Praha/Bratislava - Znovuzvolení Miloše Zemana českým prezidentem nevěští pro Českou republiku nic dobrého, úřadující hlava státu rozděluje společnost. Tvrdí to prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
"Pro českou společnost to nevěští nic dobrého, že nedojde ke změně. Je (Zeman) politikem, který rozděluje českou společnost a občany. Jeho zahraničněpolitické aktivity jsou pochybné, byť hlavním hráčem v zahraniční politice není prezident, ale vláda," uvedl Mesežnikov, který po prvním kole českých prezidentských voleb viděl mírnou převahu Drahoše.
Zemanovi podle Mesežnikova nakonec patrně pomohlo pevné voličské jádro a skutečnost, že dokázal oslovit nevoliče. Dodal, že v Zemanův prospěch hrály také možná i jeho výroky o tom, že Drahoš je začátečník v politice a že se v ní nevyzná a je nezkušený. Mesežnikov také zmínil průběh kampaně, ve které byl Drahoš označován "vítačem migrantů" a Zeman naopak za osobu, která je proti imigraci.
"Zeman evidentně přitáhl nové voliče. Drahošovi se nepodařilo oslovit všechny voliče, které mu ´dohodili´ neúspěšní prezidentští kandidáti," uvedl Mesežnikov.
Těsné volební vítězství Zemana podle šéfa IVO potvrdilo rozdělení české společnosti. "Drahoš reprezentoval spíše to, co se týče budoucnosti, Zeman spíše ztělesňuje minulost," řekl.
Mesežnikov soudí, že znovuzvolení Zemana ulehčí vládnutí českému premiérovi Andreji Babišovi, jehož menšinová jednobarevná vláda dříve v lednu nedostala důvěru Sněmovny.
"Míra vzájemného pochopení mezi Zemanem a Babišem je podstatně vyšší, než by byla mezi Drahošem a Babišem. Ulehčí to řešení, která jsou v souladu s představami Babiše a Zemana. Jsou si značně blízcí v náhledu na politiku," uvedl Mesežnikov.
//
Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem znamená pokračování stávající české antiunijní a antiimigrační rétoriky, míní profesor amsterodamské univerzity a výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Steven Blockmans. V širším kontextu podle něj hlasování jen dokreslilo celkový obraz nálad občanů v regionu střední a východní Evropy.
"Je to vítězství politiky rozdělování, kterou Zeman praktikoval v několika posledních letech," řekl ČTK Blockmans. Připomněl protievropskou, protiislámskou a protiimigrační, často navíc vulgární rétoriku staronové hlavy státu.
Pro pozorovatele mimo Česko může být podle analytika až "nepochopitelné, že takový klaun", navíc s těsnými vazbami na Kreml, dostane druhou šanci v nejvýznamnější funkci v zemi a většinovou podporu proti umírněnějšímu a liberálnějšímu kandidátovi, kterým byl někdejší akademik Jiří Drahoš. Blockmans upozornil, že Drahošova agenda většinu voličů nepřesvědčila, ani když se pokusil hrát na podobnou antiimigrační notu jako Zeman.
Analytik připomněl, že v Česku se prezident podílí především na určování a ovlivňování veřejné debaty, která nyní míří proti EU a evropským zájmům. "Jeho hlavní pravomocí je ale jmenování předsedy vlády," podotkl Blockmans, podle kterého je i tohle v Zemanově případě kontroverzní věcí. Zeman dává najevo, že hodlá i podruhé svěřit zformování kabinetu nynějšímu premiérovi v demisi Andreji Babišovi, kterého nedávno sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda.
Související
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák