Berlín hledá nové jméno pro Mouřenínovu ulici, kde je ambasáda ČR

Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.

"Aktuální spor o přejmenování Mohrenstrasse považuji za pokus o společenskou polemiku. To je vše v pořádku a netřeba se k tomu oficiálně vyjadřovat," řekl ČTK český designovaný velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. "Možnost změnit jméno ulic či náměstí je výhradně právo místních samospráv a občanů. V Německu a v Berlíně to není nic tak mimořádného. Za posledních sto let k tomu docházelo opakovaně. Nejprve jako snaha město si ideologicky přivlastnit, následně jako snaha zjednat nápravu," dodal.

Pro českou ambasádu nebude očekávané přejmenování první. Ještě do začátku 90. let se přilehlá část nynější Wilhelmstrasse jmenovala po prvním premiérovi někdejší Německé demokratické republiky (DDR) Ottu Grotewohlovi. Historii změn názvů má i přilehlá stanice metra, která se dnes nazývá Mohrenstrasse a která ústí přímo u velvyslanectví.

Původně se stanice jmenovala Kaiserhof po jednom z tehdy nejluxusnějších berlínských hotelů a později nesla jméno po komunistovi Ernstu Thälmannovi, který zemřel pravděpodobně v koncentračním táboře Buchenwald a jehož odkaz východoněmecký režim politicky využíval. Následně se stanice přeměnila na Grotewohlovu a po německém znovusjednocení dostala název Mohrenstrasse.

Jméno ulice dostala v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.

Řada lidí a také spolků, které vystupují proti rasismu, proto název stanice i ulice považují za urážlivý. Etalon německé slovní zásoby, slovník Duden, označuje termín Mohr (mouřenín) za zastaralý a za diskriminační. Jako k vulgárnímu názvu ulice a stanice přistupuje například spolek Berlin Postkolonial, který žádá z ulic odstranění odkazů na koloniální minulost Německa. "Hovoříme proto jen o M-ulici. Bolí totiž, že ještě ve 21. století musíme ve veřejném prostoru takové slovo vídat," říká mluvčí spolku Mnyaka Sururu Mboro.

O problematickém jménu stanice se v Berlíně sice diskutuje desítky let, debaty ale nyní rozvířila květnová smrt amerického černocha George Floyda, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté dokonce při jednom z protestů stanici Mohrenstrasse přejmenovali na Floydovu. Po celé ulici jsou pak patrné barvou nastříkané výzvy ke změně názvu.

Berlínský dopravní podnik BVG krátce po protestech oznámil, že stanici přejmenuje. Jako vhodný návrh dopravce vybral název Glinkastrasse po nedaleké ulici. Ta jméno dostala po ruském skladateli 19. století Michailu Glinkovi. Od této možnosti ale BVG ustoupil, neboť se ukázalo, že Glinka je spojován s antisemitskými názory.

"Tento návrh již není aktuální," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Jannes Schwentu. "O antisemitském pozadí jsme nevěděli," doplnil.

Hledání nového jména pro stanici a případně i ulici se tak stává během na dlouhou trať, město i dopravní podnik hovoří o co nejširší diskuzi. Berlínská městská část Mitte, v jejíž kompetenci přejmenování ulice je, ČTK sdělila, že je nezbytná důkladná právní příprava, neboť případné žaloby by zvolení nového jména mohly zablokovat na několik let. Mluvčí zmíněné městské části Laura Sanderová uvedla, že bylo uspořádáno již několik pracovních sezení za účasti odborníků a představitelů občanských iniciativ a že další slyšení se plánují.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín velvyslanectví ČR Německo

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy