ROZHOVOR | Proč půjde Zeman do duelu s Drahošem? Politolog nám prozradil jeho taktiku

ROZHOVOR - Matěj Trávníček, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil o volební účasti, Zemanově strategii a také o tom, že ve druhém kole favorizuje Jiřího Drahoše.

Jaké bylo podle Vás největší překvapení prvního kola prezidentských voleb?

Největší překvapení bylo to, že Jiří Drahoš dokázal spolu s ostatními vyzyvateli nenechal vyhrát s tak velkým náskokem.

Co říkáte na volební účast ani ne 62 %? Je to nízké číslo?

Účast nebyla nízká. Já jsem ji takovou očekával. Taková byla i minule. V prvním kole byla 61 % a ve druhém 59 %. Nerozuměl jsem těm, kteří předpokládali, že účast bude vysoká. Nebyl žádný důvod k tomu, aby byla vyšší. Přece jen ta kampaň byla stínu voleb do Sněmovny, poté následného sestavování vlády, takže nebyl očekávat vyšší účast. Nenahrával tomu ani termín - druhý týden v lednu. Vstoupily do toho svátky, Nový rok, tudíž nebyl žádný důvod pro masovou mobilizaci těch voličů, kteří k volbám normálně nechodí. To nenastalo. Já jsem dokonce v pátek jedné televizi v rozhovoru říkal, že účast bude 62 %.

Miloši Zemanovi "odolala" pouze Praha, Praha-východ a Praha-západ. O čem to svědčí?

Jsem toho názoru, že to byla volby o Miloši Zemanovi. Jestli má být znovu prezidentem, nebo ne. A hlas těch, kteří si myslí, že prezident Zeman už nemá pokračovat ve své funkci, se rozmělnil mezi ostatní kandidáty. Miloš Zeman tedy jakoby vyhrál, ale ve druhém kole se začíná o nuly a je úplně jedno, jestli Drahoše v prvním kole porazil o dvanáct procent. Podstatnější na tom je, že Zeman nemá kde brát voliče. Kdo ho půjde volit z voličů jeho protikandidátů? Drtivá většina z nich bude ve druhém kole volit Jiřího Drahoše, což je také důvod, že Miloš Zeman přistoupil na to, že půjde do debat s Jiřím Drahošem. 

Pokud by Zeman vyhrál větším rozdílem, tak by do debaty s Jiřím Drahošem nešel?

Miloš Zeman zvolil nějako taktiku. Ale, asi, očekával výsledek voleb pro sebe lepší, než jakého dosáhl, a proto tu taktiku teď mění. To je zásadní změna. Vemte si, že se své strategie držel po celou dobu své kampaně, dokonce předtím říkal, že nebude chodit do debat ani před druhým kolem, a teď najednou takový obrat. Miloš Zeman si je vědom toho, že se něco děje, proto nějakým způsobem reaguje.

Co bychom mohli čekat od debat?

Můžeme čekat zhruba to, o čem se kandidáti bavili před prvním kolem, tedy o směřování České republiky, o výkonu prezidentské funkce, debatu o tom, jestli máme jít k Číně a Rusku, nebo máme být spíše prozápadní. V tomto duchu se nejspíše bude pokračovat. Miloš Zeman v podstatě v těch debatách bude skládat účty za své pětileté období, protože ty volby jsou o něm.

A čeká nás podobně vyhrocený závěr kampaně, jako před pěti lety, kdy se prakticky společnost rozdělila?

Myslím, že ano, protože samotný fakt, že prezidenta volíme přímo, vede k tomu, že se rozděluje společnost. Tím, že jsou ve druhém kole dva lidi, takže je to buď A, nebo B. To se vyhrotí samo.

Před pěti lety se spustila debata o Benešových dekretech. Měl by se Jiří Drahoš poučit z minulých voleb?

Určitě to může hrát roli. Dnešním tématem by pro změnu mohla být migrace. Určitě tam bude snaha prezentovat Miloše Zemana jako jasně toho, kdo odmítá migraci, kvóty a podobně. A naopak tam bude snaha prezentovat Jiřího Drahoše jako toho, kdo je umírněnější a migrace mu nevadí. Pro tým Drahoše bude důležité, aby nebyl profesor vnímán veřejností jako promigrační kandidát. On už ale jasně před prvním kolem říkal, že je proti kvótám a proti přerozdělování uprchlíků, tudíž by to pro něj nemuselo být zase tak těžké. Samozřejmě si musí dávat pozor na to, aby nějakým špatným vyjádřením tento obraz o sobě v určitém ohledu nepodkopal.

Pokud se vrátíme k výsledkům prvního kola, pak překvapením byl Marek Hilšer, který s omezenými prostředky dokázal od voličů získat přes 450 tisíc hlasů. V čem se mu podařilo přesvědčit voliče?

Marek Hilšer byl logická volba pro voliče Zelených, Pirátů, takže mě ten jeho výsledek úplně nepřekvapil. Je tu jistá část voličů, kteří - pohybujeme se okolo deseti procent - jsou mladší, velmi liberální, zkrátka takoví, že byl pro ně ideální kandidát.

Pravým opakem byl Mirek Topolánek, kterému se přisuzovalo alespoň deset procent, ale nezískal ani polovinu. Vážně mu uškodila politická minulost?

Některé aféry mohly hrát roli. Největší roli u jeho výsledku ale hrál faktor toho, že do kampaně naskočil hodně pozdě, a také toho, že Mirek Topolánek tím svým naturelem, tím, jaký je, tak neodpovídá představě českého voliče o tom, jaký má být prezident. Český volič má představu, že prezident má být slušná, morální autorita, mocnář, jenž sedí na Hradě a moudře vládne a rozhoduje. Mirek Topolánek s tím svým naturelem neodpovídá představě nekonfliktního kandidáta, která je morální autoritou.

Ale co potom Miloš Zeman?

Přesně. Ale co potom Miloš Zeman (usmívá se)? Současný prezident má však jiný elektorát. Má tu levicovou půlku, která má představu jinou. Chtějí mít lidového prezidenta, jak se to říkalo o Antonínu Zápotockém - táta dělníků. Je to samozřejmě velká nadsázka, ale to je ta druhá představa. Nezemanovský tábor má právě představu takovou, jakou jsem popisoval dříve.

Má tedy Jiří Drahoš šanci ve druhém kole Miloše Zemana porazit?

Myslím, že ano. Po výsledku prvního kola je podle mě favoritem Jiří Drahoš.   

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš rozhovor Matěj Trávníček

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 2 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy