Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.
"Aktuální spor o přejmenování Mohrenstrasse považuji za pokus o společenskou polemiku. To je vše v pořádku a netřeba se k tomu oficiálně vyjadřovat," řekl ČTK český designovaný velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. "Možnost změnit jméno ulic či náměstí je výhradně právo místních samospráv a občanů. V Německu a v Berlíně to není nic tak mimořádného. Za posledních sto let k tomu docházelo opakovaně. Nejprve jako snaha město si ideologicky přivlastnit, následně jako snaha zjednat nápravu," dodal.
Pro českou ambasádu nebude očekávané přejmenování první. Ještě do začátku 90. let se přilehlá část nynější Wilhelmstrasse jmenovala po prvním premiérovi někdejší Německé demokratické republiky (DDR) Ottu Grotewohlovi. Historii změn názvů má i přilehlá stanice metra, která se dnes nazývá Mohrenstrasse a která ústí přímo u velvyslanectví.
Původně se stanice jmenovala Kaiserhof po jednom z tehdy nejluxusnějších berlínských hotelů a později nesla jméno po komunistovi Ernstu Thälmannovi, který zemřel pravděpodobně v koncentračním táboře Buchenwald a jehož odkaz východoněmecký režim politicky využíval. Následně se stanice přeměnila na Grotewohlovu a po německém znovusjednocení dostala název Mohrenstrasse.
Jméno ulice dostala v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.
Řada lidí a také spolků, které vystupují proti rasismu, proto název stanice i ulice považují za urážlivý. Etalon německé slovní zásoby, slovník Duden, označuje termín Mohr (mouřenín) za zastaralý a za diskriminační. Jako k vulgárnímu názvu ulice a stanice přistupuje například spolek Berlin Postkolonial, který žádá z ulic odstranění odkazů na koloniální minulost Německa. "Hovoříme proto jen o M-ulici. Bolí totiž, že ještě ve 21. století musíme ve veřejném prostoru takové slovo vídat," říká mluvčí spolku Mnyaka Sururu Mboro.
O problematickém jménu stanice se v Berlíně sice diskutuje desítky let, debaty ale nyní rozvířila květnová smrt amerického černocha George Floyda, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté dokonce při jednom z protestů stanici Mohrenstrasse přejmenovali na Floydovu. Po celé ulici jsou pak patrné barvou nastříkané výzvy ke změně názvu.
Berlínský dopravní podnik BVG krátce po protestech oznámil, že stanici přejmenuje. Jako vhodný návrh dopravce vybral název Glinkastrasse po nedaleké ulici. Ta jméno dostala po ruském skladateli 19. století Michailu Glinkovi. Od této možnosti ale BVG ustoupil, neboť se ukázalo, že Glinka je spojován s antisemitskými názory.
"Tento návrh již není aktuální," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Jannes Schwentu. "O antisemitském pozadí jsme nevěděli," doplnil.
Hledání nového jména pro stanici a případně i ulici se tak stává během na dlouhou trať, město i dopravní podnik hovoří o co nejširší diskuzi. Berlínská městská část Mitte, v jejíž kompetenci přejmenování ulice je, ČTK sdělila, že je nezbytná důkladná právní příprava, neboť případné žaloby by zvolení nového jména mohly zablokovat na několik let. Mluvčí zmíněné městské části Laura Sanderová uvedla, že bylo uspořádáno již několik pracovních sezení za účasti odborníků a představitelů občanských iniciativ a že další slyšení se plánují.
Související
Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
Berlín , velvyslanectví ČR , Německo
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 29 minutami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 1 hodinou
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 2 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 4 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 5 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 7 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 8 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 8 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 9 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 11 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.
Zdroj: Libor Novák