ROZHOVOR | Proč půjde Zeman do duelu s Drahošem? Politolog nám prozradil jeho taktiku

ROZHOVOR - Matěj Trávníček, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil o volební účasti, Zemanově strategii a také o tom, že ve druhém kole favorizuje Jiřího Drahoše.

Jaké bylo podle Vás největší překvapení prvního kola prezidentských voleb?

Největší překvapení bylo to, že Jiří Drahoš dokázal spolu s ostatními vyzyvateli nenechal vyhrát s tak velkým náskokem.

Co říkáte na volební účast ani ne 62 %? Je to nízké číslo?

Účast nebyla nízká. Já jsem ji takovou očekával. Taková byla i minule. V prvním kole byla 61 % a ve druhém 59 %. Nerozuměl jsem těm, kteří předpokládali, že účast bude vysoká. Nebyl žádný důvod k tomu, aby byla vyšší. Přece jen ta kampaň byla stínu voleb do Sněmovny, poté následného sestavování vlády, takže nebyl očekávat vyšší účast. Nenahrával tomu ani termín - druhý týden v lednu. Vstoupily do toho svátky, Nový rok, tudíž nebyl žádný důvod pro masovou mobilizaci těch voličů, kteří k volbám normálně nechodí. To nenastalo. Já jsem dokonce v pátek jedné televizi v rozhovoru říkal, že účast bude 62 %.

Miloši Zemanovi "odolala" pouze Praha, Praha-východ a Praha-západ. O čem to svědčí?

Jsem toho názoru, že to byla volby o Miloši Zemanovi. Jestli má být znovu prezidentem, nebo ne. A hlas těch, kteří si myslí, že prezident Zeman už nemá pokračovat ve své funkci, se rozmělnil mezi ostatní kandidáty. Miloš Zeman tedy jakoby vyhrál, ale ve druhém kole se začíná o nuly a je úplně jedno, jestli Drahoše v prvním kole porazil o dvanáct procent. Podstatnější na tom je, že Zeman nemá kde brát voliče. Kdo ho půjde volit z voličů jeho protikandidátů? Drtivá většina z nich bude ve druhém kole volit Jiřího Drahoše, což je také důvod, že Miloš Zeman přistoupil na to, že půjde do debat s Jiřím Drahošem. 

Pokud by Zeman vyhrál větším rozdílem, tak by do debaty s Jiřím Drahošem nešel?

Miloš Zeman zvolil nějako taktiku. Ale, asi, očekával výsledek voleb pro sebe lepší, než jakého dosáhl, a proto tu taktiku teď mění. To je zásadní změna. Vemte si, že se své strategie držel po celou dobu své kampaně, dokonce předtím říkal, že nebude chodit do debat ani před druhým kolem, a teď najednou takový obrat. Miloš Zeman si je vědom toho, že se něco děje, proto nějakým způsobem reaguje.

Co bychom mohli čekat od debat?

Můžeme čekat zhruba to, o čem se kandidáti bavili před prvním kolem, tedy o směřování České republiky, o výkonu prezidentské funkce, debatu o tom, jestli máme jít k Číně a Rusku, nebo máme být spíše prozápadní. V tomto duchu se nejspíše bude pokračovat. Miloš Zeman v podstatě v těch debatách bude skládat účty za své pětileté období, protože ty volby jsou o něm.

A čeká nás podobně vyhrocený závěr kampaně, jako před pěti lety, kdy se prakticky společnost rozdělila?

Myslím, že ano, protože samotný fakt, že prezidenta volíme přímo, vede k tomu, že se rozděluje společnost. Tím, že jsou ve druhém kole dva lidi, takže je to buď A, nebo B. To se vyhrotí samo.

Před pěti lety se spustila debata o Benešových dekretech. Měl by se Jiří Drahoš poučit z minulých voleb?

Určitě to může hrát roli. Dnešním tématem by pro změnu mohla být migrace. Určitě tam bude snaha prezentovat Miloše Zemana jako jasně toho, kdo odmítá migraci, kvóty a podobně. A naopak tam bude snaha prezentovat Jiřího Drahoše jako toho, kdo je umírněnější a migrace mu nevadí. Pro tým Drahoše bude důležité, aby nebyl profesor vnímán veřejností jako promigrační kandidát. On už ale jasně před prvním kolem říkal, že je proti kvótám a proti přerozdělování uprchlíků, tudíž by to pro něj nemuselo být zase tak těžké. Samozřejmě si musí dávat pozor na to, aby nějakým špatným vyjádřením tento obraz o sobě v určitém ohledu nepodkopal.

Pokud se vrátíme k výsledkům prvního kola, pak překvapením byl Marek Hilšer, který s omezenými prostředky dokázal od voličů získat přes 450 tisíc hlasů. V čem se mu podařilo přesvědčit voliče?

Marek Hilšer byl logická volba pro voliče Zelených, Pirátů, takže mě ten jeho výsledek úplně nepřekvapil. Je tu jistá část voličů, kteří - pohybujeme se okolo deseti procent - jsou mladší, velmi liberální, zkrátka takoví, že byl pro ně ideální kandidát.

Pravým opakem byl Mirek Topolánek, kterému se přisuzovalo alespoň deset procent, ale nezískal ani polovinu. Vážně mu uškodila politická minulost?

Některé aféry mohly hrát roli. Největší roli u jeho výsledku ale hrál faktor toho, že do kampaně naskočil hodně pozdě, a také toho, že Mirek Topolánek tím svým naturelem, tím, jaký je, tak neodpovídá představě českého voliče o tom, jaký má být prezident. Český volič má představu, že prezident má být slušná, morální autorita, mocnář, jenž sedí na Hradě a moudře vládne a rozhoduje. Mirek Topolánek s tím svým naturelem neodpovídá představě nekonfliktního kandidáta, která je morální autoritou.

Ale co potom Miloš Zeman?

Přesně. Ale co potom Miloš Zeman (usmívá se)? Současný prezident má však jiný elektorát. Má tu levicovou půlku, která má představu jinou. Chtějí mít lidového prezidenta, jak se to říkalo o Antonínu Zápotockém - táta dělníků. Je to samozřejmě velká nadsázka, ale to je ta druhá představa. Nezemanovský tábor má právě představu takovou, jakou jsem popisoval dříve.

Má tedy Jiří Drahoš šanci ve druhém kole Miloše Zemana porazit?

Myslím, že ano. Po výsledku prvního kola je podle mě favoritem Jiří Drahoš.   

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš rozhovor Matěj Trávníček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

před 2 hodinami

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 10 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 12 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 12 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 13 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 14 hodinami

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy