PROFIL: Jiří Drahoš chce zachovat Senát, chce v EU bojovat o lepší místo

První kolo prezidentských voleb je už za dveřmi. V pátek ve 14 hodin se po celé České republice otevřou volební místnosti. Těsně předtím vám přinášíme stručné medailonky prezidentských kandidátů. Posledním uchazečem o Hrad je Jiří Drahoš.

Narozen 20. února 1949 Ženatý, dvě dcery Do prezidentské kandidatury předseda Akademie věd ČR

Rozhodl se studovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1976 a přešel na pozici vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.

Vzhledem k tomu, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. V roce 1985, v době Gorbačovovy perestrojky, strávil rok v Německu jako stipendista Humboldtovy nadace. Zbytek rodiny musel zůstat v Praze.

Po listopadu 1989 byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let.

Favorit na postup do druhého kola prezidentské volby, alespoň dle průzkumů, působil v Akademii věd ČR už od roku 2005, kdy byl jejím místopředsedou. O čtyři roky později povýšil na jejího předsedu. Svůj mandát v roce 2013 obhájil. Tady však podle mnohých odborníků nastal problém. Akademie věd ČR je totiž složená z rady, která má mandát na čtyři roky. Zvolena může být pouze dvakrát za sebou. Do Rady se zahrnují i místopředseda a předseda. Drahoš byl v Akademii věd tudíž tři období, což podle zákona není možné. Akademie věd uvedla, že předseda se volí zvlášť a celá věc zůstala u ledu.

Tehdejší předseda Akademie věd se dopustil během kampaně Faux pas, když okopíroval z twitteového účtu Michala Horáčka část textu o Klausově amnestii a prezentoval ji jako svůj vlastní názor na facebookovém profilu. Mluvčí Drahoše se Hráčkovi omluvila a uvedla, že to byla chyba externího spolupracovníka. 

Horký favorit na postup do druhého kola je pro setrvání České republiky v Evropské unii. "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme. Vizi máme, schopné lidi taky," píše Drahoš ve svém programu. Zároveň je pro zachování Senátu, který slouží jako pojistka a přirovnal jej ke zdraví. "Zdraví nám začne chybět v okamžiku, kdy ho nemáme," uvedl profesor pro Český rozhlas.

Vysokoškolský pedagog a vědec se rozhodl, že svou kandidaturu spojí s podpisy občanů. Na Ministerstvo vnitra nakonec odevzdal nejvíce platných podpisů ze tří kandidátů, kteří rovněž oslovili lidi na různých místech země, když odevzdal 142 tisíc podpisů. 

Související

Více souvisejících

profil Jiří Drahoš prezidentská kampaň prezidentské volby 2018 akademie věd

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy