Hybridní hrozby jsou větší než dřív. Anexe Krymu ukázala, jak mlhavá je hranice mezi válkou a mírem, zní z NATO

Varoval, že hybridní hrozby vůči členským státům aliance nepocházejí jen od Ruska, ale i od teroristických uskupení. Náměstek generálního tajemníka NATO uvedl, že hybridní akce jsou poměrně efektivní v porovnání s vynaloženými náklady, a proto jimi lze vyvážit i nevýhody v oblasti standardních vojenských kapacit. Aliance kvůli tomu vytváří speciální jednotky, které by se zabývaly v první řadě hybridními hrozbami a hledaly by způsob, jak se jim bránit.

„Hybridní hrozby nejsou nic nového. Země vždy používaly propagandu, sabotáže a podobné prostředky k destabilizaci jiných zemí. Nový je ale rozsah a intenzita toho, v jaké míře se tyto nástroje uplatňují," řekl Loringhoven.

Zmínil, že Rusko v minulosti ztratilo část svého vlivu v Evropě a nyní se ho snaží získat zpět pomocí hybridních akcí. „Ty jsou při každém použití jiné - někdy to je ovlivnění voleb, někdy narušení základní infrastruktury například pomocí kybernetického útoku, někdy šíření propagandy nebo fake news," řekl.

V plné míře se podle něj využívání prostředků hybridního konfliktu projevilo při obsazení ukrajinského poloostrova Krym, kde Rusko využilo nejen propagandistické prostředky, ale i neoznačené vojáky. Právě anexe Krymu podle něj ukázala, jak mlhavá je hranice mezi válkou a mírem.

Moskva ale není jediným aktérem, který vůči NATO využívá hybridní operace. V určité míře je prý uplatňují i teroristé, kteří vyzývají k útokům vůči západním cílům. „Terorismus kromě násilí používá i propagandistická opatření," připomněl například náborové kampaně skupiny IS zaměřené na radikalizaci Evropanů.