Co bude dál, pokud Babišova vláda nezíská důvěru?

Praha - Premiér Andrej Babiš požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru jeho vládě až v lednu příštího roku. Podle prohlášení všech politických subjektů v dolní komoře Parlamentu to vypadá, že důvěru vláda nezíská.

Prezident Miloš Zeman včera odpoledne oficiálně jmenoval novou vládu. Menšinový kabinet složený z členů hnutí ANO a odborníků má třicet dní na to, aby požádal Sněmovnu o důvěru. Předseda vlády Andrej Babiš prohlásil, že tak učiní až v lednu. Nejpozději může požádat o důvěru 12. ledna, tedy třicátý den. Po drtivém volebním vítězství hnutí ANO hlava státu deklarovala, že umožní Babišovi i druhý pokus na sestavení vlády, pokud se většina poslanců vysloví proti vládě. 

Ústava ČR říká: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů," píše se v článku 68 ve druhém odstavci. Třetí odstavec pak zmiňuje: "Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry." To pro shrnutí. Rozpory se vedou ohledně druhého pokusu o vyslovení důvěry, o kterou by mohl opět požádat Babiš, jak naznačil Zeman. 

Na "bianco šek," jak druhý pokus nazval prezidentský kandidát Michal Horáček, má však hlava státu podle Ústavy ČR právo. V článku 68 v odstavci 4 se píše: "Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny."

Z toho jasně vyplývá, že prezident může pověřit po neúspěšném prvním pokusu opět Babiše. Může a nemusí. Třetí pokus by měl dostat někdo jiný, jak další věta ve zmíněném čtvrtém odstavci praví. 

Pokud Babišova vláda nezíská důvěru na první pokus, musí podat demisi. Prezident republiky je povinen ji přijmout. Vláda bude hlavou státu pověřena vykovávat svůj mandát v demisi do té doby, než se ustaví nový kabinet. Vzhledem k tomu, že Babišův kabinet byl jmenován bez týdne po dvou měsících, je možné, že nás čeká obdobná situace. Navíc platí, že premiér požádá o důvěru až v lednu. 

Popišme si situaci na příkladu. Dejme tomu, že Babiš požádá o důvěru až v nejzazší možný termín, 12. ledna. Sněmovna mu důvěru nevysloví. Po ustavující schůzi nově složené dolní komory pak vláda podá demisi, kterou předá prezidentovi. Hlava státu ji přijme a jak avizovala, pověří Babišův kabinet, aby zemi vedl v demisi, dokud nebude sestavena nová vláda. Aby toho nebylo málo, prezident hned pověří předsedu vlády v demisi sestavením nového kabinetu. Andrej Babiš by tak mohl být premiér v demisi a designovaný premiér v jedné osobě. Babišovi nezbude nic jiného, než se pokusit znovu jednat se všemi politickými subjekty. To může trvat opět měsíc. Pokud se znovu na koalici s nikým neshodne, možná se pokusí o novou menšinovou vládu. 

Nové ministry, tedy pokud některé obmění, představí prezidentovi. Vláda bude jmenována a bude mít opět třicet dní na to, aby požádala o důvěru. To bychom se mohli nacházet někde v půlce února. A pokud Andrej Babiš řekl, že první pokus vyslovení důvěry jeho kabinetu zkusí až lednu kvůli tomu, že nechce lidem kazit Vánoce, pak by se mohlo stát, že druhý pokus odloží až na březen jen proto, aby občanům nekazil sportovní zážitky ze Zimních olympijských her, které končí 25. února.

To všechno je jen kdyby. Také se může stát, že kabinet dostane podporu na první pokus díky SPD a KSČM. Ačkoliv Tomio Okamura je proti tomu, aby byl ve vládě trestně stíhaný premiér. Mezitím může Poslanecká sněmovna vydat k trestnímu stíhání Jaroslava Faltýnka a Andreje Babiše (oba hnutí ANO) a situace se možná otočí. Třeba se najde subjekt, kterému vadí čistě a pouze Babišova osoba v čele. Pokud by ve vládě nebyl, je teoreticky možná nějaká koalice nebo tolerance menšinového kabinetu. 

Čeho se občané patrně nemusí obávat, jsou předčasné volby. Podle volebních preferencí by se totiž některé strany ani možná nedostaly do Sněmovny. Zejména pokračuje pád ČSSD. Na hraně by byli lidovci, TOPka a nejspíš komunisté. Dalším důvodem by však bylo pravděpodobné posílení preferencí hnutí ANO, které by získalo více mandátů a teoretickou šanci mít většinu ve Sněmovně. Politické hrátky se vším všudy.

Související

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 
Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

Více souvisejících

Andrej Babiš Miloš Zeman Poslanecká sněmovna ústava čr hnutí ANO Svoboda a přímá demokracie (SPD) KSČM

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy