Zeman se plete? Lidé nejsou dost chytří, aby poznali pravdu, varuje expert na dezinformace

Expert na dezinformace si není jistý, jestli měly lživé a falešné zprávy nějaký vliv na letošní prezidentské volby. Vysvětlil ale, proč se v době sociálních sítí ještě šíří dezinformace přes e-maily. "Protože senioři na sociálních sítích ještě nejsou tak aktivní. Řada z nich tam je kvůli kontaktu s rodinou. Když si představíte standardního seniora, tak on nemá čas trávit celý den na Facebooku," vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Kamil Kopecký.

Podle něj nejsou senioři zvyklí trávit na sociálních sítích celý den, protože to nemají spojené s jejich generací. Většina seniorů se naučila používat e-maily kvůli komunikaci se jejich rodinami. Naopak u mladší generace je to jiné. Je zvyklá být na sociálních sítích celý den, a proto se jich šíření dezinformací přes e-maily takřka vůbec netýká. Je to otázka věku. Dezinformace podle Kopeckého šíří spíše lidé ve věkové kategorii 55 let. "Senioři také hodně reagují na poplašné zprávy vyvolávající paniku, zábavné e-maily a zprávy z politiky. Na tyto zprávy reagují více než na jiné oblasti," vysvětlil expert. 

Kopecký také připustil, že zaregistrovaly dezinformace jak protizemnaovské, tak protidrahošovské. Poměrově to však bylo asi třicet ku jedné v neprospěch Jiřího Drahoše. Dezinformace proti prezidentovi Zemanovi byly až na hranici vtipu. Například když jeho žena Ivana Zemanová byla zobrazena na fotografii v hidžábu a bylo k tomu dopsáno, že tajně přijala muslimské jméno. "Fotografie byla účelově zkreslená a i když to bylo míněno jako vtip, starší lidé tomu věří," vysvětlil. Co se týká Jiřího Drahoše, tak tam byly šířeny vyloženě lži, že spolupracoval s StB, ilumináty a podobně.

Zakladatel projektu E-bezpečí odmítá, že by příjemci dezinformací byli hloupí, ale jen nemají digitální kompetence a neumí si ověřit zdroj. Spousta starších lidí se totiž domnívá, že napsané informace jsou pravdivé. Kopecký se domnívá, že dezinformace vznikají i na základě iniciace zahraniční rozvědky. Jindy roli hraje například lidová tvořivost. "Co se týče českých podmínek a toho, co se šířilo proti Drahošovi, jsem si jistý, že informace cíleně vytvářely prozemanovsky zaměřené skupiny lidí," uvedl Kopecký a dodal: "Už jen to, že daleko víc dezinformací bylo proti Drahošovi, vypovídá o tom, že to není náhodný jev. Nevím, kdo je v pozadí, kolik jich je, zda jsou placení," varuje expert.

Jak se dezinformacím bránit? Takově informace poznat podle různých vodítek, například absence zdrojů, využívání různých fontů, barev nebo diakritiky. Podle Kopeckého je variantou takovéto informace cenzurovat. "Nastavit filtry tak, aby společnosti poskytující e-mailovou komunikaci zachytily tento obsah jako podvod a dezinformaci," uvedl. V případě sociálních sítí by se mu líbilo, kdyby bylo u článku napsáno, zda čerpal z ověřeného zdroje. "Něco dáte na Facebook a objeví se ikona, která řekne tohle je věrohodný/nevěrohodný zdroj. Jinak si ale nedovedu představit jiný způsob obrany než vzdělávání," míní Kopecký, jenž na závěr dodal: "Rozhodně není pravda, co říká prezident Zeman: že lidé jsou dost chytří, aby rozpoznali pravdu a lež. To je úplný nesmysl."