Brusel - V pondělí se český ministr financí Ivan Pilný v Bruselu zúčastní jednání takzvané euroskupiny, tedy schůzky ministrů financí zemí platících eurem.
Neformální schůzka, na které se bude připravovat prosincový summit eurozóny, je totiž - stejně jako tento summit - svolávána v rozšířeném formátu. Je tedy otevřená 27 zemím unie, bez odcházející Británie.
Šéf Evropské rady Donald Tusk sezval na polovinu prosince do Bruselu šéfy států a vlád zemí eurozóny, ovšem v „otevřeném formátu". Jak dnes ČTK řekl Tuskův mluvčí Preben Aamann, jsou na summit zvány - kromě zemí eurozóny - také všechny státy, jež se připojily k unijnímu fiskálnímu paktu z roku 2012, nebo které „by tak mohly učinit".
Česká vláda v roce 2014 sice přistoupení schválila, ale stále chybí ratifikace. Podobná je také situace Chorvatska, které do unie vstoupilo až v roce 2013. Ministr Pilný a jeho chorvatský kolega Zdravko Marić se proto v pondělí zúčastní jako pozorovatelé.
Česká republika, která má z unijních smluv povinnost euro přijmout, si zatím ani nestanovila termín, kdy do eurozóny vstoupí. Podobný krok navíc teď nemá podporu české veřejnosti. V létě ale vláda oznámila, že by se při debatách o změnách eurozóny mohl pro státy jako je Česká republika na jednáních euroskupiny ustavit pozorovatelský status.
Toto jednání bude přípravnou debatou před prosincovým summitem. Hlavním tématem budou možnosti dalšího prohlubování evropské hospodářské a měnové unie a možné institucionální změny eurozóny. Podle informovaného představitele eurozóny se má jednat o bankovní unii, hlavně o trvajících rozdílných pohledech na možnost společného evropského pojištění vkladů, ale také o fiskální kapacitě eurozóny. Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny zmínil nedávno například francouzský prezident Emmanuel Macron, pohledy zemí EU na takovou možnost jsou ale zatím velmi odlišné.
Tusk chce v prosinci debatu zahájit tak, aby mohla výrazněji pokročit přibližně do poloviny roku 2018. „V pondělí ještě rozhodně nemůžeme a nebudeme nic vařit. Budeme si rovnat a připravovat stůl předtím, než se o hodně později vařit rozhodneme," komentoval nynější stav jednání dobře informovaný představitel eurozóny.
„Očekáváme možnost vyjádřit se k prohlubování měnové unie v rovnocenném formátu," řekl dnes zdroj z české strany obeznámený s přípravou schůzky.
Tusk summit na polovinu prosince svolal právě kvůli stále intenzivnější diskusi o další podobě evropské integrace. Pro státy jako je Francie by se přitom právě eurozóna mohla stát oním jádrem, kolem kterého by se další sbližování evropských zemí rozvíjelo.
Podobný pohled se ale příliš nelíbí představitelům EU, jako je například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří se obávají dělících čar v Evropě. Juncker proto v polovině září vybídl k přijetí eura všechny unijní země a přišel s představou finančního nástroje, který by mohl přechod usnadnit.
Také šéf unijních summitů Donald Tusk, bývalý polský premiér, už varoval, že hlubší integrace eurozóny bez účasti ostatních zemí by jen prohloubila příkopy mezi státy unie.
Související
Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse
"Vláda střílí naslepo." KoroNERV-20 kritizuje deficit 500 miliard, žádá chytré investice
Ivan Pilný , eurozóna , Donald Tusk
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák