ROZHOVOR | Proč půjde Zeman do duelu s Drahošem? Politolog nám prozradil jeho taktiku

ROZHOVOR - Matěj Trávníček, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil o volební účasti, Zemanově strategii a také o tom, že ve druhém kole favorizuje Jiřího Drahoše.

Jaké bylo podle Vás největší překvapení prvního kola prezidentských voleb?

Největší překvapení bylo to, že Jiří Drahoš dokázal spolu s ostatními vyzyvateli nenechal vyhrát s tak velkým náskokem.

Co říkáte na volební účast ani ne 62 %? Je to nízké číslo?

Účast nebyla nízká. Já jsem ji takovou očekával. Taková byla i minule. V prvním kole byla 61 % a ve druhém 59 %. Nerozuměl jsem těm, kteří předpokládali, že účast bude vysoká. Nebyl žádný důvod k tomu, aby byla vyšší. Přece jen ta kampaň byla stínu voleb do Sněmovny, poté následného sestavování vlády, takže nebyl očekávat vyšší účast. Nenahrával tomu ani termín - druhý týden v lednu. Vstoupily do toho svátky, Nový rok, tudíž nebyl žádný důvod pro masovou mobilizaci těch voličů, kteří k volbám normálně nechodí. To nenastalo. Já jsem dokonce v pátek jedné televizi v rozhovoru říkal, že účast bude 62 %.

Miloši Zemanovi "odolala" pouze Praha, Praha-východ a Praha-západ. O čem to svědčí?

Jsem toho názoru, že to byla volby o Miloši Zemanovi. Jestli má být znovu prezidentem, nebo ne. A hlas těch, kteří si myslí, že prezident Zeman už nemá pokračovat ve své funkci, se rozmělnil mezi ostatní kandidáty. Miloš Zeman tedy jakoby vyhrál, ale ve druhém kole se začíná o nuly a je úplně jedno, jestli Drahoše v prvním kole porazil o dvanáct procent. Podstatnější na tom je, že Zeman nemá kde brát voliče. Kdo ho půjde volit z voličů jeho protikandidátů? Drtivá většina z nich bude ve druhém kole volit Jiřího Drahoše, což je také důvod, že Miloš Zeman přistoupil na to, že půjde do debat s Jiřím Drahošem. 

Pokud by Zeman vyhrál větším rozdílem, tak by do debaty s Jiřím Drahošem nešel?

Miloš Zeman zvolil nějako taktiku. Ale, asi, očekával výsledek voleb pro sebe lepší, než jakého dosáhl, a proto tu taktiku teď mění. To je zásadní změna. Vemte si, že se své strategie držel po celou dobu své kampaně, dokonce předtím říkal, že nebude chodit do debat ani před druhým kolem, a teď najednou takový obrat. Miloš Zeman si je vědom toho, že se něco děje, proto nějakým způsobem reaguje.

Co bychom mohli čekat od debat?

Můžeme čekat zhruba to, o čem se kandidáti bavili před prvním kolem, tedy o směřování České republiky, o výkonu prezidentské funkce, debatu o tom, jestli máme jít k Číně a Rusku, nebo máme být spíše prozápadní. V tomto duchu se nejspíše bude pokračovat. Miloš Zeman v podstatě v těch debatách bude skládat účty za své pětileté období, protože ty volby jsou o něm.

A čeká nás podobně vyhrocený závěr kampaně, jako před pěti lety, kdy se prakticky společnost rozdělila?

Myslím, že ano, protože samotný fakt, že prezidenta volíme přímo, vede k tomu, že se rozděluje společnost. Tím, že jsou ve druhém kole dva lidi, takže je to buď A, nebo B. To se vyhrotí samo.

Před pěti lety se spustila debata o Benešových dekretech. Měl by se Jiří Drahoš poučit z minulých voleb?

Určitě to může hrát roli. Dnešním tématem by pro změnu mohla být migrace. Určitě tam bude snaha prezentovat Miloše Zemana jako jasně toho, kdo odmítá migraci, kvóty a podobně. A naopak tam bude snaha prezentovat Jiřího Drahoše jako toho, kdo je umírněnější a migrace mu nevadí. Pro tým Drahoše bude důležité, aby nebyl profesor vnímán veřejností jako promigrační kandidát. On už ale jasně před prvním kolem říkal, že je proti kvótám a proti přerozdělování uprchlíků, tudíž by to pro něj nemuselo být zase tak těžké. Samozřejmě si musí dávat pozor na to, aby nějakým špatným vyjádřením tento obraz o sobě v určitém ohledu nepodkopal.

Pokud se vrátíme k výsledkům prvního kola, pak překvapením byl Marek Hilšer, který s omezenými prostředky dokázal od voličů získat přes 450 tisíc hlasů. V čem se mu podařilo přesvědčit voliče?

Marek Hilšer byl logická volba pro voliče Zelených, Pirátů, takže mě ten jeho výsledek úplně nepřekvapil. Je tu jistá část voličů, kteří - pohybujeme se okolo deseti procent - jsou mladší, velmi liberální, zkrátka takoví, že byl pro ně ideální kandidát.

Pravým opakem byl Mirek Topolánek, kterému se přisuzovalo alespoň deset procent, ale nezískal ani polovinu. Vážně mu uškodila politická minulost?

Některé aféry mohly hrát roli. Největší roli u jeho výsledku ale hrál faktor toho, že do kampaně naskočil hodně pozdě, a také toho, že Mirek Topolánek tím svým naturelem, tím, jaký je, tak neodpovídá představě českého voliče o tom, jaký má být prezident. Český volič má představu, že prezident má být slušná, morální autorita, mocnář, jenž sedí na Hradě a moudře vládne a rozhoduje. Mirek Topolánek s tím svým naturelem neodpovídá představě nekonfliktního kandidáta, která je morální autoritou.

Ale co potom Miloš Zeman?

Přesně. Ale co potom Miloš Zeman (usmívá se)? Současný prezident má však jiný elektorát. Má tu levicovou půlku, která má představu jinou. Chtějí mít lidového prezidenta, jak se to říkalo o Antonínu Zápotockém - táta dělníků. Je to samozřejmě velká nadsázka, ale to je ta druhá představa. Nezemanovský tábor má právě představu takovou, jakou jsem popisoval dříve.

Má tedy Jiří Drahoš šanci ve druhém kole Miloše Zemana porazit?

Myslím, že ano. Po výsledku prvního kola je podle mě favoritem Jiří Drahoš.   

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš rozhovor Matěj Trávníček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

před 9 hodinami

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

před 9 hodinami

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

před 12 hodinami

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

před 13 hodinami

Donald Trump

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

před 14 hodinami

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy