Volby v Česku: Musíme si vybrat. Buď budou chybové, nebo manipulovatelné, tvrdí právník

Nejvyšší správní soud nařídil největší přepočítávání hlasů v historii. Ve Středočeském kraji se muselo přepočítat 915 volebních okrsků, protože v nich nebyly připočteny přednostní preferenční hlasy pro starostu obce Líbeznice Mgr. Martina Kupku (ODS). Ten byl na kandidátce zapsán na jednom z nevolitelných nejnižších míst, na druhé straně hlasovacího lístku. Právě tyto hlasy však nebyly podle autora stížnosti na volební výsledky zohledněny. Soud mu dal za pravdu, a proto došlo k přepočítání hlasů. Právě tak se dostal Martin Kupka do dolní komory Parlamentu.

Ona velká chybovost zaskočila i ústavní právníky Marka Antoše a Pavla Hasenkopfa. Podle Antoše to bylo čistě lidské selhání. Na tom se shoduje i Hasenkopf: „Jde čistě o detaily. Pochybení ve Středočeském kraji nebyl politický záměr, ale lidská chyba. Teoreticky by mělo stačit, kdybychom měli jednostranné volební lístky,“ dodal právník. Na čem se oba však neshodnou je volební systém.

Česká republika má poměrný volební systém, který pracuje s přepočtem hlasů na mandáty pomocí tzv. volebních dělitelů. Je to model, na nějž si několikrát stěžoval Andrej Babiš, protože mu brání v sestavení většiny v Poslanecké sněmovně. Většinový volební systém by mu ji zajistil. „Poměrný volební systém je rakovina jakéhokoli politického systému. Nahraďme ho většinovým, a tohle vůbec nebudeme muset řešit,“ říká Hasenkopf na obhajobu pro menší politické strany nevýhodného systému, který by podle něj vyřešil nesprávné přepočítávání hlasů.

Marek Antoš však říká: „Náš volební systém má výhodu v tom, že se hlasy sčítají ve volebních místnostech, tudíž je méně náchylný k nějaké manipulaci. I ovlivnění jednoho nebo dvou okrsků by nemělo díky tomuto systému žádný význam,“ a dodává: „Je třeba si vybrat mezi tím, jestli chceme systém, který je obtížněji zneužitelný, ale může mít chybovost, nebo systém, který nebude mít chybovost, ale bude riziko, že by ho někdo mohl zmanipulovat úmyslně.“

Marek Antoš by si však dokázal představit, kdyby se dva dny trvající volby zkrátily pouze na jeden. „Klidně bychom mohli přejít k jednodenním. Čeští voliči obecně chodí méně k volbám, než je evropský průměr, přestože mají dvoudenní možnost,“ myslí si ústavní právník. Pavel Hasenkopf je jiného názoru: „Přijde méně voličů. V absolutních číslech bude méně chyb, ale na procenta to bude pořád stejné. Já považuji dvoudenní volby za velký výdobytek pro voliče, kteří si mohou lépe naplánovat svůj čas.“