Topolánkovi by měli vyškrtnout podpis jednoho senátora, nesplňuje podmínky pro prezidentskou kandidaturu, tvrdí Dienstbier

Kvůli nejasnostem by se do problémů mohl dostat například Mirek Topolánek, kterému kandidaturu na poslední chvíli podepsalo 10 senátorů. Jenže nejméně jeden z nich podepsal už kandidaturu jinému kandidátovi.

„Mirek Topolánek podle veřejně dostupných informací nesplňuje podmínky pro prezidentskou kandidaturu. Má údajně přesně 10 podpisů senátorů. Mezi nimi je senátor Tomáš Czernin. Senátor Czernin řekl novinářům, že podepsal kandidaturu již dříve Pavlu Fischerovi. Podle § 21 odst. 2 zákona o volbě prezidenta 'navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu',“ uvedl na sociálních sítích Dienstbier.

„Nechce-li ministerstvo vnitra zpochybnit volby, musí, jak Fischerovi, tak Topolánkovi vyškrtnout sen. Czernina, neb nemůže rozhodovat, komu jej mezi navrhujícími senátory ponechá. V tu chvíli bude mít Topolánek jen 9 navrhujících senátorů a min. vnitra musí jeho kandidátní listinu odmítnout,“ tvrdí.

Pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že nechce předjímat rozhodnutí soudu. „Kandidáti se nyní mohou domáhat práva kandidovat na volené funkce,“ uvedl Dienstbier, který žádnou kandidaturu nepodepsal. „Možná už je to v tuto chvíli trochu akademický spor, ale původně nebyl. Myslím si, že zákon o volbě prezidenta je v tomto naprosto jednoznačný,“ říká s tím, že skupina poslanců, senátorů nebo navrhující občan mohou předložit pouze jednu kandidátní listinu. 

Vnitro: Senátoři a poslanci mohou podepsat více kandidátních listin 

„Kandidáti se v tuto chvíli mohou domáhat listiny základních práv a svobod svého práva kandidovat na volené funkce a tvrdit, že sám stát je uvedl v omyl, a je-li dvojí výklad, tak se jim nemá bránit v kandidatuře,“ říká s tím, že problém rozdílného výkladu vytvořilo samo ministerstvo vnitra. 

Rezort totiž uvedl, že „ačkoli zákon o volbě prezidenta republiky v § 21 odst. 2 na první pohled jasně stanoví, že navrhující poslanci/senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, je třeba vzít v potaz, že pojem „navrhující poslanci“, resp. „navrhující senátoři“ je legislativní zkratkou pro skupinu 20 poslanců, resp. 10 senátorů a bude-li poslanec/senátor zastoupen i v jiné skupině 20 poslanců/10 senátorů, jedná se již o jiné navrhující poslance/senátory, tj. jinou skupinu, která je rovněž oprávněna kandidáta na funkci prezidenta navrhnout (podat kandidátní listinu)“. Jinými slovy – senátorů či poslanec mohou podepsat kandidaturu více zájemců.

„Vedle toho je třeba vzít v úvahu i to, že také občan oprávněný volit prezidenta republiky může svým podpisem na petici podpořit kandidaturu více kandidátů. Jde totiž pouze o fázi navrhování kandidátů, nikoli o volbu samotnou, ve které se již uplatňuje princip rovnosti hlasování (každý má stejný počet hlasů o stejné síle),“ uvádí vnitro.

Největším soupeřem Zemana bude Drahoš, Topolánek ale může zamíchat kartami

Kromě toho mluvil Dienstbier také o tom, zda sám o kandidatuře neuvažoval. „Nutkání zkusit to v této volbě jsem neměl. Před pěti lety jsem cítil, že to má daleko větší smysl. Měl jsem tehdy podporu sociální demokracie,“ vysvětloval pro Radiožurnál. „Atmosféra letošních voleb je hodně jiná, stejně jako atmosféra ve společnosti. Souvisí to zejména s vystrašením společnosti, s něčím, čemu se říká migrační krize. Miloš Zeman také hodně přispěl k rozdělení společnosti,“ myslí si politik.

„V tuto chvíli, když jde Miloš Zeman do volby z pozice prezidenta, má obrovský náskok oproti jiným kandidátům. Ale zároveň tady může být poptávka po sjednocujícím kandidátovi,“ řekl Dienstbier. Nejvážnějším kandidátem kromě Zemana ve druhém kole prezidentské volby je podle něj Jiří Drahoš. Do volby ale podle něj může také výrazně promluvit právě Mirek Topolánek. Myslí si také, že je chyba, že sociální demokracie nenominovala v nadcházejících prezidentských volbách svého vlastního kandidáta.