PROFIL: Jiří Drahoš chce zachovat Senát, chce v EU bojovat o lepší místo

První kolo prezidentských voleb je už za dveřmi. V pátek ve 14 hodin se po celé České republice otevřou volební místnosti. Těsně předtím vám přinášíme stručné medailonky prezidentských kandidátů. Posledním uchazečem o Hrad je Jiří Drahoš.

Narozen 20. února 1949 Ženatý, dvě dcery Do prezidentské kandidatury předseda Akademie věd ČR

Rozhodl se studovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1976 a přešel na pozici vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.

Vzhledem k tomu, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. V roce 1985, v době Gorbačovovy perestrojky, strávil rok v Německu jako stipendista Humboldtovy nadace. Zbytek rodiny musel zůstat v Praze.

Po listopadu 1989 byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let.

Favorit na postup do druhého kola prezidentské volby, alespoň dle průzkumů, působil v Akademii věd ČR už od roku 2005, kdy byl jejím místopředsedou. O čtyři roky později povýšil na jejího předsedu. Svůj mandát v roce 2013 obhájil. Tady však podle mnohých odborníků nastal problém. Akademie věd ČR je totiž složená z rady, která má mandát na čtyři roky. Zvolena může být pouze dvakrát za sebou. Do Rady se zahrnují i místopředseda a předseda. Drahoš byl v Akademii věd tudíž tři období, což podle zákona není možné. Akademie věd uvedla, že předseda se volí zvlášť a celá věc zůstala u ledu.

Tehdejší předseda Akademie věd se dopustil během kampaně Faux pas, když okopíroval z twitteového účtu Michala Horáčka část textu o Klausově amnestii a prezentoval ji jako svůj vlastní názor na facebookovém profilu. Mluvčí Drahoše se Hráčkovi omluvila a uvedla, že to byla chyba externího spolupracovníka. 

Horký favorit na postup do druhého kola je pro setrvání České republiky v Evropské unii. "Přestaňme se hádat, jestli EU ano nebo ne, a pozvedněme náš hlas a vybojujme si v Evropě takové místo, jaké si zasloužíme. Vizi máme, schopné lidi taky," píše Drahoš ve svém programu. Zároveň je pro zachování Senátu, který slouží jako pojistka a přirovnal jej ke zdraví. "Zdraví nám začne chybět v okamžiku, kdy ho nemáme," uvedl profesor pro Český rozhlas.

Vysokoškolský pedagog a vědec se rozhodl, že svou kandidaturu spojí s podpisy občanů. Na Ministerstvo vnitra nakonec odevzdal nejvíce platných podpisů ze tří kandidátů, kteří rovněž oslovili lidi na různých místech země, když odevzdal 142 tisíc podpisů. 

Související

Více souvisejících

profil Jiří Drahoš prezidentská kampaň prezidentské volby 2018 akademie věd

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy