Berlín hledá nové jméno pro Mouřenínovu ulici, kde je ambasáda ČR

Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.

"Aktuální spor o přejmenování Mohrenstrasse považuji za pokus o společenskou polemiku. To je vše v pořádku a netřeba se k tomu oficiálně vyjadřovat," řekl ČTK český designovaný velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. "Možnost změnit jméno ulic či náměstí je výhradně právo místních samospráv a občanů. V Německu a v Berlíně to není nic tak mimořádného. Za posledních sto let k tomu docházelo opakovaně. Nejprve jako snaha město si ideologicky přivlastnit, následně jako snaha zjednat nápravu," dodal.

Pro českou ambasádu nebude očekávané přejmenování první. Ještě do začátku 90. let se přilehlá část nynější Wilhelmstrasse jmenovala po prvním premiérovi někdejší Německé demokratické republiky (DDR) Ottu Grotewohlovi. Historii změn názvů má i přilehlá stanice metra, která se dnes nazývá Mohrenstrasse a která ústí přímo u velvyslanectví.

Původně se stanice jmenovala Kaiserhof po jednom z tehdy nejluxusnějších berlínských hotelů a později nesla jméno po komunistovi Ernstu Thälmannovi, který zemřel pravděpodobně v koncentračním táboře Buchenwald a jehož odkaz východoněmecký režim politicky využíval. Následně se stanice přeměnila na Grotewohlovu a po německém znovusjednocení dostala název Mohrenstrasse.

Jméno ulice dostala v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.

Řada lidí a také spolků, které vystupují proti rasismu, proto název stanice i ulice považují za urážlivý. Etalon německé slovní zásoby, slovník Duden, označuje termín Mohr (mouřenín) za zastaralý a za diskriminační. Jako k vulgárnímu názvu ulice a stanice přistupuje například spolek Berlin Postkolonial, který žádá z ulic odstranění odkazů na koloniální minulost Německa. "Hovoříme proto jen o M-ulici. Bolí totiž, že ještě ve 21. století musíme ve veřejném prostoru takové slovo vídat," říká mluvčí spolku Mnyaka Sururu Mboro.

O problematickém jménu stanice se v Berlíně sice diskutuje desítky let, debaty ale nyní rozvířila květnová smrt amerického černocha George Floyda, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté dokonce při jednom z protestů stanici Mohrenstrasse přejmenovali na Floydovu. Po celé ulici jsou pak patrné barvou nastříkané výzvy ke změně názvu.

Berlínský dopravní podnik BVG krátce po protestech oznámil, že stanici přejmenuje. Jako vhodný návrh dopravce vybral název Glinkastrasse po nedaleké ulici. Ta jméno dostala po ruském skladateli 19. století Michailu Glinkovi. Od této možnosti ale BVG ustoupil, neboť se ukázalo, že Glinka je spojován s antisemitskými názory.

"Tento návrh již není aktuální," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Jannes Schwentu. "O antisemitském pozadí jsme nevěděli," doplnil.

Hledání nového jména pro stanici a případně i ulici se tak stává během na dlouhou trať, město i dopravní podnik hovoří o co nejširší diskuzi. Berlínská městská část Mitte, v jejíž kompetenci přejmenování ulice je, ČTK sdělila, že je nezbytná důkladná právní příprava, neboť případné žaloby by zvolení nového jména mohly zablokovat na několik let. Mluvčí zmíněné městské části Laura Sanderová uvedla, že bylo uspořádáno již několik pracovních sezení za účasti odborníků a představitelů občanských iniciativ a že další slyšení se plánují.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín velvyslanectví ČR Německo

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 1 hodinou

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy