Berlín hledá nové jméno pro Mouřenínovu ulici, kde je ambasáda ČR

Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.

"Aktuální spor o přejmenování Mohrenstrasse považuji za pokus o společenskou polemiku. To je vše v pořádku a netřeba se k tomu oficiálně vyjadřovat," řekl ČTK český designovaný velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. "Možnost změnit jméno ulic či náměstí je výhradně právo místních samospráv a občanů. V Německu a v Berlíně to není nic tak mimořádného. Za posledních sto let k tomu docházelo opakovaně. Nejprve jako snaha město si ideologicky přivlastnit, následně jako snaha zjednat nápravu," dodal.

Pro českou ambasádu nebude očekávané přejmenování první. Ještě do začátku 90. let se přilehlá část nynější Wilhelmstrasse jmenovala po prvním premiérovi někdejší Německé demokratické republiky (DDR) Ottu Grotewohlovi. Historii změn názvů má i přilehlá stanice metra, která se dnes nazývá Mohrenstrasse a která ústí přímo u velvyslanectví.

Původně se stanice jmenovala Kaiserhof po jednom z tehdy nejluxusnějších berlínských hotelů a později nesla jméno po komunistovi Ernstu Thälmannovi, který zemřel pravděpodobně v koncentračním táboře Buchenwald a jehož odkaz východoněmecký režim politicky využíval. Následně se stanice přeměnila na Grotewohlovu a po německém znovusjednocení dostala název Mohrenstrasse.

Jméno ulice dostala v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.

Řada lidí a také spolků, které vystupují proti rasismu, proto název stanice i ulice považují za urážlivý. Etalon německé slovní zásoby, slovník Duden, označuje termín Mohr (mouřenín) za zastaralý a za diskriminační. Jako k vulgárnímu názvu ulice a stanice přistupuje například spolek Berlin Postkolonial, který žádá z ulic odstranění odkazů na koloniální minulost Německa. "Hovoříme proto jen o M-ulici. Bolí totiž, že ještě ve 21. století musíme ve veřejném prostoru takové slovo vídat," říká mluvčí spolku Mnyaka Sururu Mboro.

O problematickém jménu stanice se v Berlíně sice diskutuje desítky let, debaty ale nyní rozvířila květnová smrt amerického černocha George Floyda, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté dokonce při jednom z protestů stanici Mohrenstrasse přejmenovali na Floydovu. Po celé ulici jsou pak patrné barvou nastříkané výzvy ke změně názvu.

Berlínský dopravní podnik BVG krátce po protestech oznámil, že stanici přejmenuje. Jako vhodný návrh dopravce vybral název Glinkastrasse po nedaleké ulici. Ta jméno dostala po ruském skladateli 19. století Michailu Glinkovi. Od této možnosti ale BVG ustoupil, neboť se ukázalo, že Glinka je spojován s antisemitskými názory.

"Tento návrh již není aktuální," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Jannes Schwentu. "O antisemitském pozadí jsme nevěděli," doplnil.

Hledání nového jména pro stanici a případně i ulici se tak stává během na dlouhou trať, město i dopravní podnik hovoří o co nejširší diskuzi. Berlínská městská část Mitte, v jejíž kompetenci přejmenování ulice je, ČTK sdělila, že je nezbytná důkladná právní příprava, neboť případné žaloby by zvolení nového jména mohly zablokovat na několik let. Mluvčí zmíněné městské části Laura Sanderová uvedla, že bylo uspořádáno již několik pracovních sezení za účasti odborníků a představitelů občanských iniciativ a že další slyšení se plánují.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín velvyslanectví ČR Německo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy