Středula by uvítal menšinovou vládu. Význam odborů a tripartity prý vzroste

Praha - Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by uvítal vznik menšinové vlády, jak plánuje předseda ANO Andrej Babiš. Význam odborů a tripartity by prý mohl výrazně vzrůst. Díky dohodě se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na návrzích zákonů by případný kabinet mohl pro normy ve Sněmovně snadněji najít podporu.

Babiš již dříve uvedl, že by vláda měla být do Vánoc. Není ale jisté, zda získá důvěru Sněmovny. Odbory případnou menšinovou vládu vnímají pozitivně. "Menšinová vláda má menší stabilitu. Nebude dán vždy ustálený směr, budou se hledat ad hoc dohody. To je zajímavá situace pro odbory a tripartitu, která bude hrát významnější roli než v době stabilní vlády," uvedl Středula v rozhovoru s ČTK.

Pro jednobarevnou vládu je snadnější sladit program a zájmy než v koalici, obtížněji se ale hledá podpora v Parlamentu. Podle šéfa ČMKOS by se menšinová vláda mohla o tripartitní dohodu s odboráři a podnikateli u návrhů jednotlivých zákonů opřít a snadněji by pro ně díky tomu mohla získat hlasy poslanců jiných stran.

"Vláda se možná bude měnit častěji, ale výhodou je, že odbory a zaměstnavatelé zůstávají titíž. Význam naší role může skutečně růst geometrickou řadou," je přesvědčen Středula. Míní, že roli bude hrát i volební propad levice. "Oslabení levice dává zprávu, že význam odborů se bude zvyšovat. Asi budeme nahrazovat prvky, které by měla dělat silná levice," dodal předák.

Středula podotkl, že se "volební výsledky nerovnají volebním důsledkům". Narážel tak na nynější nemožnost sestavit koalici i na povolební průzkum agentury Median, podle něhož převládala u lidí nespokojenost s výsledkem voleb. "Ať vláda vládne a předvede se. Třeba bude vládnout moudře. Nejsme opraváři rozhodnutí voličů, můžeme ukázat cestu a věci pojmenovat," dodal předák.

Odboráři už začali po volbách podnikat první kroky. Minulý týden přišly s peticí školské odbory. Žádají v ní dodržení slibů a postupné zvyšování platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. V prvním čtvrtletí příštího roku konfederace oznámí svou představu o dalším růstu minimální mzdy. Ještě na jaře před sestavováním příštího rozpočtu chce také začít vyjednávat o zvýšení platů ve veřejném sektoru pro rok 2019. Velkým tématem je pro odbory i příprava na digitalizaci a robotizaci či na další období čerpání peněz z fondů EU.

Související

Josef Středula

Středula byl těsně zvolen do čela odborářů, mandát má ale slabý

Na mimořádném sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes byl opět zvolen do čela Josef Středula, ač nedávno opustil vedení odborů kvůli neplacení členských příspěvků. V této volbě neměl protikandidáta a získal podporu 57 procent hlasů. Někteří předáci však hodnotí tento mandát jako slabý, uvedl server idnes.cz.

Více souvisejících

Josef Středula Odbory tripartita Vláda ČR zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy