Praha/Bratislava - Znovuzvolení Miloše Zemana českým prezidentem nevěští pro Českou republiku nic dobrého, úřadující hlava státu rozděluje společnost. Tvrdí to prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
"Pro českou společnost to nevěští nic dobrého, že nedojde ke změně. Je (Zeman) politikem, který rozděluje českou společnost a občany. Jeho zahraničněpolitické aktivity jsou pochybné, byť hlavním hráčem v zahraniční politice není prezident, ale vláda," uvedl Mesežnikov, který po prvním kole českých prezidentských voleb viděl mírnou převahu Drahoše.
Zemanovi podle Mesežnikova nakonec patrně pomohlo pevné voličské jádro a skutečnost, že dokázal oslovit nevoliče. Dodal, že v Zemanův prospěch hrály také možná i jeho výroky o tom, že Drahoš je začátečník v politice a že se v ní nevyzná a je nezkušený. Mesežnikov také zmínil průběh kampaně, ve které byl Drahoš označován "vítačem migrantů" a Zeman naopak za osobu, která je proti imigraci.
"Zeman evidentně přitáhl nové voliče. Drahošovi se nepodařilo oslovit všechny voliče, které mu ´dohodili´ neúspěšní prezidentští kandidáti," uvedl Mesežnikov.
Těsné volební vítězství Zemana podle šéfa IVO potvrdilo rozdělení české společnosti. "Drahoš reprezentoval spíše to, co se týče budoucnosti, Zeman spíše ztělesňuje minulost," řekl.
Mesežnikov soudí, že znovuzvolení Zemana ulehčí vládnutí českému premiérovi Andreji Babišovi, jehož menšinová jednobarevná vláda dříve v lednu nedostala důvěru Sněmovny.
"Míra vzájemného pochopení mezi Zemanem a Babišem je podstatně vyšší, než by byla mezi Drahošem a Babišem. Ulehčí to řešení, která jsou v souladu s představami Babiše a Zemana. Jsou si značně blízcí v náhledu na politiku," uvedl Mesežnikov.
//
Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem znamená pokračování stávající české antiunijní a antiimigrační rétoriky, míní profesor amsterodamské univerzity a výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Steven Blockmans. V širším kontextu podle něj hlasování jen dokreslilo celkový obraz nálad občanů v regionu střední a východní Evropy.
"Je to vítězství politiky rozdělování, kterou Zeman praktikoval v několika posledních letech," řekl ČTK Blockmans. Připomněl protievropskou, protiislámskou a protiimigrační, často navíc vulgární rétoriku staronové hlavy státu.
Pro pozorovatele mimo Česko může být podle analytika až "nepochopitelné, že takový klaun", navíc s těsnými vazbami na Kreml, dostane druhou šanci v nejvýznamnější funkci v zemi a většinovou podporu proti umírněnějšímu a liberálnějšímu kandidátovi, kterým byl někdejší akademik Jiří Drahoš. Blockmans upozornil, že Drahošova agenda většinu voličů nepřesvědčila, ani když se pokusil hrát na podobnou antiimigrační notu jako Zeman.
Analytik připomněl, že v Česku se prezident podílí především na určování a ovlivňování veřejné debaty, která nyní míří proti EU a evropským zájmům. "Jeho hlavní pravomocí je ale jmenování předsedy vlády," podotkl Blockmans, podle kterého je i tohle v Zemanově případě kontroverzní věcí. Zeman dává najevo, že hodlá i podruhé svěřit zformování kabinetu nynějšímu premiérovi v demisi Andreji Babišovi, kterého nedávno sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , prezidentské volby 2018
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák