beck, který přežil věznění v koncentračním táboře Osvětim a pak se zapojil do bojů proti nacistickému Německu.

Zeman udělil také čtyři medaile Za hrdinství. Posmrtně ocenil policistu Václava Haaseho, který loni v prosinci společně s kolegou zasahoval proti agresivnímu mladíkovi poblíž jihočeského městyse Olešník. Ten na policisty zaútočil dřevěnou násadou a následně i skrytým nožem. Přestože mladík policisty zranil, dokázali jej zneškodnit a zavolat posily. Haase později na následky zranění zemřel v nemocnici. Medaili převzal jeho otec.

Za záchranu lidského života a značného majetku byl stejnou medailí vyznamenán hasič Jan Odermatt. Zemřel letos v únoru, když podlehl zraněním, která utrpěl při rozsáhlém požáru lakovny ve Zvoli u Prahy. Hasiči jej tehdy likvidovali 36 hodin.

Medailí Za zásluhy se Zeman rozhodl ocenit řadu známých jmen. Z kulturní oblasti vyznamenal například legendárního spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, "ikonu českého skautingu". Medaili dostali herci Juraj Kukura, Jan Skopeček a Luděk Sobota, režisér Zdeněk Troška nebo umělci Helena Vondráčková, Jaromír Nohavica, Štefan Margita, Eva Urbanová, Yvetta Simonová a in memoriam Jarmila Šuláková.

Podle očekávání byla vyznamenána rychlobruslařka a olympionička Martina Sáblíková a ocenění si odnesl i několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais. Z oblasti vědy či lékařství byli oceněni zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík, lékař a politik Boris Šťastný či zřizovatel hospicové péče Miroslav Wajsar.

Oproti minulým letům Zeman ocenil jediného podnikatele - Lubomíra Stokláska, který založil a vede firmu Agrostroj. Za zásluhy o stát vyznamenal i novináře a publicistu Petra Žantovského a odbornici na etiketu a bývalou poradkyni prezidentů USA Elišku Haškovou-Coolidge.

Havel počtem vyznamenaných nešetřil

Mezi lety 1995 a 2002 jich udělil víc než 400. V roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, za což ho kritizoval tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a následník ve funkci prezidenta Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností a nikoli hned několika desítkám lidí. "Vyznamenání má být jako šafránu. Vyznamenán velikou státní cenou má být člověk, kterého všichni známe, který něco znamená, který se zapíše do historie naší země," poznamenal Klaus v roce 1998.

Sám Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.

Zeman nejméně vyznamenání udělil v roce 2013, a to 29. O rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. Loni dal řády nebo medaile 30 lidem.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman 28. října - výročí vzniku samostatného československého státu státní vyznamenání prezident čr Řád bílého lva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 5 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 6 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 11 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 12 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy