Praha - Pro zachování současných ústavních pravomocí prezidenta je 61 procent lidí, což je největší podíl od roku 2002. Stejné procento lidí se pro zachování vyslovilo ještě v roce 2008. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Přes 90 procent respondentů uvedlo, že prezident má mít pravomoc udělit amnestii. Spolusouhlas jiné politické instituce v případě amnestie ale požaduje 42 procent dotázaných, zatímco 49 procent by tuto pravomoc nechalo pouze na hlavě státu.
Jedna sedmina lidí (15 procent) by pravomoci prezidenta rozšířila, naopak zhruba šestina (16 procent) by je zúžila. Nejvíce lidí (32 procent) se k rozšíření pravomocí přiklánělo v roce 2013, kdy Václava Klause v úřadě vystřídal Miloš Zeman. Naopak zúžení pravomocí mělo nejvíce zastánců (26 procent) v roce 2015.
V porovnání s loňským šetřením letos mírně stoupl podíl lidí, podle kterých by měl mít prezident právo udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným jen se souhlasem jiné politické instituce. Přibylo také lidí, podle nichž by měl mít prezident pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným jen se souhlasem jiné politické instituce. Letos si to myslí 41 procent občanů proti loňským 38 procentům. Posílil také souhlas s pravomocí jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory z loňských 69 na letošních 76 procent.
S tím, aby prezident samostatně propůjčoval a uděloval státní vyznamenání, souhlasí 62 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než loni.
Téměř tři čtvrtiny (73 procent) českých občanů si přejí, aby pravomoc rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, dalších 12 procent by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Právo veta vůči zákonům přijatým Parlamentem s možností dalšího přehlasování poslanci podporuje polovina dotázaných.
Na 13 procent se zvýšil podíl lidí s názorem, že by prezident měl mít právo jmenovat všechny členy i guvernéra České národní banky na základě vlastního uvážení.
Co se týče role prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu, nejpočetnějších 42 procent lidí se přiklání k tomu, aby hlava státu jmenovala všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele. Pětina populace si přeje, aby prezident sám jmenoval jen část ústavních soudců, a 15 procent dotázaných je pro systém, kdy prezident jmenuje všechny soudce sám.
Související
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
před 42 minutami
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
před 1 hodinou
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
před 2 hodinami
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
před 3 hodinami
Máme toho dost. Zelenskyj oznámil obnovení útoků na ruské rafinérie
před 4 hodinami
Úlevu nepřináší ani podzimní počasí. Meteorologové nemají dobré zprávy
včera
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
včera
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
včera
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
včera
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
včera
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
včera
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
včera
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
včera
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
včera
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
včera
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
Papež Lev XIV. podstoupil v úterý v římské nemocnici Gemelli úspěšnou chirurgickou operaci, během níž mu byl odstraněn nádor z pravé plíce. Vatikán v následném lékařském bulletinu potvrdil, že jednasedmdesátiletý pontifik trpí plicním adenokarcinomem, který byl u něj odhalen v raném stádiu.
Zdroj: Libor Novák