ODS narazila. Vláda je neutrální k zavřeným obchodům o svátcích, zrušení daně neprošlo

Zákon z roku 2016 přišel s tím, že velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12:00.

Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.

Nynější nejsilnější strana ve Sněmovně, hnutí ANO, hlasovalo v minulém volebním období spolu s pravicí proti přijetí tohoto zákona. Vyslovili se pro něj hlavně sociální demokraté, lidovci a komunisté. Zrušit zákon chce u Ústavního soudu skupina senátorů.

Občanští demokraté ve svém nynějším návrhu na zrušení zákona argumentují tím, že praxe ukázala, že norma je nadbytečná, nepřiměřeně zasahuje do práv obchodníků a omezuje občany. "Vzhledem k tomu, že se stávající zákaz týká pouze některých prodejních ploch, tak narušuje konkurenční prostředí mezi jednotlivými obchodníky," stojí v důvodové zprávě. ODS si od zrušení slibuje růst tržeb obchodníků, a tím i růst příjmů jejich zaměstnanců.

Vláda měla podle návrhu stanoviska konstatovat, že zákon je účinný od 1. října loňského roku a je sporné, zda je tato doba dostatečně dlouhá na to, aby se daly celkově vyhodnotit jeho dopady. "Předložený poslanecký návrh zákona se však touto otázkou vůbec nezabývá a i důvodová zpráva k němu postrádá jakoukoli analýzu dopadů zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nebo vyhodnocení zkušeností s jeho aplikací, a to zejména negativních, z nichž by vyplývala opodstatněnost jeho navrhovaného zrušení," stojí ve stanovisku.

Vláda na dnešním zasedání odmítla návrh ODS na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Daň ve výši čtyři procenta platí při koupi nemovitosti od prosince loňského roku kupující, předtím ji platil většinou prodávající. Podle ODS tato změna znamenala skokový nárůst nákladů na pořízení nemovitostí, protože jejich ceny neklesly. ODS argumentuje tím, že pokud stát daň zruší, sníží se pořizovací náklady na nemovitosti, což se projeví v růstu investic a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména daně z přidané hodnoty a daně z příjmů.

Vláda však argumentuje tím, že tato daň má v českém daňovém systému dlouholetou tradici a v různých podobách je obvyklá ve většině zemí EU. "Výnos daně z nabytí nemovitých věcí je stabilním příjmem veřejných rozpočtů, přičemž tato daň je transparentní, snadno prokazatelná, její správa a kontrola je poměrně snadná a lze u ní přepokládat malý rozsah daňových úniků," stálo v návrhu stanoviska pro ministry. Předkladatelé podle něj navíc nijak konkrétně neřeší, jakou formou vyrovnat propad výběru daně.

Vláda také nesouhlasí s tím, že kvůli převodu placení daně z prodávajícího na kupujícího narostla cena nemovitostí. Nesouhlasí ani s případnými úsporami na správě této daně.