Zemanův přátelský vztah k Rusku a k Putinovi vzbuzuje dlouhodobě kontroverze

Praha - Prezidenta Miloše Zemana dnes při hlasování napadla aktivistka, která anglicky vykřikovala „Zeman, Putinova děvka". Stejné heslo měla napsané i na těle. Právě Zemanův vztah k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi dlouhodobě budí velkou pozornost.

Zeman se nezají svým kladným vztahem k Rusku i Putinovi. Ne vždy ale byly jeho postoje na dění kolem Ruska v souladu s oficiální zahraniční politikou Česka a vzbuzovaly mezi některými politiky kontroverze.

Kontroverzi vyvolaly například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Zeman zdůrazňuje důležitost Ruska jako tuzemského obchodního partnera, což Putin několikrát ocenil.

Putin a Zeman spolu jednali již několikrát, naposledy byl Zeman na návštěvě v Rusku loni v listopadu. S Putinem jednali o spolupráci v energetice, včetně jaderné, a průmyslu, zejména automobilovém. Setkání však zastínila kauza článku o roku 1968, který byl publikován na webu ruského armádního televizního kanálu Zvezda.

Československo by mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968, psalo se v textu Zeman článek označil za čin „novinářského šílence s vylízaným mozkem". Text odsoudil mimo jiné i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se následně od článku na Zemanovu žádost distancoval.

Oba státníci se setkali například i během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015 nebo během Zemanových návštěv Číny v roce 2015 a loni. Právě schůzka v Pekingu vzbudila pozornost i kvůli Zemanově poznámce týkající se značného počtu přítomných novinářů v místnosti. Český prezident vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je „likvidovat", na což Putin diplomaticky reagoval: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano."

Kvůli cestě do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován. Debata se vedla především o jeho zvažované účasti na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Český prezident se přehlídky nakonec nezúčastnil.

Nad jeho návštěvou se pozastavil i tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro. Zeman v té souvislosti řekl, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené. Od té doby byly vztahy mezi Hradem a Schapirem chladné a velmi napjaté.

V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Loni při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil anexi Krymu za „fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu.

Tento návrh ale tehdy rozhořčeně odmítl jak Kyjev, tak i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Vladimír Putin Rusko napadení Miloše Zemana polonahou aktivistkou (12. 1. 2018)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 58 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy