Za kampaně politických stran jsme dali stamiliony. Jak hluboko si sáhli do kapsy kandidáti na prezidenta?

Praha - Prezidentští kandidáti měli do pondělní půlnoci zveřejnit na svém transparentním účtě všechny přijaté dary i nepeněžní výdaje. Jinými slovy kolik utratili za kampaň. V porovnání s výdaji politických stran a hnutí na kampaně k říjnovým volbám do Sněmovny je to třetina.

Nejmenší částku utratil producent a muzikant Petr Hannig, který dostal darem na padesát tisíc korun. Nepeněžní výdaje ho přišli zhruba na sto tisíc korun. Kandidát Realistů Jiří Hynek vykázal v kampani ani ne pět set tisíc korun. Podobně je na tom i lékař Marek Hilšer, který přiznal výdaje přes tři sta tisíc korun. Nepeněžní výdaje v hodnotě zhruba 1,3 milionu vykázal bývalý premiér Mirek Topolánek.

Bývalý velvyslanec ve Francii a Monaku Pavel Fischer zaplatil za kampaň pět a půl milionu korun. Zhruba sedm miliónů na kampaň vynaložil bývalý šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek, který většinu peněz dostal od předsedy ODA, miliardáře Pavla Sehnala. Zemanova (ne)kampaň stála okolo 17 miliónů korun. Veškeré billboardy apod. obstaral hlavě státu spolek Přátelé Miloše Zeman, z. s., jehož předsedou představenstva je hradní kancléř Vratislav Mynář.

Jedenáctimiliónový průměr na každého kandidáta obstarali Michal Horáček, jenž si kampaň platí sám a byl ochoten do ní investovat takřka třicet miliónů korun, a Jiří Drahoš, který zaplatil zhruba 34 miliónů korun. Na první kolo prezidentské volby měli kandidáti stanovený limit 40 miliónů, tudíž jej nepřekročil nikdo. Celková částka investována do voleb byla 100 miliónů korun. 

Volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 stály o mnoho více. Strany totiž měly strop na 90 miliónech korun. Podle transparentního účtu, které musely strany mít, nejvíce utratila ČSSD, konkrétně šedesát miliónů. Následovala ji TOP 09 se 46 milióny. Na třetím místě jsou byli občanští demokraté se 45 milióny. Hnutí STAN stála příprava kampaně 37 miliónů a KDU-ČSL o jeden a půl milionu méně. Podle transparentního účtu dalo do kampaně hnutí ANO 35 miliónů korun. KSČM utratila ve volební kampani 27,5 milionu korun. Patnáct a půl milionu utratila Svoboda a přímá demokracie. Posledním zástupcem, který se dostal do Sněmovny, jsou Piráti, kteří hospodařili se sedmi a půl milióny korun. 

Suma sumárum přišlo daňové poplatníky hospodaření politických stran v předvolební kampani na více jak tři sta miliónů korun.        

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 volby 2017 peníze rozpočet CZK

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy