Co chtějí kandidáti na prezidenta? Prozradili, jak se budou chovat ve funkci

Praha - Ve funkci prezidenta by chtěli být sami sebou a nechtěli by se cíleně odlišovat od svých předchůdců na Pražském hradě, sdělila ČTK většina prezidentských kandidátů.

Ve funkci by většinou chtěli prosazovat vlastní postoje či myšlenky. V odpovědi na otázky, jak se chtějí odlišit od předchozích českých hlav státu, to uvedli uchazeči o post prezidenta, kteří již zaregistrovali u ministerstva vnitra svou kandidaturu nebo veřejně deklarovali, že tak učiní do úterý, kdy končí lhůta po podání kandidátek.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš nechce někoho připomínat, nebo se od někoho odlišovat. "To by ani nebylo fér vůči voličům. Dívejme se do budoucnosti. Ať lidé posoudí můj program, moji vizi demokratické, bezpečné, prosperující a kulturní země, která má pevné a respektované místo ve světě," poznamenal. Myslí si, že jeho dosavadní život je zárukou, že své voliče nezklame.

Současný prezident Miloš Zeman ke svým předchůdcům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi uvedl, že každý z nich měl nějakou základní ideu. Idea Zemana je jiná, a to idea aktivního občanství. "Jak víte, dlouhodobě prosazuji například přímou volbu starostů, primátorů, ale i hejtmanů, a prosazuji referenda. A co je nepopulární, prosazuji i povinnou volební účast," řekl.

Prvním cílem podnikatele a textaře Michala Horáčka není od kohokoli se odlišovat. "Hned první den své kandidatury jsem představil nejen svou vizi vykonávání funkce hlavy státu, ale i rozvoje ČR, a pojmenoval, a ve spolupráci s vynikajícími českými osobnostmi popsal, postup v devíti klíčových sférách," uvedl. Je si jistý, že každý může posoudit, v čem se od činnosti Klause a zejména Zemana odlišuje.

Bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer poznamenal, že každá doba je jiná a vyžaduje jiný prezidentský typ. "Přicházím jako zástupce generace, která sice vyrostla v komunismu, ale zkušenosti mohla sbírat už ve svobodě. Chci přinést čerstvý vítr těch, kdo směli studovat na prestižních školách venku a kdo se vrátili do vlasti právě proto, že cítí odpovědnost za tuto zemi," sdělil ČTK.

Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig by politicky kráčel spíše ve šlépějích Zemana. Nechtěl by proto ČR vázat jen na EU, ale i na USA, Rusko či Čínu a hospodářské styky by navazoval i se zeměmi, které nejsou velmocemi, ale jsou na vzestupu. Stylem svého jednání by se blížil "spíše k začátku prezidentského období" Havla, uvedl Hannig s odkazem na to, že vyznává pokoru před tradicemi nebo před názory jiných lidí.

"Každý jsme jiný a snahou sebevědomého prezidenta nemá být záměrně se odlišovat od kohokoliv," uvedl lékař a aktivista Marek Hilšer. Dodal, že nabízí svůj program, jehož součástí je férovost, slušnost, schopnost důstojně reprezentovat nebo odvaha otvírat důležitá společenská témata s dlouhodobým přesahem. Protože je z generace, kterou přímo neovlivnila komunistická normalizace, může být pro něj snazší bojovat "proti prokleté minulosti", která rozděluje společnost a kterou symbolizují předešlí prezidenti, doplnil.

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, uvedl, že je Jiří Hynek a bude sám sebou. "Prezident musí být důstojnou hlavou státu, schopným ekonomickým diplomatem, kompetentním vrchním velitelem ozbrojených sil a osobností, která bude reprezentovat celou společnost. S porozuměním, srozumitelně, věrohodně a bez odsudků," dodal.

Bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek si rozhodně myslí, že již odlišný je. "Nemusí mě trápit, jak bych to měl dokázat. Ti, kteří mě znají, o tom vědí," poznamenal. Jeho současnou snahou je, aby se o něm dozvěděli i ostatní. "Ke zmíněné trojici prezidentů bych snad jen dodal, že každý z nich patřil ke své době. Já myslím na budoucnost," uvedl.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček Marek Hilšer Petr Hannig Vratislav Kulhánek

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 6 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy