První kolo prezidentských voleb je už za dveřmi. V pátek ve 14 hodin se po celé České republice otevřou volební místnosti. Těsně předtím vám přinášíme stručné medailonky prezidentských kandidátů. Posledním uchazečem o Hrad je Jiří Drahoš.
Rozhodl se studovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1976 a přešel na pozici vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.
Vzhledem k tomu, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. V roce 1985, v době Gorbačovovy perestrojky, strávil rok v Německu jako stipendista Humboldtovy nadace. Zbytek rodiny musel zůstat v Praze.
Po listopadu 1989 byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let.
Favorit na postup do druhého kola prezidentské volby, alespoň dle průzkumů, působil v Akademii věd ČR už od roku 2005, kdy byl jejím místopředsedou. O čtyři roky později povýšil na jejího předsedu. Svůj mandát v roce 2013 obhájil. Tady však podle mnohých odborníků nastal problém. Akademie věd ČR je totiž složená z rady, která má mandát na čtyři roky. Zvolena může být pouze dvakrát za sebou. Do Rady se zahrnují i místopředseda a předseda. Drahoš byl v Akademii věd tudíž tři období, což podle zákona není možné. Akademie věd uvedla, že předseda se volí zvlášť a celá věc zůstala u ledu.
Tehdejší předseda Akademie věd se dopustil během kampaně Faux pas, když okopíroval z twitteového účtu Michala Horáčka část textu o Klausově amnestii a prezentoval ji jako svůj vlastní názor na facebookovém profilu. Mluvčí Drahoše se Hráčkovi omluvila a uvedla, že to byla chyba externího spolupracovníka.
Horký favorit na postup do druhého kola je pro setrvání České republiky v Evropské unii. "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme. Vizi máme, schopné lidi taky," píše Drahoš ve svém programu. Zároveň je pro zachování Senátu, který slouží jako pojistka a přirovnal jej ke zdraví. "Zdraví nám začne chybět v okamžiku, kdy ho nemáme," uvedl profesor pro Český rozhlas.
Vysokoškolský pedagog a vědec se rozhodl, že svou kandidaturu spojí s podpisy občanů. Na Ministerstvo vnitra nakonec odevzdal nejvíce platných podpisů ze tří kandidátů, kteří rovněž oslovili lidi na různých místech země, když odevzdal 142 tisíc podpisů.
Související
PROFIL: Marek Hilšer nechce opouštět EU, jako ministra zdravotnictví by jmenoval pouze odborníka
PROFIL: Michal Horáček by uvažoval o povolení eutanázie, návštěvy krajů by si platil sám
profil , Jiří Drahoš , prezidentská kampaň , prezidentské volby 2018 , akademie věd
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 48 minutami
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 1 hodinou
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 2 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 6 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 7 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 10 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 11 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák