Pilný se zúčastní jednání euroskupiny v Bruselu

Brusel - V pondělí se český ministr financí Ivan Pilný v Bruselu zúčastní jednání takzvané euroskupiny, tedy schůzky ministrů financí zemí platících eurem.

Neformální schůzka, na které se bude připravovat prosincový summit eurozóny, je totiž - stejně jako tento summit - svolávána v rozšířeném formátu. Je tedy otevřená 27 zemím unie, bez odcházející Británie.

Šéf Evropské rady Donald Tusk sezval na polovinu prosince do Bruselu šéfy států a vlád zemí eurozóny, ovšem v „otevřeném formátu". Jak dnes ČTK řekl Tuskův mluvčí Preben Aamann, jsou na summit zvány - kromě zemí eurozóny - také všechny státy, jež se připojily k unijnímu fiskálnímu paktu z roku 2012, nebo které „by tak mohly učinit".

Česká vláda v roce 2014 sice přistoupení schválila, ale stále chybí ratifikace. Podobná je také situace Chorvatska, které do unie vstoupilo až v roce 2013. Ministr Pilný a jeho chorvatský kolega Zdravko Marić se proto v pondělí zúčastní jako pozorovatelé.

Česká republika, která má z unijních smluv povinnost euro přijmout, si zatím ani nestanovila termín, kdy do eurozóny vstoupí. Podobný krok navíc teď nemá podporu české veřejnosti. V létě ale vláda oznámila, že by se při debatách o změnách eurozóny mohl pro státy jako je Česká republika na jednáních euroskupiny ustavit pozorovatelský status.

Toto jednání bude přípravnou debatou před prosincovým summitem. Hlavním tématem budou možnosti dalšího prohlubování evropské hospodářské a měnové unie a možné institucionální změny eurozóny. Podle informovaného představitele eurozóny se má jednat o bankovní unii, hlavně o trvajících rozdílných pohledech na možnost společného evropského pojištění vkladů, ale také o fiskální kapacitě eurozóny. Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny zmínil nedávno například francouzský prezident Emmanuel Macron, pohledy zemí EU na takovou možnost jsou ale zatím velmi odlišné.

Tusk chce v prosinci debatu zahájit tak, aby mohla výrazněji pokročit přibližně do poloviny roku 2018. „V pondělí ještě rozhodně nemůžeme a nebudeme nic vařit. Budeme si rovnat a připravovat stůl předtím, než se o hodně později vařit rozhodneme," komentoval nynější stav jednání dobře informovaný představitel eurozóny.

„Očekáváme možnost vyjádřit se k prohlubování měnové unie v rovnocenném formátu," řekl dnes zdroj z české strany obeznámený s přípravou schůzky.

Tusk summit na polovinu prosince svolal právě kvůli stále intenzivnější diskusi o další podobě evropské integrace. Pro státy jako je Francie by se přitom právě eurozóna mohla stát oním jádrem, kolem kterého by se další sbližování evropských zemí rozvíjelo.

Podobný pohled se ale příliš nelíbí představitelům EU, jako je například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří se obávají dělících čar v Evropě. Juncker proto v polovině září vybídl k přijetí eura všechny unijní země a přišel s představou finančního nástroje, který by mohl přechod usnadnit.

Také šéf unijních summitů Donald Tusk, bývalý polský premiér, už varoval, že hlubší integrace eurozóny bez účasti ostatních zemí by jen prohloubila příkopy mezi státy unie.

Související

Ivan Pilný

Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse

Bývalý poslanec ANO a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) Ivan Pilný (76) opouští řady vládního hnutí. Informoval o tom v dopise předsedovi ANO premiéru Andreji Babišovi, který má ČTK k dispozici. Pilný jeho pravost na dotaz ČTK potvrdil. Jako důvod svého odchodu uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. Ke stavu politiky se ve svém dopise kriticky vyjadřuje.

Více souvisejících

Ivan Pilný eurozóna Donald Tusk

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Ruská spojka v NATO? Aliance s napětím sleduje volby v Rumunsku

Rumunsko stojí před klíčovým okamžikem, který by mohl zásadně ovlivnit jeho roli v NATO i geopolitickou stabilitu v regionu. Prezidentské volby, plánované na příští neděli, přitahují pozornost zejména kvůli kandidátovi Călinu Georgescuovi, jehož NATO-skeptický a proruský postoj znepokojuje spojence, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Bitcoin, nová kybernetická měna

Historický rekord: Bitcoin překonal hranici 100 000 dolarů

Bitcoin dnes nad ránem překonal „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, je nejdražší v dějinách. V korunách letos zdražil z necelých 990 tisíc na takřka 2,5 milionu; jen od Trumpova zvolení přidal skoro 900 tisíc, tedy zhruba tolik, co od svého vzniku roku 2009 do začátku letoška.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky

Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy