Trest smrti či amnestie? Takto se k ožehavým tématům staví kandidáti na Hrad

Obnovení trestu smrti odmítlo šest kandidátů na prezidenta. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš poznamenal, že trest smrti do současné společnosti nepatří. Nebezpečí justičního omylu při znovuzavedení nejvyššího trestu se obávají podnikatel Michal Horáček, někdejší český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i lékař a občanský aktivista Marek Hilšer. "Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy," podotkl Hilšer.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že ctí základní listinu práv a svobod, která trest smrti nepřipouští. Nechce jej ani bývalý šéf Škody Auto a českého hokeje Vratislav Kulhánek. Jako jediný se pro trest smrti vyslovil hudebník Petr Hannig. Přivítal by jeho obnovení pro případy terorismu.

Individuální milosti považuje Horáček za užitečný nástroj, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona. Bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si udělení milosti umí představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů, podobný názor má i Hynek a Drahoš. "Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální," sdělil Drahoš.

Podle Hilšera mají individuální milosti význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout podle práva, ale na zřetel by měla být brána i reálná situace a její humanitární aspekty. Fischer poznamenal, že každé udělení milostí je nutné poměřovat "s vysokou osobní odpovědností".

Kulhánek udělování milostí považuje za nadbytečnou pravomoc prezidenta. "Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků," uvedl.

Hannig by právo udělovat milosti prezidentovi ponechal, stejně jako vyhlašování amnestie. Většina prezidentských kandidátů by ale k amnestiím nepřistoupila. "Rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat," poznamenal Horáček.

Topolánek a Fischer poznamenali, že udělení amnestie vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. Podle Topolánka je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit.

Na anketu ČTK neodpověděl současný prezident Miloš Zeman. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii a milosti by uděloval jen v případě, "kdyby někdo umíral ve vězení, zbývalo mu několik týdnů života a nedopustil se závažného trestného činu". Během svého působení na Hradě Zeman udělil milostí osm, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka.