Zemanův přátelský vztah k Rusku a k Putinovi vzbuzuje dlouhodobě kontroverze

Praha - Prezidenta Miloše Zemana dnes při hlasování napadla aktivistka, která anglicky vykřikovala „Zeman, Putinova děvka". Stejné heslo měla napsané i na těle. Právě Zemanův vztah k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi dlouhodobě budí velkou pozornost.

Zeman se nezají svým kladným vztahem k Rusku i Putinovi. Ne vždy ale byly jeho postoje na dění kolem Ruska v souladu s oficiální zahraniční politikou Česka a vzbuzovaly mezi některými politiky kontroverze.

Kontroverzi vyvolaly například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Zeman zdůrazňuje důležitost Ruska jako tuzemského obchodního partnera, což Putin několikrát ocenil.

Putin a Zeman spolu jednali již několikrát, naposledy byl Zeman na návštěvě v Rusku loni v listopadu. S Putinem jednali o spolupráci v energetice, včetně jaderné, a průmyslu, zejména automobilovém. Setkání však zastínila kauza článku o roku 1968, který byl publikován na webu ruského armádního televizního kanálu Zvezda.

Československo by mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968, psalo se v textu Zeman článek označil za čin „novinářského šílence s vylízaným mozkem". Text odsoudil mimo jiné i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se následně od článku na Zemanovu žádost distancoval.

Oba státníci se setkali například i během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015 nebo během Zemanových návštěv Číny v roce 2015 a loni. Právě schůzka v Pekingu vzbudila pozornost i kvůli Zemanově poznámce týkající se značného počtu přítomných novinářů v místnosti. Český prezident vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je „likvidovat", na což Putin diplomaticky reagoval: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano."

Kvůli cestě do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován. Debata se vedla především o jeho zvažované účasti na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Český prezident se přehlídky nakonec nezúčastnil.

Nad jeho návštěvou se pozastavil i tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro. Zeman v té souvislosti řekl, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené. Od té doby byly vztahy mezi Hradem a Schapirem chladné a velmi napjaté.

V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Loni při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil anexi Krymu za „fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu.

Tento návrh ale tehdy rozhořčeně odmítl jak Kyjev, tak i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Vladimír Putin Rusko napadení Miloše Zemana polonahou aktivistkou (12. 1. 2018)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy