První kolo prezidentských voleb je už za dveřmi. V pátek ve 14 hodin se po celé České republice otevřou volební místnosti. Těsně předtím vám přinášíme stručné medailonky prezidentských kandidátů. Posledním uchazečem o Hrad je Jiří Drahoš.
Rozhodl se studovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1976 a přešel na pozici vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.
Vzhledem k tomu, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. V roce 1985, v době Gorbačovovy perestrojky, strávil rok v Německu jako stipendista Humboldtovy nadace. Zbytek rodiny musel zůstat v Praze.
Po listopadu 1989 byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let.
Favorit na postup do druhého kola prezidentské volby, alespoň dle průzkumů, působil v Akademii věd ČR už od roku 2005, kdy byl jejím místopředsedou. O čtyři roky později povýšil na jejího předsedu. Svůj mandát v roce 2013 obhájil. Tady však podle mnohých odborníků nastal problém. Akademie věd ČR je totiž složená z rady, která má mandát na čtyři roky. Zvolena může být pouze dvakrát za sebou. Do Rady se zahrnují i místopředseda a předseda. Drahoš byl v Akademii věd tudíž tři období, což podle zákona není možné. Akademie věd uvedla, že předseda se volí zvlášť a celá věc zůstala u ledu.
Tehdejší předseda Akademie věd se dopustil během kampaně Faux pas, když okopíroval z twitteového účtu Michala Horáčka část textu o Klausově amnestii a prezentoval ji jako svůj vlastní názor na facebookovém profilu. Mluvčí Drahoše se Hráčkovi omluvila a uvedla, že to byla chyba externího spolupracovníka.
Horký favorit na postup do druhého kola je pro setrvání České republiky v Evropské unii. "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme. Vizi máme, schopné lidi taky," píše Drahoš ve svém programu. Zároveň je pro zachování Senátu, který slouží jako pojistka a přirovnal jej ke zdraví. "Zdraví nám začne chybět v okamžiku, kdy ho nemáme," uvedl profesor pro Český rozhlas.
Vysokoškolský pedagog a vědec se rozhodl, že svou kandidaturu spojí s podpisy občanů. Na Ministerstvo vnitra nakonec odevzdal nejvíce platných podpisů ze tří kandidátů, kteří rovněž oslovili lidi na různých místech země, když odevzdal 142 tisíc podpisů.
Související
PROFIL: Marek Hilšer nechce opouštět EU, jako ministra zdravotnictví by jmenoval pouze odborníka
PROFIL: Michal Horáček by uvažoval o povolení eutanázie, návštěvy krajů by si platil sám
profil , Jiří Drahoš , prezidentská kampaň , prezidentské volby 2018 , akademie věd
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák