Kolik lidí se nakonec utká o Hrad? Uzavírka přihlášek se kvapem blíží

Praha - Do lednových prezidentských voleb se vážně zapojilo zatím 12 ze dvou desítek adeptů, kteří ohlásili zájem kandidovat. Lhůta pro předložení přihlášek končí za týden, v úterý 7. listopadu. Do voleb se mohou přihlásit zájemci, kteří se prokážou 50.000 ověřenými podpisy občanů, deseti senátorů nebo 20 poslanců.

Křeslo hlavy státu bude ve volbách obhajovat prezident Miloš Zeman. Za jeho největší soupeře jsou označováni bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček.

Úřad pro dohled nad stranami, který kontroluje i kampaň prezidentských kandidátů, zatím zveřejnil transparentní účty 11 z nich. Stále mezi nimi chyběl účet diplomata Pavla Fischera.

Ministerstvo vnitra dosud obdrželo sedm kandidátních listin, sdělila ČTK Klára Pěknicová z tiskového oddělení. Ve čtyřech případech jde o kandidáty, jejichž kandidaturu navrhuje skupina poslanců, v jednom případě o kandidáta, který je navrhován skupinou senátorů. "Ve dvou případech jde o kandidáty, kteří zatím svoji kandidaturu nedoložili ani podporou zákonodárců ani peticí," uvedla. Jména vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů zatím nezveřejňuje.

Minimálně poslaneckou nominaci si zajistili bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Lékař a aktivista Marek Hilšer chce podpisy shromažďovat ještě dnes. Drahoš dosud podle Lenky Pastorčákové z jeho týmu získal přes 115.000 podpisů, další archy budou jeho spolupracovníci sčítat v příštích dnech. Horáček má podle mluvčího Jiřího Táborského k dispozici přes 80.000 podpisů. Zeman podle své manželky a šéfky petičního týmu již v polovině srpna získal pro kandidaturu přes 59.000 podpisů.

Exposlanec Otto Chaloupka věří, že stihne do 7. listopadu sehnat dostatečnou politickou podporu, aby se mohl voleb zúčastnit. Transparentní účty mají podle soupisky úřadu pro dohled nad kampaní také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta ale ČTK sdělila, že s účastí v těchto volbách nepočítá, protože nemá potřebný počet podpisů.

Vstoupit do současného prezidentského klání by chtěli také podnikatel Vladimír Boštík, bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská nebo bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl, který prý má domluvenu senátorskou nominaci.

Holovská, o jejíž kandidatuře informovaly Lidové noviny, dnes ČTK řekla, že se pokusí v příštích dnech získat podporu poslanců či senátorů. Věří, že ji podpoří zejména poslankyně.

Zájem kandidovat ohlásili v minulých měsících také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, pedagog Milan Kohout, bývalý učitel a sportovec Miroslav Frajbiš nebo sochař a architekt Emil Adamec. Někteří z nich přiznávají, že kandidaturu využívají jako způsob jak zveřejnit svůj názor.

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek úmysl bojovat o Hrad v nadcházejících volbách vzdal. Bude ale pokračovat ve sběru podpisů, protože "zdravotní stav současného prezidenta zakládá důvodnou obavu z předčasných prezidentských voleb".

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 prezident čr Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Pavel Fischer Marek Hilšer Miroslav Sládek

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 42 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy