ROZHOVOR - Matěj Trávníček, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil o volební účasti, Zemanově strategii a také o tom, že ve druhém kole favorizuje Jiřího Drahoše.
Jaké bylo podle Vás největší překvapení prvního kola prezidentských voleb?
Největší překvapení bylo to, že Jiří Drahoš dokázal spolu s ostatními vyzyvateli nenechal vyhrát s tak velkým náskokem.
Co říkáte na volební účast ani ne 62 %? Je to nízké číslo?
Účast nebyla nízká. Já jsem ji takovou očekával. Taková byla i minule. V prvním kole byla 61 % a ve druhém 59 %. Nerozuměl jsem těm, kteří předpokládali, že účast bude vysoká. Nebyl žádný důvod k tomu, aby byla vyšší. Přece jen ta kampaň byla stínu voleb do Sněmovny, poté následného sestavování vlády, takže nebyl očekávat vyšší účast. Nenahrával tomu ani termín - druhý týden v lednu. Vstoupily do toho svátky, Nový rok, tudíž nebyl žádný důvod pro masovou mobilizaci těch voličů, kteří k volbám normálně nechodí. To nenastalo. Já jsem dokonce v pátek jedné televizi v rozhovoru říkal, že účast bude 62 %.
Miloši Zemanovi "odolala" pouze Praha, Praha-východ a Praha-západ. O čem to svědčí?
Jsem toho názoru, že to byla volby o Miloši Zemanovi. Jestli má být znovu prezidentem, nebo ne. A hlas těch, kteří si myslí, že prezident Zeman už nemá pokračovat ve své funkci, se rozmělnil mezi ostatní kandidáty. Miloš Zeman tedy jakoby vyhrál, ale ve druhém kole se začíná o nuly a je úplně jedno, jestli Drahoše v prvním kole porazil o dvanáct procent. Podstatnější na tom je, že Zeman nemá kde brát voliče. Kdo ho půjde volit z voličů jeho protikandidátů? Drtivá většina z nich bude ve druhém kole volit Jiřího Drahoše, což je také důvod, že Miloš Zeman přistoupil na to, že půjde do debat s Jiřím Drahošem.
Pokud by Zeman vyhrál větším rozdílem, tak by do debaty s Jiřím Drahošem nešel?
Miloš Zeman zvolil nějako taktiku. Ale, asi, očekával výsledek voleb pro sebe lepší, než jakého dosáhl, a proto tu taktiku teď mění. To je zásadní změna. Vemte si, že se své strategie držel po celou dobu své kampaně, dokonce předtím říkal, že nebude chodit do debat ani před druhým kolem, a teď najednou takový obrat. Miloš Zeman si je vědom toho, že se něco děje, proto nějakým způsobem reaguje.
Co bychom mohli čekat od debat?
Můžeme čekat zhruba to, o čem se kandidáti bavili před prvním kolem, tedy o směřování České republiky, o výkonu prezidentské funkce, debatu o tom, jestli máme jít k Číně a Rusku, nebo máme být spíše prozápadní. V tomto duchu se nejspíše bude pokračovat. Miloš Zeman v podstatě v těch debatách bude skládat účty za své pětileté období, protože ty volby jsou o něm.
A čeká nás podobně vyhrocený závěr kampaně, jako před pěti lety, kdy se prakticky společnost rozdělila?
Myslím, že ano, protože samotný fakt, že prezidenta volíme přímo, vede k tomu, že se rozděluje společnost. Tím, že jsou ve druhém kole dva lidi, takže je to buď A, nebo B. To se vyhrotí samo.
Před pěti lety se spustila debata o Benešových dekretech. Měl by se Jiří Drahoš poučit z minulých voleb?
Určitě to může hrát roli. Dnešním tématem by pro změnu mohla být migrace. Určitě tam bude snaha prezentovat Miloše Zemana jako jasně toho, kdo odmítá migraci, kvóty a podobně. A naopak tam bude snaha prezentovat Jiřího Drahoše jako toho, kdo je umírněnější a migrace mu nevadí. Pro tým Drahoše bude důležité, aby nebyl profesor vnímán veřejností jako promigrační kandidát. On už ale jasně před prvním kolem říkal, že je proti kvótám a proti přerozdělování uprchlíků, tudíž by to pro něj nemuselo být zase tak těžké. Samozřejmě si musí dávat pozor na to, aby nějakým špatným vyjádřením tento obraz o sobě v určitém ohledu nepodkopal.
Pokud se vrátíme k výsledkům prvního kola, pak překvapením byl Marek Hilšer, který s omezenými prostředky dokázal od voličů získat přes 450 tisíc hlasů. V čem se mu podařilo přesvědčit voliče?
Marek Hilšer byl logická volba pro voliče Zelených, Pirátů, takže mě ten jeho výsledek úplně nepřekvapil. Je tu jistá část voličů, kteří - pohybujeme se okolo deseti procent - jsou mladší, velmi liberální, zkrátka takoví, že byl pro ně ideální kandidát.
Pravým opakem byl Mirek Topolánek, kterému se přisuzovalo alespoň deset procent, ale nezískal ani polovinu. Vážně mu uškodila politická minulost?
Některé aféry mohly hrát roli. Největší roli u jeho výsledku ale hrál faktor toho, že do kampaně naskočil hodně pozdě, a také toho, že Mirek Topolánek tím svým naturelem, tím, jaký je, tak neodpovídá představě českého voliče o tom, jaký má být prezident. Český volič má představu, že prezident má být slušná, morální autorita, mocnář, jenž sedí na Hradě a moudře vládne a rozhoduje. Mirek Topolánek s tím svým naturelem neodpovídá představě nekonfliktního kandidáta, která je morální autoritou.
Ale co potom Miloš Zeman?
Přesně. Ale co potom Miloš Zeman (usmívá se)? Současný prezident má však jiný elektorát. Má tu levicovou půlku, která má představu jinou. Chtějí mít lidového prezidenta, jak se to říkalo o Antonínu Zápotockém - táta dělníků. Je to samozřejmě velká nadsázka, ale to je ta druhá představa. Nezemanovský tábor má právě představu takovou, jakou jsem popisoval dříve.
Má tedy Jiří Drahoš šanci ve druhém kole Miloše Zemana porazit?
Myslím, že ano. Po výsledku prvního kola je podle mě favoritem Jiří Drahoš.
Související
Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?
Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon
prezidentské volby 2018 , Miloš Zeman , Jiří Drahoš , rozhovor , Matěj Trávníček
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí
před 50 minutami
"Říkal, že jsme jako Ježíš a Máří Magdaléna." Známý kněz Jaluška čelí obvinění z obtěžování, v církvi končí
před 1 hodinou
Fotograf serveru EuroZprávy.cz podruhé za sebou uspěl v rámci Czech Press Photo
před 1 hodinou
1000 dní války na Ukrajině. Kyjev zveřejnil počty obětí na straně Ruska, jsou alarmující
před 1 hodinou
Možnost použít ATACMS proti Rusku je klíčovým momentem války. USA se přímo zapojí do války, varuje Kreml
před 2 hodinami
Pěstujte plodiny, skladujte pleny. Státy NATO poslaly občanům doporučení, jak přežít válku
před 3 hodinami
Výhled počasí do půlky prosince: Zima začne úřadovat
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.
Zdroj: Libor Novák