EU zmutovala do děsivé podoby? Východní Evropa není dobytý prostor, zní z Česka

Český premiér Andrej Babiš vyjádřil naději, že Polsko komisi přesvědčí, že vláda práva v zemi ohrožena není. Česko podle něj zareaguje na základě výsledku jednání Bruselu a Varšavy. „Respektujeme rozhodnutí Evropské komise, které musíme ale nejdříve analyzovat. Pevně věřím, že se problém podaří vyřešit dialogem mezi Polskem a Evropskou komisí a najde se racionální kompromis,“ doplnil ho nový šéf české diplomacie Martin Stropnický.

„Teď nejde o to, že se tento záměr zřejmě nezdaří, protože Maďarsko oznámilo připravenost jej na Evropské radě vetovat. Jde o děsivé potvrzení toho, do jakých poměrů dnešní EU zmutovala. Dávno přestala být technokratickým neideologickým rámcem pro rozšiřování všestranné spolupráce členských států a přeměnila se v militantní pokrokářskou aktivistickou organizaci protlačující silou v celé Evropě levicové představy o přeměně společnosti,“ říká v souvislosti s krokem EK Weigl.

Jakékoliv ideologické odchylky od levicového západního mainstreamu se podle něj Brusel snaží nemilosrdně trestat. „Pravicově konzervativní polská vláda nevyhovuje, proto je třeba s ní za každou cenu zatočit,“ vysvětluje na stránkách Institutu Václava Klause.

Poukazuje na to, že dnešní polsko-unijní spor může některým pamětníkům nebo historikům připomínat jugoslávsko-sovětskou roztržku na konci 40. let minulého století, kdy se Stalin pokusil podřídit si silou neposlušného Tita. „Paralel je až příliš mnoho. Dnešní Evropská komise hraje v současné roztržce stejnou roli jako Kominforma (internacionála komunistických stran) ve sporu sovětsko-jugoslávském – rovněž se pasuje na jediného vykladače ideologické čistoty a neposlušného člena obviňuje z ideologických úchylek. V případě Jugoslávie to kdysi byl 'pravicový oportunismus', polským zločinem je dnes 'ohrožení evropských demokratických hodnot',“ myslí si ekonom.

V obou případech je podle něj ideologie hlavně zástěrkou boje o moc. „Jde o exemplární podrobení hlavního reprezentanta skupiny reptajících nových členských zemí moci hegemonů – tj. v dnešní EU Německa a Francie – a vynucení si touto cestou plné poslušnosti a disciplíny uvnitř bloku,“ píše Weigl.

Podle jeho názoru je nutné jasně říci, že Německo a Francie nevyhrály žádnou velkou evropskou válku a že východní Evropa není dobytý prostor. „Studená válka neskončila proto, že jsme chtěli nahradit sovětský diktát poručníkováním německo-francouzským a jednu povinnou levičáckou ideologii vyměnit za její novou mutaci. Měla-li by se EU vyvíjet touto cestou, je třeba ji zásadně odmítnout. Záleží-li nám na tom, aby se historie neopakovala, potom naším heslem dneška musí být – Ruce pryč od Polska,“ dodává ekonom.