Schillerová přišla k Jílkové a pěkně to schytala. Snažíte se promyšleně likvidovat podnikatelské prostředí, zuřili živnostníci

Petr Bajer ze Strany soukromníků se domnívá, že celá myšlenka EET vychází z mylné představy, že podnikatelé skutečně zaevidují veškeré vydané účtenky. Podle jeho názoru však v praxi běžně dochází k tomu, že jsou účtenky, které si zákazník nepřevzal, stornovány.

Ministryně financí Alena Schillerová mu nejprve oponovala průzkumem Sociologické agentury, podle níž má EET podporu 60 % respondentů. Následně zmínila účtenkovou loterii, která má motivovat spotřebitelé k tomu, aby požadovali účtenky. Mimo jiné také uvedla, že podnikatelé, kteří často stornují účtenky, jsou kontrolováni finanční správou.

V následujících minutách se řešily náklady spojené s pořízením registračních pokladen a kompetence příslušných firem, které je nabízejí. Ministryně financí zdůraznila, že bylo uspořádáno několik veletrhů, na nichž si podnikatelé mohli vybrat dobrého dodavatele. 

Paní Babuláková, živnostnice, která v důsledku EET musela ukončit podnikání, a skončila na úřadu práce, řekla, že její kamarádka provozující květinářství měla problém poté, co se jí rozbila registrační pokladna v důsledku živelné pohromy. Kromě toho také zmínila, že jí pokladna, kterou si pořídila od firmy O2, nefungovala. 

Jaromír Schubert, prezident Unie Středního stavu, zdůraznil náklady související s pořízením registrační pokladny, včetně výdajů na zaškolení zaměstnanců, které nejsou považovány za daňově účinné. Ministryně toto popřela a řekla, že si provozovatelé restaurací mohou uplatnit slevu pět tisíc a úlevy z DPH.

Ministryně financí také zmínila paušální daň pro podnikatele, kterou se však nepodařilo prosadit za předchozí Sobotkovy vlády.

Následně se dostal ke slovu pán z publika, provozovatel restaurace, který kritizoval odložení dalších vln EET a obecně neschopnost tohoto zákona narovnat podnikatelské prostředí. Ministryně financí se zeptal, proč musí nést zodpovědnost za to, že některý z jeho zaměstnanců nezaeviduje účtenku. Ta mu na to odpověděla, že se může opřít o zákoník práce, a jím zaplacené penále předepsat k úhradě zaměstnancům.

Diskuze se následně dostala k nálezu Ústavního soudu a jeho vlivu na třetí a čtvrtou vlnu EET. Ta se momentálně odkládá na rok 2019. Podle ministryně financí má politickou podporu, ale paní Jílková řekla, že podle informací poslali poslanci do prvního čtení novelu zákona EET, která by do něj zahrnula pouze podnikatele s minimálním obratem ve výši jednoho milionu.

K mikrofonu se následně dostal zaměstnanec celní správy, podle něhož nemají s EET problém ani zahraniční provozovatelé tržnic.

Jaromír Schubert dále kritizoval, že hnutí ANO údajně chystá zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 na 19 %, a že se obecně zhoršuje podnikatelské prostředí. Ministryně financí tato tvrzení odmítla a řekla, že se chystá pouze zrušení superhrubé mzdy, které zavedly předchozí vlády.

Diskuze se zvrtla ve slovní rozepři mezi odpůrci a zastánci EET. Odpůrci jsou přesvědčeni, že účelem EET je promyšlená likvidace podnikatelského prostředí, zastánci to jasně popírají a jdou do protiútoku. Snaží se o smír se slovy, že pokud by odpůrci EET byli skutečně tak poctiví, jak tvrdí, nebylo by jí skutečně zapotřebí, ale že tomu tak bohužel není.

Ke slovu se dostává jiný pán z publika, který se ptá ministryně na zkušenosti s EET v jiných zemích, zejména v Německu, Velké Británii a Švýcarsku, které nám jsou vydávány za vzor, ale EET nemají.

Ministryně financí na to odpovídá tak, že 17 evropských zemí má buď EET, registrační pokladny, nebo obojí. Dále zdůrazňuje, že Německo má sice jiný systém, ale také uvažuje o EET. 

Jiný pán se ptá ministryně, proč vytáhli z podnikatelů miliony korun na pořízení EET a na účtenkový papír, a jestli vůbec ví, kolik vybrali prostřednictvím EET, protože podle informací, které si dohledal, zjistil, že DPH přineslo do státního rozpočtu 80 mld. Kč, zatímco EET pouze 2 mld. Kč.

Podle ministryně financí se jenom díky EET podařilo zvýšit výběr z DPH o 6 mld. Kč.

Diskuze se pak následně uchýlila ke konci. Příštím tématem budou zubaři, jejich kvalita a dostupnost.