Přesun ambasády ČR do Jeruzaléma? Právnička v tom problém nevidí, horší je přístup Izraele

Praha - Expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková tvrdí, že by Česko přestěhováním ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma nutně neporušilo mezinárodní závazky. Ministerstvo zahraničí dnes potvrdilo, že zastoupení v Jeruzalémě zvažuje.

Diskuse o přesunu českého zastoupení ožila po prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa, který záměr přesunout velvyslanectví do Jeruzaléma oznámil loni v prosinci. Česko jako tradiční spojenec Izraele patřilo k zemím, které tuto myšlenku neodmítly.

"Ke zprávám o stěhování naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, které se různě objevují, se MZV v uplynulých týdnech vyjádřilo s tím, že nějakou formu zastoupení v Jeruzalému v rozumné budoucnosti zvažujeme," reagovala na dotaz ČTK česká diplomacie.

Bílková podotkla, že umístění zastupitelských úřadu není v mezinárodním právu upraveno. Je ale obvyklé, že se nacházejí v hlavním městě. Stěhování ambasády však nutně nemusí znamenat, že by vysílající stát vyjadřoval uznání nějakého města za hlavní město přijímacího státu. U Jeruzaléma je podle ní situace jiná. "Zde je zjevné - a prezident Trump to jasně řekl - že důvodem přesunu je právě potvrzení toho, že USA (a případně další státy, které by USA následovaly) považují za hlavní město Izraele Jeruzalém. V případě Izraele tedy přesun zastupitelského úřadu a uznání Jeruzaléma za hlavní město nelze oddělovat, protože to první má stvrdit to druhé," soudí Bílková.

Totéž by podle expertky, platilo i pro Českou republiku. "Vzhledem ke kontextu by bylo těžké přesun zastupitelského úřadu do Jeruzaléma interpretovat jinak než jako výraz přesvědčení, že Jeruzalém je hlavní město Izraele. Nemyslím si tedy, že přesunem by se ČR blížila k tomu, aby byla uznání nakloněna - to uznání by takto realizovala," uvedla.

Z hlediska mezinárodního práva je podstatné, aby se Česká republika řídila platnými dohodami. "S tím, že Jeruzalém bude také hlavním městem Izraele, se obecně počítá. Klíčové je ale ono "také". Jeruzalém by se měl stát hlavním městem Izraele i Palestiny, resp. jeho konečný status by měl být stanoven jednáním," připomněla Bílková.

V dosavadních krocích se Česká republika tohoto rámce držela, poznamenala. Například v prohlášení po projevu prezidenta Trumpa MVZ uvedlo, že považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i státu Palestina. Než bude uzavřen mír mezi Izraelem a Palestinou, ČR prakticky uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967. Problém vidí Bílková v tom, jak k věci přistupuje Izrael. "Dává dosti jasně najevo, že mezinárodněprávní úpravu v dané oblasti není ochoten respektovat, a že Jeruzalém jako celek je pro něj výlučně jeho hlavním městem," poznamenala.

Související

Budova českého velvyslanectví v Berlíně. (autor: Jörg Zägel)

Berlín hledá nové jméno pro Mouřenínovu ulici, kde je ambasáda ČR

Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.

Více souvisejících

velvyslanectví ČR Izrael Jeruzalém diplomacie ministerstvo zahraničí Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy