Volby v Česku: Musíme si vybrat. Buď budou chybové, nebo manipulovatelné, tvrdí právník

Velká chybovost sčítání hlasů při letošních volbách do Poslanecké sněmovny vyvolala debatu o volebním systému a způsobu volení vůbec. Ústavní právníci Marek Antoš a Pavel Hasenkopf se v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti zamýšleli nad možnými změnami ve volebním zákonu.

Nejvyšší správní soud nařídil největší přepočítávání hlasů v historii. Ve Středočeském kraji se muselo přepočítat 915 volebních okrsků, protože v nich nebyly připočteny přednostní preferenční hlasy pro starostu obce Líbeznice Mgr. Martina Kupku (ODS). Ten byl na kandidátce zapsán na jednom z nevolitelných nejnižších míst, na druhé straně hlasovacího lístku. Právě tyto hlasy však nebyly podle autora stížnosti na volební výsledky zohledněny. Soud mu dal za pravdu, a proto došlo k přepočítání hlasů. Právě tak se dostal Martin Kupka do dolní komory Parlamentu.

Ona velká chybovost zaskočila i ústavní právníky Marka Antoše a Pavla Hasenkopfa. Podle Antoše to bylo čistě lidské selhání. Na tom se shoduje i Hasenkopf: „Jde čistě o detaily. Pochybení ve Středočeském kraji nebyl politický záměr, ale lidská chyba. Teoreticky by mělo stačit, kdybychom měli jednostranné volební lístky,“ dodal právník. Na čem se oba však neshodnou je volební systém.

Česká republika má poměrný volební systém, který pracuje s přepočtem hlasů na mandáty pomocí tzv. volebních dělitelů. Je to model, na nějž si několikrát stěžoval Andrej Babiš, protože mu brání v sestavení většiny v Poslanecké sněmovně. Většinový volební systém by mu ji zajistil. „Poměrný volební systém je rakovina jakéhokoli politického systému. Nahraďme ho většinovým, a tohle vůbec nebudeme muset řešit,“ říká Hasenkopf na obhajobu pro menší politické strany nevýhodného systému, který by podle něj vyřešil nesprávné přepočítávání hlasů.

Marek Antoš však říká: „Náš volební systém má výhodu v tom, že se hlasy sčítají ve volebních místnostech, tudíž je méně náchylný k nějaké manipulaci. I ovlivnění jednoho nebo dvou okrsků by nemělo díky tomuto systému žádný význam,“ a dodává: „Je třeba si vybrat mezi tím, jestli chceme systém, který je obtížněji zneužitelný, ale může mít chybovost, nebo systém, který nebude mít chybovost, ale bude riziko, že by ho někdo mohl zmanipulovat úmyslně.“

Marek Antoš by si však dokázal představit, kdyby se dva dny trvající volby zkrátily pouze na jeden. „Klidně bychom mohli přejít k jednodenním. Čeští voliči obecně chodí méně k volbám, než je evropský průměr, přestože mají dvoudenní možnost,“ myslí si ústavní právník. Pavel Hasenkopf je jiného názoru: „Přijde méně voličů. V absolutních číslech bude méně chyb, ale na procenta to bude pořád stejné. Já považuji dvoudenní volby za velký výdobytek pro voliče, kteří si mohou lépe naplánovat svůj čas.“

Související

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení. 
Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS by se v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 30,1 % hlasů. S výraznějším odstupem následuje koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), jež si oproti předchozím měřením mírně polepšila a nyní dosahuje na 22,3 %. Reputační otřes v podobě bitcoinové kauzy, která se dotkla zejména ODS a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, se zatím na preferencích Spolu výrazněji neprojevil.

Více souvisejících

Volby volby 2017 Pavel Hasenkopf

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 6 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 7 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy